Shrnutí v bodech
- Povrchová teplotní anomálie v rovníkovém Pacifiku dosahuje v září 2026 na rozsáhlé ploše více než +6 °C nad dlouhodobým normálem.
- Mohutná Kelvinova vlna v hloubce do 200 metrů nese přebytek tepla s teplotní odchylkou přesahující +9 °C.
- Sezónní ansámbly modelů ECMWF a NMME projektují kulminaci jevu na období října až prosince 2026 s průměrnou anomálií nad +4 °C.
- Zářijové projekce naznačují pro střední Evropu srážkově bohatší únor 2027, stabilní sněhová pokrývka se však očekává zejména na horách.
Horké jádro pod hladinou Pacifiku
Zatímco satelitní radiometry registrují výrazné přehřátí mořské hladiny v rovníkovém Tichomoří, to nejpodstatnější se odehrává pod zrakem běžných pozorovatelů. Podle nejnovějších oceánografických měření amerického úřadu NOAA stojí za dramatickým vývojem obří podpovrchová sestupná Kelvinova vlna. V hloubkách do 200 metrů dosahují teplotní odchylky od dlouhodobého normálu více než +9 °C.
Tento mohutný rezervoár tepelné energie postupuje směrem k východu a postupně vystupuje k hladině u pobřeží Jižní Ameriky. Jde o nepřetržitý zdroj energie, který udržuje atmosféricko-oceánskou vazbu v plné síle a garantuje přetrvání jevu hluboko do zimních měsíců. Podrobnější kontext toho, jak sílící El Niño a rozpálené oceány ovlivňují globální teplotní bilanci, ukazuje, že současná intenzita překonává většinu historických epizod z posledních dekád.
Předpovědní ansámbly sdružené v systému NMME (North American Multi-Model Ensemble) i střednědobé výstupy evropského centra ECMWF shodně indikují kulminaci v průběhu října až prosince 2026. Během tohoto vrcholu by se plošná kladná teplotní odchylka v tichomořském sektoru ENSO měla stabilně držet nad hranicí +4 °C, což řadí letošní událost do kategorie historicky nejsilnějších.
Změna tryskového proudění a sněhové vzorce
Základním mechanismem, kterým El Niño ovlivňuje počasí na vzdálených kontinentech, je přestavba planetárního tryskového proudění (jet streamu). Silné uvolňování tepla a vlhkosti z tropického oceánu způsobuje posun a zesílení subtropické větve tryskového proudění, zejména nad oblastí Tichého oceánu a Severní Ameriky.
Jak vyplývá z detailní analýzy meteorologického portálu Severe Weather Europe, tento posun vytváří výrazný kontrast napříč severoamerickým kontinentem. Jižní větev jet streamu přináší chladnější a vlhčí vzduch do jižních částí Spojených států, pohoří Sierra Nevada a jižních Skalnatých hor, kde historická data i aktuální běhy modelů slibují nadprůměrnou sněhovou nadílku. Naopak severozápad USA, oblast Velkých jezer a značná část Kanady čelí dominanci teplejšího vzduchu a hrozbě výrazného deficitu sněhu.
Jaký dopad čeká Evropu a Česko?
Přenos tichomořských signálů do evropského prostoru je komplikovanější a podléhá větší míře neurčitosti. V zimách ovlivněných silnou fází El Niño mívá severní Atlantik sklon k podpoře západního až jihozápadního proudění. Pro Evropu to obvykle znamená příliv vlhčího oceánského vzduchu a převahu mírnějších teplot v nižších a středních polohách.
Zářijové aktualizace sezónních modelů pro zimu 2026/2027 nicméně přinesly zpřesnění, které potěší milovníky zimních sportů ve vyšších polohách:
- Horská pásma: Alpy i hřebeny středoevropských pohoří mohou těžit z vysokého srážkového úhrnu. Při zachování dostatečně nízkých teplot ve vyšších nadmořských výškách je šance na vytvoření bohaté sněhové pokrývky nadprůměrná.
- Střední Evropa a nížiny: Pro nížiny naznačují ansámbly časté střídání vzduchových hmot. Přechody frontálních systémů přinesou dostatek srážek, avšak kvůli kladným teplotním odchylkám půjde v polohách pod 500 metrů nad mořem převážně o déšť nebo přechodný mokrý sníh.
- Zimní dynamika v únoru: Zářijový výstup modelu ECMWF naznačuje pro únor 2027 zvýšenou pravděpodobnost chladnějších epizod i ve vnitrozemí střední Evropy, což by mohlo přinést dočasnou sněhovou pokrývku i mimo hory.
Faktor polárního víru a podzimní příprava
Důležitou proměnnou, která může do vývoje zimy zásadně promluvit, představuje stav stratosférického polárního víru. Během září začínají meteorologické družice registrovat jeho postupnou regeneraci a ochlazování nad arktickou oblastí. Silné El Niño statisticky zvyšuje šanci na pozdější rozpad nebo narušení tohoto víru prostřednictvím náhlého stratosférického oteplení (SSW). Pokud by k takovému narušení v průběhu ledna či února došlo, mohlo by do Evropy proniknout arktické proudění bez ohledu na převládající atlantický mód.
Z praktického hlediska zůstává klíčovým milníkem pro řidiče i správce komunikací podzimní pokles průměrných denních teplot pod hranici 7 °C. Při těchto hodnotách ztrácejí letní směsi pneumatik svou pružnost a do hry vstupuje legislativní i bezpečnostní potřeba přezutí na pláště s alpským symbolem (3PMSF). Sezónní modely naznačují, že ačkoliv nížiny nečeká nepřetržitá sněhová peřina, dynamické výkyvy počasí a náhlé přechody do mrznoucích srážek prověří připravenost infrastruktury v plné míře.
Znamená Super El Niño automaticky teplou zimu bez sněhu v Česku?
Nikoli. Ačkoliv statisticky přináší vyšší pravděpodobnost mírnějšího atlantického proudění, neznamená absenci zimního počasí. Zvýšená srážková aktivita zajišťuje velmi dobré sněhové podmínky na horách a dynamické přestavby cirkulace mohou přinést i do nížin krátké, ale intenzivní zimní epizody.
Kdy dosáhne současné El Niño svého absolutního vrcholu?
Klimatické modely NOAA i ECMWF kalkulují s vrcholem v pozdním podzimu a na začátku zimy, konkrétně mezi říjnem a prosincem 2026. Během jara 2027 se očekává postupný pokles teplotních anomálií zpět k neutrálnímu stavu.
