Shrnutí v bodech
- Od ledna do konce září 2026 spadlo v Česku průměrně 395 mm srážek, tedy 73 procent normálu 1991–2020 a třetí nejnižší úhrn od roku 1961.
- Rekordní bylo jaro: březen a duben přinesly dohromady jen 32 mm proti normálním 83 mm, nejméně od začátku sledování v roce 1961.
- Léto jako celek rekordní nebylo: se 193 mm skončilo jako jedenácté nejsušší od roku 1961, zato druhé nejteplejší.
- Ani příštích čtrnáct dní výraznější déšť nepřinese. Tři nezávislé modely počítají pro pět českých měst s 0,6 až 6,7 mm.
Třetí nejsušší rok, ne ten úplně nejhorší
Za období od 1. ledna do 30. září 2026 eviduje ČHMÚ podle předběžných údajů na celém území republiky srážkový deficit. Méně srážek než letos spadlo za stejné období od roku 1961 jen dvakrát, v roce 2003 a v roce 2015. Proti normálu let 1991–2020 chybí v průměru přibližně 150 milimetrů vody, tedy 150 litrů na každý metr čtvereční.
Loňský rok přitom nebyl o mnoho lepší: za leden až září 2025 spadlo 456 mm, což odpovídá 84 procentům normálu. Letošní rok se tedy vyvíjí hůř než ten loňský, který sám patřil ke srážkově chudým. Rozdíl mezi regiony je ale značný. Nejméně srážek zaznamenali meteorologové v Jihomoravském kraji, kde od začátku roku spadlo v průměru necelých 300 mm; nejvíce v Libereckém kraji s 532 mm.
Ani horské oblasti, které obvykle patří k nejdeštivějším, letos normálu nedosáhly. Nejvyšší úhrny mají krkonošské stanice Dvoračky s 1044 mm a Labská bouda s 1012 mm, i ty však zůstávají podprůměrné. Nejhorší relativní deficit hlásí Šumava, kde spadlo jen 60 až 70 procent obvyklého množství.
Jeden rekord je přesto doložený na úrovni jednotlivé stanice. Na Churáňově, kde se na Šumavě měří od roku 1953, spadlo od ledna do konce září jen 525 mm srážek, tedy kolem 61 procent obvyklého množství. Je to nejnižší úhrn za celou dobu měření na této stanici. Na hraničním hřebeni Šumavy na Blatném vrchu napršelo 916 mm, zhruba 60 procent normálu.
Rekord drží jaro, léto za ním zaostalo
Rozdíl mezi titulky a daty je nejlépe vidět na ročních obdobích. Březen a duben 2026 byly podle ČHMÚ nejsušší za celé sledované období od roku 1961. Za oba měsíce dohromady napršelo jen 32 mm, zatímco dlouhodobý průměr pro toto období činí 83 mm. Za posledních 66 let se stalo jen jednou, že by březen s dubnem zůstaly pod 40 mm: v roce 1974 to bylo 38 mm. Samotný duben přinesl pouhých 13 mm.
Léto jako celek ale rekordní nebylo. Za červen až srpen spadlo dohromady v průměru 193 mm srážek, což z letošního léta dělá jedenácté nejsušší od roku 1961. Teplotně šlo naopak o druhé nejteplejší léto v historii měření. Na výsledném stavu krajiny se totiž nepodílí jen samotný úhrn srážek, ale i teplota: čím vyšší je, tím více vody se z povrchu a vegetace vypaří.
Pro kontrolu jsme stejné období spočítali i z nezávislého zdroje. V reanalýze ERA5, která vychází z modelového přepočtu měření a satelitních dat, vychází pro osm českých měst březen–duben 2026 jako nejnižší od roku 1991 (41,7 mm) a červen–srpen jako desátý nejnižší (205 mm). Oba údaje tedy potvrzují stejný závěr jako oficiální stanice: jaro rekordní, léto výrazně podprůměrné, ale ne rekordní.
Naše stanice: o pětinu méně srážek než loni
Síť meteostanic i-meteo.cz nabízí vlastní srovnání. Vzali jsme 21 českých stanic, které měly v obou letech úplná data za leden až září, a sečetli jejich měsíční srážkové úhrny. Zatímco v roce 2025 nasbíraly v průměru 520,7 mm, letos to bylo 413,6 mm, tedy o 107 mm, respektive o 21 procent méně. Méně srážek než loni hlásilo 19 z 21 stanic.
Největší propad zaznamenaly stanice na jižní a střední Moravě. V Sudoměřicích nad Moravou spadlo od ledna do září 540 mm v roce 2025, letos jen 264 mm. V Císařově na Přerovsku klesl úhrn ze 485 na 245 mm. V pražských Jinonicích spadlo místo 582 mm jen 402 mm. I na vlhčím severu je rozdíl znát, Frýdlant v Čechách měl loni 770 mm a letos 645 mm.
Naše čísla je nutné brát jako doplňkový pohled, ne jako náhradu oficiální statistiky. Síť má menší počet stanic a jiné složení než měřicí síť ČHMÚ, takže procenta se mohou lišit. Směr vývoje ale ukazuje stejně: srážek ubylo plošně, ne jen na několika místech.
Podzim: týden zcela bez deště
Ani podzimní měsíce deficit nesmazaly. Podle týdenního hodnocení sucha, které ČHMÚ zveřejnil 7. října, spadlo v týdnu od 28. září do 4. října na celém území republiky průměrně 0 mm srážek, v Čechách i na Moravě shodně nula, tedy nula procent normálu pro toto období. Teplotně byl týden silně nadnormální.
Krátce nato přišla studená fronta a s ní srážky, ty ale byly nerovnoměrné. Podle portálu InterSucho napršelo mezi 4. a 10. říjnem nejvíce v severních Čechách, kde týdenní úhrny dosáhly 20 až 50 mm. Na Moravě se většinou držely do 10 mm. Na 17 procentech území zůstaly týdenní úhrny pod 5 mm a na dalších 65 procentech se pohybovaly mezi 5 a 15 mm.
Sucho se přesunulo z půdy do řek
Právě to je letos největší rozdíl proti dřívějším suchým epizodám. Zatímco v létě šlo především o nedostatek vláhy v půdě, na podzim se deficit prohloubil v tocích i v podzemní vodě. Podle ČHMÚ byly hladiny sledovaných toků převážně setrvalé s mírně klesající tendencí a průtoky se nejčastěji pohybovaly na 10 až 40 procentech dlouhodobého říjnového průměru. Počet toků s indikací hydrologického sucha se oproti předchozímu týdnu zvýšil. Hladina podzemní vody v mělkých vrtech i pramenech byla většinou mimořádně podnormální a výstraha na hydrologické sucho zůstává v platnosti pro velkou část území.
Nejviditelnější je situace na Vltavě. Podle Povodí Vltavy klesla hladina Orlíku o více než 13 metrů a přiblížila se minimální hladině 334,6 metru nad mořem. Vodárenské nádrže si přitom drží zásobu ze 70 až 90 procent a povodí letos nadlepšilo průtoky řek téměř 314 miliony metrů krychlových vody. S dalším poklesem se ale pozornost přesune na Slapy. Na Vltavě a Labi platí stav nedostatku vody.
Extrémní sucho na osmi procentech území
K 11. říjnu hodnotí InterSucho stav půdy v celém profilu 0–100 cm takto: extrémní sucho na zhruba 8 procentech území, výjimečné sucho na necelých 5 procentech, výrazné sucho asi na 15 procentech, mírné na 21 procentech a počínající na 20 procentech. Odchylka od obvyklého stavu se vyskytuje maximálně na 69 procentech území. Nejhorší je situace na jihu a západě Čech, na jihovýchodě Moravy a na Zlínsku.
Měření půdní vlhkosti ČHMÚ ukazují, že velmi nízká vlhkost pod 30 procent využitelné vodní kapacity je na 21 procentech stanic ve vrstvě 0–10 cm, na 23 procentech ve vrstvě 10–40 cm a na 41 procentech stanic v hloubce 50–100 cm. Právě hlubší vrstvy rozhodují o tom, jak rychle se krajina vzpamatuje. Reagují totiž nejpomaleji.
Další dva týdny: výrazný déšť nepřijde
Ověřili jsme také, co čekat dál. Podle čtrnáctidenního výhledu pro dvanáct českých měst spadne v průměru jen 4,1 mm srážek; nejméně v Hradci Králové a Olomouci (0,9 mm), nejvíce v Českých Budějovicích (8,7 mm). Kontrola přes tři nezávislé modely (evropský ECMWF IFS, americký GFS a německý ICON) dává pro Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň a Jihlavu na čtrnáct dní dohromady 0,6 až 6,7 mm podle místa i modelu.
Pro srovnání: v období od 13. do 28. října spadne v Česku dlouhodobě kolem 23 mm srážek. Předpovězené hodnoty tak odpovídají přibližně pětině obvyklého úhrnu. Shodují se na tom všechny tři modely, což je u takto nízkých hodnot nejspolehlivější část předpovědi. Sucho tedy s vysokou pravděpodobností přetrvá.
Podobně to vidí i InterSucho. „V tomto týdnu se opět neočekávají výraznější srážkové úhrny. Teploty vzduchu však nebudou příliš vysoké, a proto lze očekávat i nižší výpar z krajiny. Přesto předpokládáme další prohlubování půdního sucha, zejména v povrchové vrstvě půdy,“ uvádí portál. Mírné až výrazné sucho by se podle něj mělo v horizontu deseti dnů vyskytovat až na 60 procentech území republiky.
Co z toho plyne
Odpověď na otázku, jestli je letošní sucho rekordní, je tedy dvojí. Rekordní sucho letos skutečně bylo, ale na jaře. Březen a duben 2026 jsou v záznamech od roku 1961 nejsušší a nic podobného se za posledních 66 let nestalo. Rok jako celek je „jen“ třetí nejsušší a léto jedenácté nejsušší. Ani jedno z toho ale neznamená, že je situace méně vážná: zatímco jednorázové sucho se po deštích rychle srovná, letos se deficit skládá měsíc po měsíci a na podzim se přesunul do toků a podzemní vody.
Podzemní voda přitom na srážky reaguje se zpožděním, proto ČHMÚ pro následující období očekává spíše setrvalý stav nebo mírný pokles její hladiny. Rozhodující bude, kolik vody přinese zima a jak se stačí doplnit zásoby v půdě a v podloží. Bez toho zůstane i příští rok výchozí bod stejně nízký jako letos. Aktuální stav sucha průběžně zveřejňuje ČHMÚ, podrobné mapy intenzity sucha najdete na portálu InterSucho.
Souvislosti jsme na i-meteo.cz popsali už dříve: proč voda z krajiny mizí příliš rychle, jak dlouhodobé sucho mění českou krajinu a proč letos vysychaly i velké evropské řeky.
