Co je El Niño a proč na něm záleží
El Niño (španělsky „chlapeček" či „Jezulátko") spolu se svým chladným protějškem La Niña tvoří cyklus ENSO — El Niño‑Southern Oscillation — jeden z nejvýznamnějších klimatických jevů na Zemi. V praxi jde o periodické oteplování povrchových vod v centrálním a východním rovníkovém Tichém oceánu, které v intervalu zhruba 3 až 7 let naruší běžné proudění atmosféry a oceánů.
Za normálních podmínek vanou pasáty od východu na západ a odsouvají teplou vodu k Indonésii, kde se odpařuje a přináší vydatné srážky. Při El Niñu pasáty zeslábnou nebo se dokonce otočí. Teplá voda se vrací k pobřeží Jižní Ameriky a naruší cirkulaci v celém tropickém pásu. Výsledkem jsou přesunuté srážkové pásy — z Indonésie a Austrálie se vytrácí déšť a přichází sucho, zatímco Peru či Ekvádor zažívají přívalové povodně.
Proč by to mělo zajímat i nás ve střední Evropě? Protože ENSO neovlivňuje jen tropy. Telekonexe, tedy atmosférická propojení na dálku, přenášejí signál El Niña do celého světa — mění dráhu tryskového proudění (jet streamu), ovlivňují monzuny, hurikánovou sezónu v Atlantiku i zimní teploty v Evropě.
Co ukazují data NOAA — oceán se probouzí
Podle nejnovější zprávy Climate Prediction Center (CPC), která spadá pod NOAA, je aktuální stav ENSO neutrální. Jenže pod povrchem se dějí věci, které meteorologům nedají spát. Index Niño‑3.4, který měří teplotu mořské hladiny v klíčové oblasti centrálního Pacifiku, vystoupal na +0,4 °C nad dlouhodobý průměr. Ještě výraznější je oteplení na východě — index Niño‑1+2 dosahuje dokonce +1,0 °C.
Ještě důležitější je to, co se skrývá pod hladinou. Teplota vody v podpovrchové vrstvě napříč celým rovníkovým Pacifikem roste už šestý měsíc v řadě. Jde o obrovský rezervoár tepelné energie, který se podle modelů začne brzy propisovat na povrch. Nad západním Pacifikem byly navíc zaznamenány západní větrné anomálie — přesně ten typ proudění, který spouští přechod do El Niña.
Soubor klimatických modelů North American Multi‑Model Ensemble (NMME) včetně modelu CFSv2 americké Národní meteorologické služby favorizuje nástup El Niña už v průběhu června. NOAA na základě těchto dat vyhlásila stupeň „El Niño Watch" (výstraha před El Niñem), který znamená, že podmínky jsou příznivé pro rozvoj jevu v následujících šesti měsících.
Zásadní otázkou ovšem zůstává, jak silné El Niño nakonec bude. Podle CPC žádná kategorie síly nepřesahuje 37% pravděpodobnost — panuje tedy značná nejistota, zda půjde o slabou, umírněnou, nebo silnou epizodu. Nejsilnější El Niña v historii se vyznačují výrazným oceánsko‑atmosférickým propojením během léta, a zatím není jasné, zda k němu v roce 2026 dojde. Další aktualizace NOAA zveřejní 11. června 2026.
Historie se opakuje — ničivé dopady minulých epizod
Proč vzbuzuje tato předpověď takovou pozornost? Stačí se podívat do historie. El Niño z let 1997–1998, jedno z nejsilnějších v moderních záznamech, způsobilo podle Světové meteorologické organizace (WMO) více než 20 000 lidských obětí a škody za přibližně 36 miliard dolarů (v tehdejších cenách). Sucha zasáhla Indonésii a Papuu‑Novou Guineu, požáry sežehly miliony hektarů pralesa, zatímco Peru a Kalifornii sužovaly ničivé záplavy.
El Niño 2015–2016 bylo stejně silné a společně s pokračujícím oteplováním planety přispělo k tomu, že se rok 2016 stal tehdy nejteplejším v historii měření. Vlny veder, požáry v Amazonii, bělení korálových útesů — to vše byly jeho doprovodné jevy. Každá silná epizoda El Niña přidává ke globální teplotě dočasný „bonus" 0,1 až 0,2 °C, což v éře klimatické změny znamená posun k novým teplotním rekordům.
Další nedávné epizody — zejména silné El Niño 2023–2024 — přispěly k překonání globálních teplotních rekordů v roce 2024, kdy průměrná globální teplota podle dat programu Copernicus poprvé překročila hranici 1,5 °C nad předindustriálním průměrem. To ukazuje, že každá další epizoda přichází do stále teplejšího světa.
Dotkne se El Niño i Evropy a Česka?
Na rozdíl od tropických oblastí není vliv El Niña na Evropu přímý ani jednoznačný. Přesto existuje — především skrze změny v tryskovém proudění a tzv. severoatlantické oscilaci (NAO). Během zim s El Niñem se častěji vyskytuje záporná fáze NAO, která přináší chladnější a vlhčí počasí do jižní Evropy, zatímco sever kontinentu zůstává sušší.
Pro střední Evropu a Česko je signál slabší a méně předvídatelný. Historické analýzy naznačují, že silné epizody El Niña mohou ve střední Evropě ovlivnit především zimní teploty a rozložení srážek, ale konkrétní dopady se výrazně liší případ od případu. Důležitější pro naše zeměpisné šířky je, jak se El Niño zkombinuje s dalšími faktory — například s aktuálním stavem polárního vortexu nebo teplotou severního Atlantiku.
Jedna věc je však jistá: i když Česko není v „první linii" dopadů ENSO, globální důsledky — od růstu cen potravin kvůli neúrodě v zasažených oblastech přes narušení dodavatelských řetězců až po migrační tlaky vyvolané klimatickými extrémy — se dříve nebo později projeví i u nás.
Klimatická změna a El Niño — nebezpečný koktejl?
Jednou z nejdiskutovanějších otázek současné klimatologie je, zda klimatická změna ovlivňuje chování ENSO. Šestá hodnotící zpráva IPCC (2021) konstatuje, že není prokázána jednoznačná změna frekvence nebo intenzity El Niña v důsledku antropogenního oteplování. Modely však naznačují, že se do budoucna může zvýšit podíl extrémně silných epizod a že dopady každé jednotlivé epizody budou závažnější — právě proto, že se odehrávají na pozadí čím dál teplejší planety.
Jinými slovy: i kdyby samotné El Niño nebylo silnější než dřív, škody, které napáchá, porostou. Vlny veder budou extrémnější, sucha hlubší a přívalové deště intenzivnější, protože atmosféra oteplená o 1,2 °C (oproti předindustriální éře) pojme o 7 % více vodní páry na každý stupeň oteplení. To znamená více energie pro bouře a intenzivnější srážkové extrémy.
Pokud se potvrdí nástup El Niña v létě 2026, bude svět čelit dvojímu tlaku — dlouhodobému oteplování způsobenému skleníkovými plyny a krátkodobému přírodnímu „přitápění" ze strany Tichého oceánu. Není vyloučeno, že rok 2026 nebo 2027 přepíše současné teplotní rekordy, podobně jako se to stalo v letech 2016 a 2024.
Sledujte vývoj — co bude dál
NOAA vydává aktualizaci svého diagnostického výhledu každý měsíc. Nejbližší termín je 11. června 2026, kdy bychom se měli dozvědět, zda se pravděpodobnost nástupu jevu dále zvýšila a zda modely upřesnily odhad jeho síly. Současně lze doporučit sledování výstupů programu Copernicus Climate Change Service (C3S), který poskytuje evropský pohled na globální klimatické anomálie, a Správy ČHMÚ, která průběžně informuje o možných dopadech na území České republiky.
Pro každého, kdo se zajímá o počasí a klima — od zemědělců přes vodohospodáře až po běžné občany — je vývoj ENSO v roce 2026 jedním z nejsledovanějších příběhů letošního roku. Osmdesátiprocentní pravděpodobnost není jistota, ale je to dost vysoké číslo na to, aby stálo za pozornost.
Je El Niño to samé co globální oteplování?
Ne. El Niño je přírodní klimatický jev, který se vyskytuje přirozeně v cyklech 3–7 let. Globální oteplování je dlouhodobý trend způsobený lidskou činností (emise skleníkových plynů). Oba jevy však působí současně a vzájemně se zesilují — El Niño přidává ke globální teplotě dočasný nárůst, který v kombinaci s dlouhodobým oteplováním vede k extrémním teplotním rekordům.
Jaký je rozdíl mezi El Niñem a La Niñou?
El Niño je teplá fáze cyklu ENSO — povrchové vody centrálního a východního Pacifiku jsou nadprůměrně teplé, pasáty slábnou. La Niña je studená fáze — vody jsou naopak chladnější a pasáty silnější. Mezi nimi existuje neutrální stav. Každá fáze má odlišné dopady na globální počasí: El Niño typicky přináší sucho do Austrálie a Indonésie a povodně do Jižní Ameriky, La Niña působí opačně.
Mohu se na dopady El Niña nějak připravit v České republice?
Přímá příprava na El Niño v Česku není nutná, protože jeho lokální dopady jsou nepřímé a obtížně předvídatelné. Obecně však platí, že sledování sezónních výhledů ČHMÚ a dlouhodobých předpovědí počasí je rozumné pro každého, kdo plánuje zemědělské práce, dovolenou nebo outdoorové aktivity. V dlouhodobém horizontu je nejlepší přípravou podpora opatření na zmírňování klimatické změny.
