Řeky na historických minimech: voda mizí nejrychleji za desítky let
Ještě nikdy v historii měření nebyly v tuto část roku české řeky na tak nízkých stavech jako letos. Hydrologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bijí na poplach — k 27. květnu 2026 vykazovala výrazné až extrémní hydrologické sucho takřka polovina monitorovaných profilů v Čechách. Nejkritičtější je situace v jižních Čechách, kde řeky Lužnice a Otava zaznamenaly vůbec nejnižší květnové průtoky od začátku systematického monitoringu. Podobně jsou na tom i západočeské toky — Berounka u Plzně a Ohře u Karlových Varů hlásí rekordní minima. Na historické dno klesly také Sázava, Labe, Metuje a řada menších přítoků. Jihlava je na tom tak špatně, že ji lze podle svědků přejít prakticky suchou nohou — průtok klesl pod 25 procent běžného květnového normálu. Vsetínská Bečva zaznamenala už v dubnu pouhých 9 procent obvyklého průtoku. Podle reportáže Meteocentrum.cz jde o vodní stavy, které bychom běžně považovali za výjimečné i na konci srpna.Proč řeky vysychají už na jaře?
Příčin je několik a všechny se letos sešly v nebývale nepříznivé kombinaci. Zima 2025/2026 byla výrazně chudší na sníh — na Lysé hoře napadlo o 171 centimetrů méně sněhu než je dlouhodobý průměr, v Brně-Tuřanech chybělo 27 centimetrů. Méně sněhu znamená méně vody z jarního tání, která běžně dotuje průtoky řek až do začátku léta. Březen a duben 2026 byly podle ČHMÚ nejsušší za posledních 65 let. Za první čtyři měsíce roku spadlo v průměru jen 101 milimetrů srážek, což je zhruba třetina obvyklého úhrnu. V normálně deštivých letech bývá toto číslo až pětinásobné. K tomu se přidalo mimořádně rychlé oteplování v druhé polovině května — první tropický den (teplota nad 30 °C) přišel už 23. května, o celý týden dříve, než je dlouhodobý průměr. Podle hydrologa Jana Daňhelky, ředitele hydrologie ČHMÚ, se situace po krátkém zlepšení mezi 5. a 18. květnem opět dramaticky zhoršila. "Nedostatek srážek, rychlé oteplování a jen minimální dopad dešťů na podzemní vody vedou k dalšímu zhoršování situace ve všech složkách hydrologického systému," uvedl Daňhelka v podcastu Českého rozhlasu.Dopady na zemědělství, průmysl i běžný život
Důsledky rekordně nízkých průtoků se netýkají jen vodáků a rybářů. Půdní sucho zasahuje podle modelů Intersucho už 78 procent území České republiky. Ve středních Čechách kleslo nasycení půdy vodou v hloubce do 40 centimetrů na pouhých 10 procent. V pěti okresech očekávají zemědělci snížení úrody o více než 40 procent. Sucho už dopadá i na energetiku. Společnost ČEZ hlásí, že výroba velkých vodních elektráren klesla o třetinu oproti dlouhodobému průměru, malé vodní elektrárny vyrábějí až o polovinu méně elektřiny než obvykle. Lodní doprava na Labi pod Ústím nad Labem je výrazně omezena — lodě musí snižovat ponor a počet dnů s garantovanou plnosplavností se tenčí. Obce v nejpostiženějších regionech začínají omezovat napouštění bazénů a zalévání zahrad. ČHMÚ současně vydal výstrahu před požáry pro Prahu, část Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje — kombinace vyschlé vegetace a silného větru totiž dramaticky zvyšuje riziko vzniku a šíření požárů.Je letošní sucho výjimečné, nebo jde o nový normál?
Hydrologové upozorňují, že ačkoli je letošní květnové sucho mimořádné, zapadá do širšího trendu posledních let. Nejhorší epizoda v novodobé historii přišla na přelomu let 2015 a 2016, kdy se nádrže na severní Moravě přiblížily stavu, který začal ohrožovat zásobování průmyslových podniků. Letošní situace je výjimečná především tím, že přichází nebývale brzy — už na jaře, nikoli až v létě. Klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v rozhovoru pro Seznam Zprávy varoval, že "budoucí suchá epizoda může přijít dřív a může být intenzivnější, než jsme kdy čekali." Za trendem stojí kombinace rostoucích teplot, měnícího se rozložení srážek během roku a sílícího fenoménu El Niño, který podle NOAA dosahuje s 82% pravděpodobností plné síly právě v roce 2026.Co čekat v nejbližších dnech a týdnech
Na víkend 30.–31. května meteorologové předpovídají bouřky a přeháňky, které by mohly přinést lokální úlevu — zejména půdnímu suchu a průtokům menších toků. Hydrologové ale varují, že pro obnovu podzemních vod a zvýšení hladin větších řek by bylo zapotřebí soustavných, několikadenních či týdenních dešťů, nikoli krátkých intenzivních bouřek, při nichž voda po vyschlé půdě rychle odteče. ČHMÚ ve své poslední zprávě konstatuje, že "projevy sucha se budou i nadále prohlubovat." S letním půlrokem, který je z hlediska srážek tradičně bohatší, přichází určitá naděje. Otázkou zůstává, zda bude stačit na vyrovnání deficitu, který se za jaro 2026 nastřádal.Proč jsou na tom jihočeské řeky nejhůře?
Jižní Čechy patří dlouhodobě mezi nejsušší regiony republiky, protože leží ve srážkovém stínu Šumavy. Navíc v této oblasti napadlo během zimy nejméně sněhu, takže jarní tání nepřineslo potřebnou dotaci vody do toků. Kombinace minimálních zimních zásob a podprůměrných jarních srážek tak zasáhla právě jihočeské povodí nejsilněji.
Jak poznám, že je v mém okolí hydrologické sucho?
Hydrologické sucho se projevuje poklesem průtoků v řekách a hladin podzemních vod pod dlouhodobý normál. Aktuální stav můžete sledovat na webu ČHMÚ v sekci Monitoring sucha, kde jsou denně aktualizované mapy. V terénu sucho poznáte podle nízkého stavu vody v potocích a řekách, obnažených břehů nebo vysychajících studní. Pokud máte vlastní studnu a zaznamenáte pokles hladiny, doporučuje se omezit odběr.
Pomohou bouřky sucho skutečně vyřešit?
Krátké intenzivní bouřky sucho spíše nevyřeší. Vyschlá půda není schopna velké množství vody naráz absorbovat, takže většina srážek odteče po povrchu, aniž by se vsákla do podzemních vod. Pro skutečnou obnovu vodních zásob je zapotřebí dlouhodobějších, mírnějších a plošně rozsáhlejších dešťů, ideálně trvajících několik dní až týdnů.
