Západní státy USA, včetně Kalifornie a oblasti Sierra Nevada, čelí meteorologickému jevu, který odborníky z The New York Times i globálních klimatických agentur naprosto znepokojuje. Nejde totiž jen o to, že sněhu je méně, ale o to, jakým způsobem dochází k jeho odstraňování z krajiny. Teplotní anomálie, které jsme v tomto předjaří zaznamenali, způsobily, že sněhový kryt, který by měl sloužit jako přirozená rezerva vody, prakticky vyparoval dříve, než stihl vytvořit dostatečnou vrstvu.
Mechanismus „sněhového sucha“: Když sníh přestává fungovat jako nádrž
Pro pochopení vážnosti situace je nutné pochopit roli sněhového krytu v hydrologickém cyklu. V horských rejších mostech, jako je právě Sierra Nevada nebo Rocky Mountains, funguje sníh jako „vodní věž“. Během zimních měsíců akumuluje sníh srážky v pevné formě. Sníh pak pomalu taje během jara a léta, čímž postupně naplňuje podzemní vody, řeky a přehrady, což zajišťující stabilní tok vody i v období sucha.
To, co však zažíváme nyní v dubnu 2026, je proces, kterému meteorologové říkají „sněhové sucho“ (snow drought). I když srážky v některých oblastech byly v zimě v normě, nepříznivé teploty způsobily, že sníh neakumuloval dostatečnou hloubku, nebo se začal okamžitě měnit v runoff (odtok). Teploty, které jsou o 3 až 5 stupňů Celsia vyšší, než je dlouhodobý průměr, proměňují sníh v okamžitou zátěž pro řeky, která však v létě rychle vyčerpá.
Důsledky: Od nedostatku vody po nekontrolované požáry
Důsledky tohoto jevu jsou v řetězi neúdem. Prvním krokem je riziko sucha. Pokud sněhový kryt zmizí příliš brzy, v červnu a červenci již nebudou mít řeky přirozený přísun vody z tání. To vede k drastickému poklesu hladin v klíčových přehradách, což přímo ohrožuje nejen domácí zásobování pitnou vodou, ale i produkci hydroenergetické elektřiny.
Druhým, a možná ještě děsivějším důsledkem, je riziko lesních požárů. Suchá půda a absence vlhkosti v horních patrech horských masivů vytvářejí ideální podmínky pro vznícení požárů. Jakmile se vegetace (biomasa) vyschí v důsledku předčasného tání, stává se z ní vysoce hořlavý palivový materiál. Historické zkušenosti ukazují, že sezóny požárů v těchto oblastech se prodlužují a jejich intenzita roste s každým rokem, kdy sněhový kryt nedokáže působit jako přirozený chladič krajiny.
Je tento jev relevantní i pro Českou republiku?
Ačkoliv se situace v USA zdá být geograficky vzdálená, meteorologické principy jsou univerzální. V střední Evropě, včetně České republiky, pozorujeme velmi podobné trendy. V našich pohořích, jako jsou Krkonoše, Jeseníky nebo Šumava, dochází k podobnému posunu v sezónnosti sněhové pokrývky.
V posledních letech se v českých horách stále častěji setkáváme s jevem, kdy sníh v dubnu a květnu již prakticky neexistuje, protože teploty rostou příliš rychle. To vede k podobným problémům jako v USA:
- Rychlejší vysychání půdy: Absence sněhu v předjaří znamená, že půda nemá jakoukolce „vláhovou rezervu“ pro začátek vegetačního období.
- Změna v hydrologii toků: Naše řeky a potoky jsou závislé na postupnému tání sněhu v horských oblastech. Předčasný odtok vede k nižším hladinám v letních měsících.
- Zvýšené riziko sucha v zemědělství: Právě v momentě, kdy rostliny potřebují vlhkost pro první růst, je půda již nyní příliš suchá.
Klimatický kontext: Součást širšího trendu
Je důležité zdůraznit, že tento jev není náhodným výkyvem počasí, ale je hluboce propojen s globálními změnami klimatu. Zvyšující se průměrná globální teplota mění limity zamrzání. S každým stupněm navíc se posouvá hranice, nad kterou srážky padají jako déšť místo sněhu. To vytváří začarovaný kruh: méně sněhu znamená ménže vody v horních patrech, což vede k větší suchosti, která zase zvyšuje teploty a dále urychluje odtávání zbývajícího sněhu.
Může více deště během jara nahradit chybějící sněhovou pokrývku?
Bohužel ne zcela. Déšť se v krajině udrží mnohem méně dlouho než sníh. Zatímco sníh funguje jako rezervoár, který vodu uvolňuje postupně po několik měsímů, déšť způsobuje rychlý odtok do toků a následné vypáření, čímž nedochází k dostatečnému naplnění podzemních vod pro letní období.
Jaký vliv má tento jev na výrobu elektřiny?
Vliv je značný, zejména v oblastech spoléhajících na hydroenergetiku. Pokud sněhový kryt zmizí příliš brzy, hladiny v přehradách klesají dříve, než nastane nejvyšší potřeba energie (např. v období letních vln veder při vysoké poptávce po klimatizaci). To může vést k nutnosti využívat náročnější a dražší zdroje, jako je termální energetika.
Může se tento jev v České republice změnit v extrémní povodně?
Ano, paradoxně existuje riziko tzv. „teplotních povodní“. Pokud do oblasti, kde je ještě zbytky sněhu, přijde náhlá vlna teplého deště, dojde k extrémnímu a rychlému nárůstu vodního množství v řekách, protože sníh se v kombinaci s deštěm okamžitě přemění na tekutou vodu, kterou půda nestíhá absorbovat.