Červen 2026 zapsal do české meteorologické historie hned několik stránek najednou. Třetí nejteplejší červen od roku 1961, absolutní teplotní rekord republiky překonaný dvakrát za dva dny, 13 tropických dní v řadě — a pak epické bouřky s kroupami velkými jako pomeranče. Tak dramatický měsíc tuzemská klimatologie ještě nezažila.
Průměrná teplota skočila o 2,6 stupně nad normál
Červnová průměrná teplota v Česku dosáhla 19,1 °C, což je o 2,6 °C více, než odpovídá klimatologickému normálu 1991–2020. Teplotně tak červen 2026 skončil jako třetí nejteplejší červen od roku 1961 — za rekordním rokem 2019 (20,7 °C) a druhým místem z roku 2003 (19,4 °C).
Dramatická čísla přitom nekryla celý měsíc. Prvních sedmnáct dní probíhalo červen víceméně standardně, v rámci normálních výkyvů pro toto roční období. Teprve od 18. června se atmosféra nad Českem přepnula do jiného módu — a zůstala v něm přesně 13 dní, tedy až do posledního červnového dne.
Třináct tropických dní v řadě: nesnesitelné horko bez precedentu
Od 18. do 30. června se teploty v Česku ani jedinkrát nepodívaly pod tropickou hranici 30 °C. Průměrná denní odchylka v tomto období přesahovala čtyři stupně nad normál — pro srovnání, i tak extrémní vlna veder jako ta z roku 2019 neprodukovala tak dlouho trvající a tak hluboký teplotní přebytek najednou.
Z oněch třinácti dnů devět zaznamenalo maxima přes 35 °C. Na části stanic šlo o teploty, jaké v červnu nikdy dříve nebyly změřeny. Celkový víkendový průměr na přelomu posledního červnového víkendu přesáhl normál o více než deset stupňů — hodnota, která v meteorologické praxi prakticky neexistuje.
Doksany píší historii: 40,9 °C v sobotu, 41,9 °C v neděli
Vyvrcholením celé vlny byl historický víkend 27.–28. června. V sobotu 27. června stanice Doksany na Litoměřicku naměřila 40,9 °C — tím byl poprvé překonán čtrnáct let starý absolutní český rekord 40,4 °C z Dobřichovic (20. srpna 2012). Česká republika vstoupila do teplotní éry nad čtyřiceti stupni.
Jenže sobotní rekord nevydržel ani den. V neděli 28. června vystoupaly teploty v Doksanech na 41,9 °C — o celý stupeň výše než den předtím. Zároveň 41,9 °C naměřila i stanice Tuhaň na Mělnicku. Šlo vůbec poprvé v historii měření ČHMÚ, kdy česká stanice překonala hranici 41 °C.
Nová hodnota je pozoruhodná i v mezinárodním srovnání: přesáhla německý historický teplotní rekord o 0,2 °C. V Ústí nad Labem-Vaňov, Plzni-Bolecích a Kopišti u Mostu teploty překonaly 40 °C. Předchozí červnový rekord (38,9 °C z roku 2019 a 2022, obojí z Řeže u Prahy) byl překonán o celé tři stupně.
Jak potvrdil Český rozhlas s odkazem na ČHMÚ, devět z deseti nejvyšších teplot kdy naměřených v Česku pochází právě z tohoto víkendu. Statistická pravděpodobnost takového soustředění je astronomicky nízká a jasně ukazuje, jak výjimečná událost to byla.
Srážky: podprůměr na jihu, normál celkově
Srážkově červen skončil jako víceméně normální měsíc — celkový průměr v Česku dosáhl 71 mm, tedy 87 % klimatologické normy. Jenže rozdíly mezi regiony byly obrovské. Jihomoravský kraj zůstal výrazně pod průměrem, zatímco sever a severozápad zásobily silné bouřkové epizody. Kombinace vedra a srážkového deficitu na jihu Moravy prohloubila tamní sucho, které se vleče jako červená nit celým rokem 2026.
Po rekordu přišla odplata: bouřky, supercely a kroupy jako pomeranče
Příroda si za extrémní horko vzala daň rychle. Na přelomu června a července přes Česko přešly mimořádně silné bouřkové systémy. Meteorologové varovali před srážkami přes 50 mm, nárazy větru kolem 90 km/h a kroupami do 2 cm. Realita předčila předpovědi.
Na Prachaticku v obci Ratiborova Lhota byly zdokumentovány kroupy o průměru 9 až 10 centimetrů — největší kroupy v Česku za mnoho let. Na celém jihu Čech a na Šumavě padaly kroupy o průměru 5–7 cm, které ničily střechy, rozbíjely skleníky a poškozovaly vozidla. Na Vyškovsku a severovýchodně od Brna hlásili obyvatelé pěticentimetrové kroupy doprovázené silnými nárazy větru.
Výpadky elektřiny zasáhly v noci na 1. července přibližně 20 000 domácností na východě Česka. Hasiči vyjížděli k desítkám případů popadaných stromů, zatopených sklepů a zablokovaných silnic. Problémy se dotkly i železnice — vlaky mezi Prahou a Benešovem čelily výlukám způsobeným větrem poškozenými stromy. Šest lidí, z toho pět dětí, zasáhl blesk na letním táboře v Číměři na Jindřichohradecku.
Jak upozorňuje Blesk Počasí, bouřkové erupce pokračovaly i v dalších dnech počátku července, přičemž každá přinesla nové lokální rekordy srážek a škody.
Klimatologický kontext: tohle není náhoda
Červen 2026 není meteorologickou anomálií bez příčiny. Devět nejteplejších červnů v Česku od roku 1961 se odehrálo po roce 2000, přičemž šest z nich spadá do posledního desetiletí. Trendy jsou jednoznačné: každá dekáda přináší o zhruba 0,3 až 0,5 °C vyšší průměrné červnové teploty.
Rekord 41,9 °C není jen číslo pro meteorologické archivy. Je to signál, že teplotní limity, které jsme považovali za absolutní strop české krajiny, přestávají platit. Sucho, které v červnu 2026 sužovalo zvláště jižní Moravu, se přidává k výrazně podprůměrným srážkám jara 2026 — společně tvoří obraz, který klimatologové popisují jako novou normalitu středoevropského léta.
Co přijde dál? Podle Severe Weather Europe a dalších sledovacích systémů se v červenci 2026 formuje druhá tepelná kupole s omega blokací, která by mohla přinést další vlnu veder. Tentokrát s krajinou vyčerpanou po extrémním červnu.
Proč byl červen 2026 tak extrémní — je to vůbec normální?
Není. Odchylka +2,6 °C od normálu a třináct tropických dní v řadě jsou jevy, které přesahují rámec přirozené variability. Výzkumy ukazují, že takový červen by bez klimatické změny byl statisticky prakticky nemožný — globální oteplování o přibližně 1,3 °C od průmyslové revoluce posouvá pravděpodobnost těchto extrémů o řády výš.
Proč po vlně veder přišly tak silné bouřky?
Jde o fyziku atmosféry. Extrémní vedro nahromadilo v dolní troposféře obrovské množství energie — přehřátý vzduch blízko zemského povrchu vytváří silnou nestabilitu. Jakmile studená fronta tuto energii uvolní, bouřky jsou řádově silnější než při standardních podmínkách. Čím větší vedro, tím agresivnější bouřky — proto se 10cm kroupy stávají v Česku méně výjimečnými.
Může Česko v budoucnu naměřit ještě vyšší teploty než 41,9 °C?
Podle klimatologických modelů ano. Při scénáři středně vysokých emisí se do roku 2050 počítá s průměrným oteplením Česka o dalších 1,5 až 2 °C oproti dnešku. Absolutní teplotní maxima v extrémních vlnách veder mohou za těchto podmínek atakovat hranici 44–46 °C, zvláště v nízkopolohových oblastech severních a středních Čech, jako jsou právě Doksany.
