Shrnutí v bodech
- Nová etapa Čibuk 2 disponuje instalovaným výkonem 152 MW a sestává z 22 moderních větrných turbín.
- Celý větrný uzel Čibuk dosahuje výkonu 312 MW a dokáže zásobit zhruba 178 800 domácností.
- Roční produkce samotného parku Čibuk 2 dosahuje až 336 000 MWh zelené elektřiny.
- Srbsko cílí na 3,5 GW nových kapacit ve větru a slunci do roku 2030 s cílem dosáhnout 45% podílu čisté energie.
Dvojnásobný výkon v rovinatém Banátu
Lokalita jižního Banátu, ležící přibližně 40 kilometrů severovýchodně od Bělehradu, nabízí díky otevřené Panonské pánvi velmi příznivé anemologické podmínky. Park Čibuk 2 sestává z 22 moderních větrných turbín Nordex a disponuje instalovaným výkonem 152 MW. Spolu se starším sesterským parkem Čibuk 1 (158 MW) tvoří funkční celek, který do přenosové soustavy dodává stabilní bezemisní výkon.
Jak uvedl energetický magazín Rigzone, investiční náklady celého projektu přesáhly v součtu 500 milionů eur. Podle srbského ministerstva těžby a energetiky oba celky dohromady zajišťují zhruba čtvrtinu veškeré stávající kapacity větrné a solární energie v zemi.
Přínos pro energetickou bilanci a klima
Nově spuštěná etapa Čibuk 2 má ročně vyprodukovat až 336 000 MWh čisté elektřiny. To odpovídá průměrné spotřebě přibližně 80 000 tamních domácností, přičemž celý komplex Čibuk jich zvládne pokrýt 178 800. Z hlediska ochrany klimatu a snižování uhlíkové stopy znamená provoz nové části úsporu přibližně 311 200 tun emisí CO₂ ročně ve srovnání s výrobou elektřiny z hnědého uhlí, které v Srbsku historicky dominovalo.
Tento posun zapadá do dlouhodobé strategie země. Bělehrad si stanovil za cíl uvést do provozu do roku 2030 zhruba 3,5 GW nových kapacit ve větrných a solárních elektrárnách a dosáhnout 45% podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny.
Výzvy pro rozvodnou síť a role baterií
Rychlý rozvoj větrné energetiky v jihovýchodní Evropě s sebou nese technické nároky na stabilitu distribučních i přenosových sítí. Větrné proudění v nížinách podléhá sezónním i denním výkyvům, což klade vysoké nároky na regulaci frekvence a napětí. Pokud obnovitelné zdroje tvoří významnou část energetického mixu, je nezbytné náhlé změny výkonu vyrovnávat.
Z tohoto důvodu Masdar a srbská státní energetická společnost EPS připravují výstavbu velkokapacitních systémů pro ukládání energie (BESS). Pro řízení stability se stále častěji prosazují inteligentní bateriová úložiště schopná vytvářet síť (grid-forming), jež dokážou v řádu milisekund reagovat na poklesy frekvence a suplovat setrvačnost tradičních těžkých turbogenerátorů.
Společnost Masdar má v Srbsku v projektové přípravě dalších více než 200 MW kombinovaných kapacit ve větru, fotovoltaice a právě bateriových systémech. Rozvoj infrastruktury na Balkáně je součástí širší expanze, v jejímž rámci hodlá investor celosvětově dosáhnout do konce desetiletí mety 100 GW provozovaného výkonu v čisté energetice.
