Americký jihozápad prožil v druhé polovině března 2026 něco, co meteorologové označují za jedno z nejextrémnějších počasí v zaznamenané historii. Tři dny za sebou byl překonán americký národní rekord pro nejhorší březnové teploty. Vědci z organizace World Weather Attribution jsou přitom jednoznační: bez klimatické změny by tento jev byl prakticky nemožný.
Jak vysoké teploty bylo možné naměřit?
Příběh začal ve středu 18. března, kdy teploměr v kalifornském North Shore poprvé vyrovnal dosavadní americký rekord pro měsíc březen — 108 °F (42,2 °C), který vydržel od roku 1954. Jenže to bylo teprve zahřívání.
Ve čtvrtek 19. března byl rekord překonán. Martinez Lake v Arizoně naměřila 110 °F (43,3 °C). A v pátek 20. března přišel historický šok: hned čtyři místa — Martinez Lake a Fort Yuma v Arizoně, Buttercup a Squaw Lake v Kalifornii — dosáhly 112 °F (44,4 °C). Jedná se o absolutně nejvyšší březnovou teplotu, jakou kdy Spojené státy zaznamenaly.
Phoenix, největší město arizonské pouště a metropole přes 1,6 milionu obyvatel, přitom pokořil vlastní historický březnový rekord — 105 °F (40,6 °C), čímž smazal dosavadní maximum 100 °F z 26. března 1988. A na opačném konci teplené stupnice zase San Francisco zažilo vůbec poprvé v historii měření březnovou teplotu přes 90 °F (32,2 °C) — přístav Tichého oceánu, město proslulé chladnými mlhami, se proměnil v horké město středomořského léta.
Celkem osm amerických států stanovilo 20. března nové absolutní rekordy pro měsíc březen. Šlo o bezprecedentní trojnásobné překonání národního rekordu ve třech po sobě jdoucích dnech.
Kde všude bylo abnormálně teplo?
Vlna horka se neomezila pouze na pouštní oblasti. Rekordní teploty hlásily i státy Nevada (104 °F / 40 °C), Nové Mexiko (99 °F / 37,2 °C) a Utah (95 °F / 35 °C). Extrémní podmínky zasáhly celý americký jihozápad a přilehlé oblasti severozápadního Mexika.
Meteorologové upozorňují také na dramatické dopady na horský sníh. Podle serveru Weather West horko decimovalo sněhové zásoby v pohoří Sierra Nevada a v dalších pohořích Kordiller, přičemž tyto zásoby jsou zásadní pro zásobování vodou během letních měsíců. Pokud sněhová pokrývka zmizí příliš brzy, hrozí sucho v době, kdy na něj jsou ekosystémy i zemědělství nejcitlivější.
Je za tím klimatická změna?
Vědci z mezinárodní výzkumné skupiny World Weather Attribution vydali rychlou atribuční studii ještě v průběhu samotné vlny horka. Závěr je razantní: taková epizoda by ve světě bez průmyslové klimatické změny byla prakticky nemožná.
Spalování uhlí, ropy a zemního plynu přidalo k teplotám v postižené oblasti mezi 2,6 a 4 °C. To je obrovský rozdíl — hranice mezi extrémním, ale zvladatelným horkem a tím, co se skutečně stalo. Yale Climate Connections citují vědce, kteří mluví o „drtivém překonávání rekordů" — nikoli o jejich pouhém vyrovnávání.
Euronews cituje klimatologa s výstižným komentářem: „Tlačíme extrémy na nové úrovně." Meteorologové přitom upozorňují, že co bylo dříve jednou za sto let, se stává událostí jednou za dekádu — a co bylo jednou za dekádu, se stává téměř každoroční realitou.
Lidé v přímém ohrožení
Vlna horka v březnu není jen číslo na teploměru — je to bezprostřední nebezpečí pro životy. V tomto ročním období lidé ještě nejsou adaptováni na extrémní vedro, tělo nemá čas si zvykat postupně. Bezdomovci, starší lidé a pracující venku jsou první v ohrožení.
Úřady v Arizoně a Kalifornii otevíraly chladící centra a vydávaly výstrahy. Záchranáři řešili případy úpalu. Na dálnicích se přehřívala auta. Situaci komplikoval i fakt, že část populace v těchto oblastech ještě neměla zapnuté klimatizace — na konci března je to v jiných letech zcela zbytečné.
Podle PBS NewsHour vědci volají po rychlejší adaptaci infrastruktury: silnicím, které se nepraví při vedru, energetickým sítím odolným vůči špičkám spotřeby klimatizace, a systémům veřejného zdraví připraveným na dřívější nástup tepla každý rok.
Co to znamená pro budoucnost?
Tato vlna horka je symptomem. Scientific American připomíná, že americký jihozápad patří mezi regiony světa, kde se klimatická změna projevuje nejrychleji. Teplotní rekordy jsou zde lámány s rostoucí frekvencí a se stále větším „náskokem" před předchozím maximem.
Vlna horka z března 2026 navíc přišla po nadprůměrně teplé zimě a v podmínkách přetrvávajícího sucha. Kombinace sucha, rekordního tepla a zmizení sněhové pokrývky vytváří smrtelnou smyčku: méně vody → méně vegetace → více povrchového zahřívání → vyšší teploty → ještě méně vody.
Klimatologové jsou zajedno: pokud svět nenaplní závazky Pařížské dohody, budeme svědky březnových teplot kolem 50 °C na americkém jihozápadě ještě v tomto století. To, co dnes šokovalo celý svět, se může stát normálem.
Proč je rekord z března 2026 tak výjimečný oproti letním teplotním rekordům?
Letní rekordy v pouštních oblastech USA jsou sice extrémní, ale méně překvapivé — teplo v létě se očekává. Březnové teploty přes 44 °C jsou šokující proto, že v tomto ročním období bývá jihozápad USA ještě relativně umírněný. Navíc lidé, příroda ani infrastruktura nejsou na takové vedro v březnu adaptovány, takže dopady jsou proporcionálně daleko ničivější.
Ovlivní americká vlna horka počasí v Evropě nebo v Česku?
Přímo ne — vzdušné masy atlantickým oceánem nepřecházejí tak rychle, aby vlna z amerického jihozápadu ovlivnila evropské počasí přímo. Nepřímo však ano: klimatická změna, která stojí za americkými rekordy, zasahuje celou planetu. Stejné mechanismy — oslabení proudového proudění, déle setrvávající tlakové výše — způsobují vlny horka i v Evropě.
Co je „rychlá atribuční studie" a jak rychle vědci dokážou prokázat spojitost s klimatickou změnou?
Rychlá atribuční studie (rapid attribution study) je metodika vyvinutá skupinou World Weather Attribution, která umožňuje během několika dní statisticky porovnat pravděpodobnost výskytu extrémní události v dnešním klimatu oproti hypotetickému světu bez průmyslové klimatické změny. Vědci využívají klimatické modely a historická data. V případě březnového horka 2026 byl výsledek jednoznačný: bez změny klimatu by taková epizoda byla prakticky nemožná.