Česko zažilo víkend, na který meteorologové čekali celá desetiletí — a možná si přáli, aby nepřišel. V neděli 28. června 2026 naměřila stanice Doksany na Litoměřicku 41,9 °C — nejvyšší teplotu, jaká byla na území České republiky kdy úředně zaznamenána. Poprvé v historii meteorologického měření překročil teploměr v Česku hranici 41 stupňů. A jen den předtím — v sobotu 27. června — přitom padl rekord předchozí, 14 let netknutý: 40,4 °C naměřená v Dobřichovicích. Česko si tedy ve dvou dnech přepsalo svou teplotní historii hned dvakrát.
Nyní — v pondělí 29. června 2026 — čeká republika dramatický obrat. Tam, kde ještě včera dusilo čtyřicetistupňové vedro, dnes dorazí prudké bouřky s kroupami velikosti dvou centimetrů, nárazy větru až 90 km/h a přívalovými srážkami přes 50 mm. Vědci tuto rychlou oscilaci mezi extrémy nazývají „klimatickým bičem" (climate whiplash) — a Česko ho právě na vlastní kůži zažívá.
Rekord padl dvakrát za dva dny
Jméno Doksany vstoupí do české meteorologické kroniky zlatým písmem. Stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v obci na Litoměřicku přepsala v sobotu 27. června historický rekord 40,4 °C, platný od roku 2012 (Dobřichovice). Výsledek: 40,9 °C. Euforie meteorologů trvala přesně 24 hodin.
V neděli 28. června vystoupal teploměr v Doksanech na 41,9 °C — o celý stupeň výše. Absolutní český rekord byl překonán podruhé za sebou. Ani v Tuhaně na Mělnicku to nebylo daleko: tamní stanice zaznamenala 41 °C, což je hodnota, které dříve nedosáhla žádná standardní měřicí síť v zemi.
ČHMÚ potvrdil, že na více než polovině ze 171 stanic s třicetiletou historií měření padl absolutní teplotní rekord pro danou stanici. Prakticky celá republika zažila svůj nejteplejší den v historii. Tropická noc předtím — s minimálními teplotami nad 20 °C — přispěla k tomu, že těla lidí neměla šanci se přes noc zotavit.
Důsledky byly okamžité a tragické: pět lidí se utopilo při pokusu ochladit se ve vodních plochách, záchranáři zasahovali u desítek kolapsu způsobených přehřátím organismu. Záchranné služby byly zahlceny výjezdy ke zdravotním komplikacím.
Evropa platí daň 1 300 životů
Česko ale zdaleka nebylo v extrémech osamoceno. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus zveřejnil v neděli 28. června alarmující čísla: od 21. června — kdy vlna veder naplno udeřila na kontinent — bylo v Evropě zaznamenáno více než 1 300 přebytečných úmrtí.
„Evropské domy, pracoviště a školy nebyly stavěny na takové teploty," prohlásil šéf WHO. A čísla mu dávají za pravdu. Samotná Francie vykázala přibližně 1 000 přebytečných úmrtí od středy — tedy za pouhé čtyři dny. Vedra přesahující 43 °C v jihozápadní Francii (v Châteaumeillant bylo naměřeno 43,3 °C), 40–41 °C v Německu, Polsku a Itálii, rekordní teploty v Belgii, Nizozemsku, Irsku a Velké Británii. Podle Euronews šlo o jednu z nejdestruktivnějších vln veder, jakou Evropa za poslední dekády zažila.
Vlna veder zasáhla kontinentální zdravotnictví, infrastrukturu i zemědělství. Opožděné vlaky, přehřívající se kolejnice, zatopené nemocnice pacientů s tepelným úpalem — obraz, který se opakoval od Pyrenejského poloostrova až po Pobaltí.
Klimatický bič: Z rekordního vedra rovnou do bouřek
Ale příroda si připravila závěrečný akt. Po dnech sálajícího vedra přichází dramatický zvrat. Vědci tento jev označují termínem „climate whiplash" — klimatický bič. Jde o stále častější přechod mezi dvěma opačnými extrémy v krátkém časovém úseku, který je přímým důsledkem nestability atmosféry způsobené oteplováním klimatu.
Ještě v neděli večer udeřily mohutné bouřky na západ Evropy. Slovinsko čelilo nárazům větru přes 100 km/h, krupobití ničilo střechy domů a vozidla. Bouřková soustava se přesunula do Chorvatska a Bosny. Nizozemsko zažilo jednu z nejintenzivnějších nocí s blesky v nedávné historii — meteorologové zaznamenali přes 188 000 úderů blesků za jediný den, v oblasti Groningen byla detekována pravděpodobná tornáda kategorie EF-2.
Německo, Belgie, Švýcarsko a Česká republika obdržely od svých meteorologických ústavů výstrahy nejvyšší úrovně.
Dnešní bouřky v Česku: Kde a kdy udeří?
ČHMÚ vydal pro pondělí 29. června výstrahu pro přibližně dvě třetiny České republiky — konkrétně pro Prahu, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický kraj a Vysočinu. Výstraha platí od dopoledních hodin do půlnoci.
Co nás čeká:
- Nárazy větru 70–90 km/h — v nárazech srovnatelné s vichřicí
- Přívalové srážky až 50 mm za krátký čas — riziko lokálních záplav, přetékání koryt, zatopení podchodů a sklepů
- Kroupy o průměru cca 2 cm — hrozba pro auta, sklenic a zemědělské kultury
Zatímco Čechy čeká výrazné ochlazení provázené bouřkami, Morava bude dnes ještě moci zaznamenat až 39 °C — vedro tedy z mapy hned tak nezmizí. Konec týdne pak přinese postupné uklidnění a příjemnější letní počasí.
Meteorologové doporučují sledovat aktuální výstrahy ČHMÚ a vyhnout se pobytu pod stromy, otevřeným plochám a vodním plochám v době průchodu bouřkových buněk.
Klimatická změna jako spouštěč
Není to náhoda. Organizace World Weather Attribution (WWA) letos opakovaně doložila, že spalování fosilních paliv přímo zhoršuje evropské vlny veder — a to během pouhých několika desetiletí. Bez klimatické změny by červnové teploty přesahující 41 °C v Česku byly prakticky nemožné. S ní jsou součástí nové normality.
Přechodné extrémy — nejprve ničivé vedro, pak násilné bouřky — jsou předpokládaným vzorcem, který bude s dalším oteplováním stále výraznější. Atmosféra s více energií přináší větší extrémy na obou koncích škály.
Pro Česko to má konkrétní důsledky: infrastruktura navržená na klima 20. století nestačí. Přehřáté silnice, nedostatečné odkanalizování, stará zástavba bez klimatizace — a teplotní rekord překonávaný dvakrát za sebou. To jsou výzvy, na které politika zatím nemá odpověď.
Proč padl absolutní teplotní rekord zrovna v Doksanech a ne jinde?
Doksany leží v nížinaté části Litoměřicka, kde se kombinuje suchá zemědělská krajina, nízká nadmořská výška a specifická poloha v „teplotní kotlině" středního Polabí. Tato lokalita opakovaně vykazuje extrémní maxima — stanice zde měří data desítky let a opakovaně figuruje na čele českých teplotních žebříčků.
Co je „klimatický bič" a jak souvisí s dnešními bouřkami?
Klimatický bič (anglicky climate whiplash) popisuje rychlé střídání protichůdných extrémů — například rekordní vedro okamžitě vystřídají destruktivní bouřky. Zahřátá atmosféra obsahuje více energie a vlhkosti. Když do ní narazí studená fronta, tato energie se uvolňuje v podobě silných konvektivních bouřek. Čím teplejší je klima, tím intenzivnější tento kontrast bývá.
Jak se mám chovat při dnešní bouřkové výstraze ČHMÚ?
Sledujte aktuální radar a výstrahy na stránkách ČHMÚ (chmi.cz). Nevycházejte zbytečně ven v době průchodu bouřky. Zaparkujte auto do garáže nebo kryté plochy (hrozí kroupy do 2 cm). Vyhněte se otevřeným plochám, stromům a vodním tokům. V případě záplav kontaktujte záchranáře na čísle 150 nebo 112.
