Lesnická komunita v jihomoravském regionu se dostává do žaludku neobvyklý jev. Lesy v okolí Blanska a Brna, které by měly být v plném letním rozkvětu, vykazují známky hlubokého vegetačního stresu. Stromům praská kůra, některé druhy předčasně shazují listí a nové výsadby se potýkají o přežití. Tato situace není jen lokálním problémem, ale jasným signálem měnící se klimatické reality v našich zeměpisných šířkách.
Viditelné známky vegetačního stresu: Když les „vypadá“ mrtvě
Pokud se vydáte do lesů v okolí Blanska, nečekejte sytě zelenou krajinu. Letošní léto přineslo podmínky, které mění vzhled našich lesů přímo před očima. Podle informací, které uvádí Blanenský deník, je situace v lesích u Blanska kritická. Stromům, zejména březům a lípám, dochází k předčasnému shazování listí. Tento proces může vypadat děsivě, ale z biologického hlediska jde o nouzový mechanismus přežití – stromy se snaží snížit plochu odpařování, aby si udržely zbývající vlhkost v těle.
Ještě výraznějším projevem je praskající kůra u osluněných buků na okrajích lesních porostů. Extrémní teploty a nedostatek vody způsobují, že vnitřní části kmene rostou nebo se pohybují jinak než vnější vrstva kůry, což vede k jejímu mechanickému roztržení. Pro stromy to představuje nejen estetický problém, ale i vstupní bránu pro škůdce a patogeny. Další obětí sucha jsou nové výsadby, které nemají dostatečně hluboký kořenový systém, aby dokázaly čerpat vodu z hlubších vrstev půdy.
Proč stromy „umírají“ v létě? Meteorologický pohled na deficit vody
Abychom pochopili, proč k těmto jevům dochází, musíme se podívat na vztah mezi teplotou a srážkami. Jak vysvětluje Tomáš Vrška, ředitel Školního lesního podniku Křtiny, v rozhovoru pro České noviny, problémem není jen nedostatek dešťů, ale především změna jejich distribuce a zvýšená teplota.
V oblasti Brna se průměrná teplota za posledních 60 let zvýšila o přibližně 2 stupně Celsia. Přestože celkové roční množství srážek zůstává v mnoha oblastech podobné, jejich charakter se zásadně změnil:
- Intenzita vs. infiltrace: Srážky přicházejí v krátkých, velmi intenzivních intervalech. Místo aby půda postupně nasákla vlhkost, voda pouze rychle odteče po povrchu a nestihne se vsáknout do kořenové zóny.
- Evapotranspirace: Vyšší teploty znamenají, že voda z půdy i z listů stromů se odpařuje mnohem rychleji. I když spadne stejné množství milimetrů jako dříve, efekt „vyždímání“ krajiny je díky teplu mnohem silnější.
- Vegetační sezóna: Dešťové dny jsou v období nejvyšší vegetace méně časté a jejich rozložení je nepravidelné, což vytváří dlouhé perioda sucha, které stromy nedokážou překlenout.
Nová strategie lesníků: Méně stromů pro větší odolnost
Důsledky předchozích let, včetně masivní kůrovcové kalamity, donutily lesníky přehodnotit tradiční způsoby hospodaření. Staré modely pěstování „nahusto“ (vysoká hustota stromů na hektar) jsou v podmínkách klimatické změny neudržitelné. Pokud je na jednom místě příliš mnoho stromů, musí se o omezené množství vody dělit příliš velký počet jedinců.
Budoucnost lesů spočívá v jejich řídkosti. Lesníci nyní směřují k modelům, kde místo například 150 stromů na hektar zůstane pouze kolem 80. To sice znamená méně dřeva na jednotku plochy, ale výhodou je:
- Širší koruny: Stromy mají více prostoru pro růst do šířky, což jim umožňuje lepší samo-ochlazování a větší listovou plochu.
- Silnější kmen: Strom s větším průměrem má stabilnější kořenový systém a vyšší mechanickou odolnost.
- Ekonomická hodnota: Ačkoliv je les méně hustý, 90 % ekonomické hodnoty dřeva se nachází v dolní třetině kmene. Kvalitní, silný kmen z méně hustého lesa může být pro dřevozpracující podniky stejně, ne dokonce i cennější.
Cílem je vytvářet smíšené lesy (například buk doplněný modřínem, dubem či smrkem), které jsou schopny lépe reagovat na výkyvy teplot a srážek než monokultury. Tento proces transformace krajiny nebude rychlý, ale je nezbytný pro to, aby naše lesy přežily i v následujících desetiletích.
Proč stromy shazují listí uprostřed léta, když není podzim?
Jedná se o obranný mechanismus zvaný vegetační klid. Strom v reakci na extrémní sucho a vysoké teploty předčasně ukončuje fotosyntézu a shazuje listy, aby minimalizoval ztrátu vody skrze průduchy (transpiraci). Je to způsob, jakým strom přežije nejhorší období, i když to vypadá, že odumírá.
Znamená méně hustý les méně dřeva pro ekonomiku?
Ne nutně. I když je na hektaru méně stromů, jednotlivé stromy mají tendenci růst do větší šířky a mít silnější kmen. Jelikož největší ekonomická hodnota dřeva spočívá v jeho objemu v dolní části kmene, kvalitní a zdravý strom z méně hustého lesa může přinést stabilní výnosy při vyšší odolnosti proti kalamitám.
Je praskající kůra na stromech konečným rozsudkem smrti?
Ne vždy. Praskání kůže je známkou silného stresu a může vést k poškození stromu. Pokud se strom vzpamatuje a dostane dostatek vody, může přežít. Riziko však spočívá v tom, že praskliny usnadňují vstup škůdců (např. kůrovce) nebo plísní, které mohou strom skutečně zabít.
