Jih a střed Číny se v uplynulých dnech proměnil v apokalyptickou krajinu záplav. Nejméně 25 lidí přišlo o život, stovky tisíc obyvatel byly nuceny opustit domovy a 8 provincií vyhlásilo stav nouze. Jen v municipalitě Čchung-čching (Chongqing) překročilo varovné úrovně 22 řek najednou — a to vše při dešťových rekordech, které meteorologové označují za extrémní. Za kulisami těchto záplav se přitom skrývá varovný příběh: klimatologové varují před brzkou silnou epizodou El Niña, která by situaci v Číně mohla v nadcházejících měsících ještě dramaticky zhoršit.
Tornádo srážek: 296 mm za dvě hodiny
Číslice, které dorazily z municipality Čchung-čching v noci na 24. května, byly šokující. Srážkoměry v subokrsku Čchašančuhai v okrese Jung-čchuan naměřily 296,6 mm za pouhé dvě hodiny — v maximálně intenzivní hodině napršelo 103,6 mm. To je víc než průměrný červencový měsíční úhrn pro celé střední Čechy. Záplavy přišly doslova jako zeď vody: utonutí tři lidé, devatenáct dalších je pohřešováno.
Municipální úřady aktivovaly nouzový plán nejvyšší úrovně (stupeň I) pro okres Jung-čchuan a stupeň II pro dalších 29 správních obvodů. Čínské Ministerstvo krizového řízení okamžitě vyslalo na místo koordinační tým. Příčinou tohoto lokálního extrému byl přechod konvektivní superbuňky — v zásadě stejný typ bouřky, jaký Česko zažívalo v průběhu dubna a května 2026, jen s mnohonásobně vyšší energií nasyceného vzduchu nad jihem Číny.
Sedm provincií v nouzovém stavu
Povodňová vlna, která sužuje Čínu od poloviny května, nezasáhla jen Čchung-čching. Ústřední státní komise pro kontrolu povodní a sucha aktivovala ke 24. květnu nouzové plány IV. stupně (čtvrtý nejvyšší) hned pro čtyři oblasti: provincie Anhui, Henan, Šaanxi a municipalitu Čchung-čching. Zároveň tento stupeň přetrval pro Ťiang-si, Chu-pej a Chu-nan, kde nouzové plány fungovaly již od 23. května. Celkem tak bylo pod aktivní povodňovou pohotovostí 7 provincií a municipalit najednou.
Čínské státní agentuře Xinhua se podařilo zdokumentovat situaci ve městě Tuyun v provincii Kuej-čou, kde záplavy z 19.–20. května zaplavily restaurace, silnice a uvěznily desítky vozidel. Záchranáři z bahna vytahovali uvízlé, město dostávalo výstrahu za výstrahou. Při vlně srážek z 16.–17. května vydalo Národní meteorologické centrum (NMC) varování pro 17 provincií od jihu až po Pekingský region — 8 z nich čelilo extrémně silným srážkám přes 120 mm.
Záplavy měly dopad i na zemědělství: v provincii Che-nan hrozilo podmáčení ozimé pšenice těsně před sklizní — strategické plodiny, na níž závisí potravinová bezpečnost stovek milionů lidí.
Celková bilance: nejméně 25 mrtvých
Souhrnná bilance záplav k 22. květnu 2026 čítá nejméně 25 obětí napříč 8 provinciemi — a číslo může narůstat s tím, jak záchranáři prohledávají oblasti zasažené sesuvy půdy. Čínské úřady tradičně zveřejňují bilance opatrně a s odstupem, teprve opakované hlášení z jednotlivých oblastí skládá celkový obraz katastrofy. Stovky tisíc obyvatel musely opustit zaplavené obce, v některých regionech byla přerušena vlakové doprava i zásobování.
Skrytý pachatel: nastupující El Niño
Za bezprecedentní frekvencí záplav nestojí jen náhoda. Světová meteorologická organizace (WMO) vydala 24. dubna 2026 zprávu, v níž varuje před vysokou pravděpodobností nástupu El Niña — a to již v období květen–červenec 2026. Klimatické modely jsou podle WMO „silně sjednoceny": studená La Niña, která chladila Tichý oceán v předchozích letech, ustoupila a teplá voda se začíná hromadit pod povrchem. Vedoucí klimatických předpovědí WMO Wilfran Moufouma Okia to shrnul takto: „Po období neutrálních podmínek na začátku roku jsou klimatické modely nyní silně sjednoceny a existuje vysoká jistota v nástupu El Niña."
Pro Čínu to má přímé důsledky. Historicky přináší El Niño střední a jižní Číně výrazně nadprůměrné srážky a intenzivnější povodňové sezóny — vzorce záplav z posledních týdnů jsou s tímto obrazem v naprostém souladu. Pokud El Niño skutečně naváže v plné síle, meteorologové předpovídají, že léto 2026 by mohlo být pro Čínu jedno z nejničivějších v historii záplav.
Kontext je přitom širší: rok 2025 byl pro Čínu z hlediska záplav vůbec nejdražší v historii — ekonomické škody přesáhly 50 miliard dolarů. Rok 2026 začal tam, kde ten předchozí skončil — zrychleným tempem.
Čchung-čching: město sevřené mezi horami a vodou
Municipalita Čchung-čching je pro pochopení čínských záplav symbolická. Toto gigantické velkoměsto s více než 30 miliony obyvatel leží v místě, kde se řeky Ťia-ling a Jang-c'-ťiang sbíhají v úzké kotlině obklopené strmými svahy. Při extrémních srážkách se okolní kopce promění v přirozené přehrady, z nichž voda stéká přímo do centra — za hodiny, ne za dny. Proto bylo v noci na 24. května aktivováno tolik nouzových stupňů tak rychle: města pod horami nemají čas čekat.
Vedoucí specialista čínského NMC meteorolog Zhang Tao popsal letošní situaci srozumitelně: „Jižní regiony zažívají konvektivní bouřky s výraznou prostorovou rozptýleností; severní oblasti čelí stálým, rovnoměrným srážkám; přechodné zóny kombinují oba vzorce." Jinak řečeno: Čína dostává ránu z více stran najednou — prudké bouřky na jihu, dlouhotrvající deště na severu.
Co to znamená pro budoucnost
Klimatická věda mluví jasně: čím teplejší atmosféra, tím více vodní páry, tím intenzivnější srážkové extrémy. Čína stojí v přímé linii těchto změn. V uplynulých deseti letech zaznamenala rekordní záplavy v roce 2020 (největší od roku 1998, škody přes 25 miliard dolarů), katastrofální sucho v roce 2022 a opakující se záplavy v letech 2023–2025. Rok 2026 nastupuje v době, kdy atmosféra nad Tichým oceánem připravuje podmínky pro El Niño — a čínské řeky, oslabené předchozími sezónami, nemají čas na odpočinek.
Pro svět je čínská situace varováním. Povodně v jedné zemi znamenají globální ekonomické dopady: narušené dodavatelské řetězce, ohrožené sklizně, přetížená záchranná infrastruktura. V roce, kdy klimatický systém přechází do El Niñové fáze, je každá 300mm bouřka za dvě hodiny připomínkou, jak tenká je hranice mezi normálem a katastrofou.
Proč jsou záplavy v Číně v roce 2026 tak intenzivní — je to kvůli El Niñu?
El Niño zatím plně nenastoupilo, ale WMO v dubnu 2026 varovalo před vysokou pravděpodobností jeho brzkého nástupu (květen–červenec). Historicky přináší El Niño střední a jižní Číně výrazně nadprůměrné srážky. Aktuální záplavy jsou také výsledkem silné konvektivní aktivity a mokré vzduchové masy nad jižní Čínou — kombinace, která bude s rostoucí globální teplotou stále běžnější.
Jak se 296 mm srážek za dvě hodiny porovnává s českou zkušeností?
V Česku je průměrný červencový měsíční úhrn pro střední Čechy přibližně 70–80 mm. Čínský Čchung-čching dostal čtyřnásobek tohoto množství za 120 minut. Extrémní přívalové srážky v Česku (příkladem budiž moravské záplavy 2024) dosahují hodnot 80–100 mm za hodinu — ale trvají podstatně kratší dobu. Čínský rekord z 24. května 2026 patří mezi absolutní extrémy.
Může El Niño ovlivnit počasí také v Evropě a v Česku?
Ano. El Niñové epizody jsou globální klimatický jev a jejich vliv se projevuje i v Evropě — typicky mírnějšími zimami a vyšším rizikem suchých period v létě na jihu kontinentu. Pro Česko to historicky znamenalo spíše teplejší a sušší léto, i když tyto vzorce nejsou absolutní. Přesné dopady závisí na síle a načasování nastupujícího El Niña v roce 2026.
