Globální hodnoty: Letní měsíc na hranici historických maxim
Klimatická data systému Copernicus potvrzují, že mimořádně teplá fáze globálního klimatu nepolevuje. Průměrná globální teplota vzduchu v srpnu dosáhla 16,82 °C, což představuje odchylku 0,71 °C nad klimatologickým normálem z let 1991–2020. Tímto výsledkem se uplynulý srpen zařadil na úroveň dosavadních absolutních teplotních maxim.
Ve srovnání s předindustriální érou (referenční období 1850–1900) byl letošní srpen teplejší o 1,51 °C. Šlo tak o další z řady měsíců, kdy globální průměrná teplota překročila symbolickou hranici 1,5 °C, která slouží jako stěžejní orientační bod Pařížské dohody. Dlouhodobé oteplení planety se v současnosti odhaduje na přibližně 1,4 °C, měsíční výkyvy nad stanovenou mez se však stávají stále častějším jevem. Více o sledování dlouhodobých odchylek nabízí naše sekce věnovaná extrémnímu počasí.
Oceány na pokraji rekordů: Série bezprecedentních teplot
Zatímco nad pevninou kolísá teplota podle aktuální synoptické situace, obrovskou setrvačnost celého klimatického systému určují světová moře. Globální průměrná teplota povrchu moří (mezi 60° jižní a 60° severní šířky) dosáhla v srpnu hodnoty 20,91 °C. Jedná se o druhou nejvyšší naměřenou hodnotu pro toto období v historii družicových měření.
Analýzy organizace Climate Central, které vycházejí z podkladů amerického úřadu NOAA, upozorňují na mimořádnou délku této anomálie. Povrchové vrstvy oceánů mimo polární oblasti vykazovaly nepřetržitou sérii denních teplotních rekordů pro dané datum, která trvala celé léto. Detailní přehled o stavu mořských mas přináší i náš přehled pro aktuální teploty moří.
Akumulace tepelné energie v oceánech má přímé důsledky pro atmosférické procesy. Teplejší voda poskytuje vyšší výpar a větší množství energie pro vznik a intenzifikaci tropických cyklón, současně však zhoršuje podmínky pro mořské ekosystémy a urychluje degradaci korálových útesů.
Evropa mezi dvěma extrémy
Na evropském kontinentu dosáhla průměrná teplota v srpnu hodnoty o 1,57 °C vyšší, než je průměr z let 1991–2020. Pro Evropu šlo o druhý nejteplejší srpen v historii měření, hned po extrémním srpnu 2022. Průběh léta však nebyl v žádném případě plošně vyrovnaný.
Zatímco západní a jižní část Evropy čelila intenzivním vlnám veder a suchu, severozápadní oblasti zažívaly chladnější a vlhčí periody. Výrazný teplotní gradient nad kontinentem podporoval vznik silných konvektivních bouří ve střední Evropě. Evropský program dálkového průzkumu Země podrobně mapuje i další navazující dopady těchto jevů; více informací jsme přinesli v článku Satelitní dohled nad řekami a pobřežím Evropy zrychluje.
Jaké faktory udržují teploty na vysoké úrovni?
Za přetrvávajícími vysokými hodnotami stojí kombinace dlouhodobých a střednědobých procesů. Základním faktorem zůstává rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která kontinuálně zadržuje více energie v zemském systému.
K tomuto základu se v uplynulých měsících přidal vliv přirozených klimatických oscilací. Přestože silný jev El Niño v Tichém oceánu postupně odezněl a systém přešel do neutrálního stavu s výhledem na nástup fáze La Niña, redistribuce nashromážděného tepla v oceánech i atmosféře probíhá se zpožděním několika měsíců. Vědecké modely tak potvrzují, že i při nástupu chladnější fáze oceánské cirkulace zůstanou globální průměry kvůli ohromnému množství naakumulované energie v klimatickém systému blízko horních hranic dosavadních statistik.
Znamená překročení 1,5 °C v jednom měsíci porušení Pařížské dohody?
Neznamená. Cíle Pařížské dohody jsou definovány jako dlouhodobý průměr globální teploty v horizontu dvaceti až třiceti let. Jednotlivé měsíce či roky nad touto hranicí ukazují na rostoucí trend, nikoli však na formální selhání dlouhodobého limitu.
Jaký je rozdíl mezi měřením programu Copernicus a pozemními stanicemi?
Služba Copernicus využívá reanalýzu ERA5, která integruje miliardy měření z družic, lodí, letadel a pozemních stanic do uceleného fyzikálního modelu atmosféry. Poskytuje tak globálně vyrovnanější obraz než prostý průměr z nerovnoměrně rozmístěných pozemních budek.
