Co se děje na Britských ostrovech
Británie právě zažívá třetí vlnu veder letošního roku — a ze všech nejdelší. Na jihu Anglie trvají podmínky splňující oficiální kritéria vlny veder už 13 dní. Stanice v Bournemouthu zaznamenala teploty nad 26 °C nepřetržitě po dobu téměř dvou týdnů, londýnské letiště Heathrow hlásí stejně dlouhou sérii nad 28 °C. V Merryfieldu v Somersetu naměřili ve čtvrtek 30,6 °C, což přineslo už dvanáctý den za sebou s teplotou 30 °C a více — nejdelší takovou řadu za posledních dvacet let.
Poslední srovnatelná situace nastala v roce 2006, ale pamětníci sahají ještě hlouběji — k legendárnímu létu 1976, které drží britský rekord: 16 tropických dní v řadě. Meteorologové se však domnívají, že tento rekord letos pravděpodobně nepadne, protože o víkendu má dorazit mírně chladnější vzduch od severu.
Proč Británie tak dlouho hoří vedrem
Za extrémně dlouhou horkou epizodou stojí hned několik faktorů, které se sešly v nebývale nepříznivé konstelaci. Tím prvním a nejzásadnějším je měnící se klima. Podle údajů britského Met Office jsou dnešní teploty ve Spojeném království v průměru o 1,33 °C vyšší než v období 1961–1990. Nejteplejší dny se ale oteplují třikrát rychleji — v oblasti Velkého Londýna narostly teplotní extrémy o 4,5 °C.
Druhým faktorem je konkrétní meteorologická situace. Tryskové proudění (jet stream) se letos v létě opakovaně stáčí daleko na sever od Britských ostrovů, což umožňuje, aby nad západní Evropou setrvávala oblast vysokého tlaku. Následkem toho se vytvořil takzvaný „heat dome“ — tepelná kopule. Jde o jev, kdy vzduch klesá k zemi, stlačuje se a zahřívá. Zároveň se vysušuje, takže se netvoří oblačnost a intenzivní sluneční záření ohřívá zemský povrch bez přerušení celé dny.
Právě pomalý pohyb tlakové výše je důvodem, proč vedra trvají tak dlouho. Podobný mechanismus stál i za katastrofální vlnou veder, která v červenci 2022 zasáhla Spojené království teplotami přes 40 °C — vůbec poprvé v britské historii.
Rekordní rok: květen, červen, červenec
Letošní léto přepisuje meteorologické tabulky už od jara. Květen 2026 přinesl nový britský teplotní rekord — 35,1 °C naměřených v londýnské Kew Gardens, což o více než dva stupně překonalo dosavadní maximum z roku 1922. Červen pak šel ještě dál: 37,7 °C v Lingwoodu v Norfolku zlomilo červnový rekord o další dva stupně.
Vůbec poprvé v historii měření dosáhla teplota hranice 35 °C ve třech různých kalendářních měsících jednoho roku — v květnu, červnu i červenci. Počet dní s teplotou nad 35 °C stoupl na šest, čímž padl dosavadní rekord pěti takových dní z roku 1976. A dnů s 34 °C a více meteorologové napočítali už devět, opět o jeden více než v památném létě před padesáti lety.
Data z Met Office také ukazují, že počet dní nad 30 °C ve Velkém Londýně od 60. let minulého století zečtyřnásobil. Vlny veder navíc stále častěji nastupují i mimo hlavní letní měsíce — například v září 2023 zažila Británie sedm dní s teplotou nad 30 °C.
Tisíce mrtvých: tichý zabiják jménem horko
Nejde jen o statistiky a rekordy. Extrémní teploty mají fatální dopady na lidské zdraví. Tým vědců z Imperial College London, Met Office a London School of Hygiene and Tropical Medicine odhaduje, že během květnové a červnové vlny veder zemřelo v Anglii a Walesu přes 2 700 lidí na následky horka. Z toho přibližně 550 úmrtí připadá na květnovou epizodu (21.–29. května) a téměř 2 200 na červnovou vlnu (18.–28. června).
Vlna veder je přirovnávána k „tichému zabijákovi“ — první příznaky přehřátí lidé snadno přehlédnou. Horko klade obrovskou zátěž na kardiovaskulární systém, zvyšuje riziko srdečních příhod a mozkových mrtvic. Ohroženi jsou senioři, malé děti a chronicky nemocní, ale ani mladí a zdraví nejsou v bezpečí. Zvlášť nebezpečné jsou tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C a tělo nemá šanci se zregenerovat. První takovou noc roku 2026 Británie zaznamenala už v květnu, kdy noční minimum dosáhlo 21,4 °C.
Profesorka Fredi Otto z Imperial College k tomu řekla: „Nepodceňujte rizika. To, že jste fit a zdraví, vás nechrání.“
Sucho a požáry: krajina na prahu krize
Vlna veder jde ruku v ruce se suchem. V jihoanglickém Wisley v Surrey nezapršelo už 30 dní, podobně jsou na tom Herstmonceux (25 dní) nebo Odiham a londýnské Heathrow (21 dní). Plošné srážky nepřinesl prakticky celý červenec a podle předpovědi BBC Weather je do konce měsíce nečeká ani většina Anglie a Walesu.
V Anglii aktuálně platí zákazy používání zahradních hadic pro více než osm milionů domácností. Riziko lesních požárů je na mnoha místech označeno jako „velmi vysoké“ nebo „výjimečné“. Požáry už vypukly v hrabstvích Greater Manchester, Derbyshire a Conwy na severu Walesu. Správy národních parků zakazují grilování a otevřený oheň.
Současná situace nápadně připomíná strašáka roku 1976, kdy sucho doprovázelo rekordní vedra. Tehdy postihla Británii plošná sucha a země musela přistoupit k drastickým úsporám vody. Zatímco dnes však sucho není tak rozsáhlé, intenzita samotných teplot je vyšší a rekordy padají jeden za druhým.
Hrozí podobné vlny veder i Česku?
Českou republiku sice současná britská vedra přímo nezasahují, ale střední Evropa zažívá oteplování ještě rychlejším tempem než Britské ostrovy. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se průměrná roční teplota v Česku od roku 1961 zvýšila přibližně o 2 °C — to je výrazně více než globální průměr. Tropických dní (s teplotou nad 30 °C) výrazně přibývá, především v nížinách.
Vzpomeňme na léto 2015, kdy v pražských Holešovicích naměřili 39,5 °C, nebo na červen 2019, kdy německá stanice Doksany hlásila 38,9 °C. Vlny veder se i v Česku prodlužují a přicházejí dříve. Příklad z Británie, kde letos poprvé v dějinách naměřili 35 °C ve třech po sobě jdoucích měsících, je varováním, že podobné extrémy čekají i středoevropský region.
Řada českých měst včetně Prahy a Brna již připravuje adaptační strategie — od výsadby zeleně přes budování mlžících zařízení až po úpravy stavebních předpisů pro lepší tepelnou izolaci budov. Klíčové bude i to, jak rychle se světu podaří snižovat emise skleníkových plynů.
Co bude dál
Podle výhledu BBC Weather by měl víkend přinést mírné ochlazení — severní vítr srazí teploty ve Skotsku, Severním Irsku a severovýchodní Anglii ke 20 °C. Jih Anglie a Wales ale zůstane slunečný, suchý a teplý s maximy 24 až 27 °C, ojediněle až 29 °C. Vlna veder tak může na některých místech pokračovat i přes víkend.
Dlouhodobější modely naznačují, že tlaková výše bude dominovat i nadále. „Teploty zůstanou nadprůměrné, i když už nebudou tak extrémní jako v posledních dnech. Ke konci měsíce se mohou objevit ojedinělé přeháňky, zejména na severu,“ uvádí BBC. Srpen by pak podle sezónních modelů mohl přinést proměnlivější počasí, ale i nadále s teplotami nad normálem.
Podrobnější výhled najdete v měsíční předpovědi BBC Weather.
Proč Británii trápí tak dlouhé vedro, když leží relativně na severu?
Britské ostrovy sice leží v mírném pásmu, ale proudění atmosféry se v důsledku klimatické změny mění. Tryskové proudění (jet stream) se často stáčí k severu a umožňuje, aby nad západní Evropou setrvávaly oblasti vysokého tlaku. Vzniká tak tepelná kopule, kdy vzduch klesá, stlačuje se a prohřívá — a protože se netvoří mraky, slunce ohřívá krajinu celé dny bez přerušení.
Jaký je rozdíl mezi vlnou veder v Británii a suchem v roce 1976?
Léto 1976 drží britský rekord v délce vlny veder (16 tropických dní za sebou) a provázelo jej rozsáhlé sucho prakticky po celé zemi. Rok 2026 se liší především v intenzitě — teplotní rekordy padají o celé stupně výše (květen o 2,3 °C, červen o 2,1 °C oproti předchozím maximům). Sucho je zatím méně plošné, ale počet extrémně horkých dní (nad 35 °C) už rekordy z roku 1976 překonal.
Chystá se v Česku na léto 2026 podobně extrémní počasí?
Sezónní modely pro střední Evropu předpovídají na léto 2026 nadprůměrné teploty, ale konkrétní vývoj závisí na aktuálním rozložení tlakových útvarů. Český hydrometeorologický ústav vydává pravidelné výhledy a výstrahy, které najdete na webu chmi.cz. Obecně platí, že vlny veder jsou ve střední Evropě stále častější, delší a intenzivnější — doporučujeme sledovat aktuální předpověď.
