Texas, kdysi pýchou americké obnovitelné energie, zažívá obrat, který by ještě před pár lety nikdo nečekal. Zemní plyn poprvé po deseti letech předstihl vítr v texaské frontě na připojení k elektrické síti. Hlavním motorem není náhlý odpor k větrným elektrárnám, ale explozivní růst datových center spojený s boomem umělé inteligence. Ta potřebuje spolehlivou energii 24 hodin denně – a zatím jí větrná energie sama nedokáže zajistit.
Rekordní fronta na připojení k síti
Operátor texaské přenosové soustavy ERCOT (Electric Reliability Council of Texas) spravuje takzvanou „interconnection queue“ – frontu projektů čekajících na povolení k připojení k elektrické síti. Tento seznam je klíčovým barometrem toho, kam se energetika v následujících letech vydá.
Podle aktuálních dat ERCOT tvoří solární a bateriové projekty zhruba 75 % z celkových 458 000 megawattů (MW) ve frontě. Plyn a vítr doplňují zbytek. Avšak za poslední tři roky objem plynových projektů vyskočil o více než 400 % – z 12 500 MW v březnu 2023 na téměř 64 000 MW v dubnu 2026. Větrné projekty přitom rostly mnohem pomaleji, pouze o 87 % ze 25 700 na 48 000 MW.
Je to poprvé od ledna 2016, kdy se zemní plyn v texaské frontě dostal před vítr. „Exploze datových center a jejich potřeba nepřetržitého napájení pravděpodobně nadchla mnoho plynárenských developerů,“ řekl pro The Texas Tribune David Spence, profesor energetické regulace na University of Texas.
Datová centra jako nový energetický gigant
Hlavní hnací silou za návratem zemního plynu je explozivní poptávka po výpočetní kapacitě pro umělou inteligenci. Podle dat ERCOT je v Texasu naplánováno okolo 360 000 MW výkonu pro budoucí datová centra. Toto číslo je šokující – samo o sobě by více než čtyřnásobně překonalo dosavadní rekordní špičkovou spotřebu celého Texasu, která činila 85 500 MW v srpnu 2023.
Pokud by se uskutečnilo byť jen zlomko z těchto plánů, bude zapotřebí obrovského množství nových zdrojů energie. „Pak budeme jasně potřebovat mnohem více plynové generace, abychom měli vyváženou a spolehlivou síť,“ uvedl na slyšení senátu Pablo Vegas, generální ředitel ERCOT.
Vegas navíc poukazuje na strukturální problém texaského trhu, který byl nastaven před 25 lety. Deregulace z roku 199ice sice nastartovala masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, ale nezohlednila rozdílné vlastnosti jednotlivých zdrojů energie. „Viděli jsme explozi větru a solárů, a nyní baterií, zatímco růst plynového systému byl zcela vyloučen, protože ekonomicky nehodnotíme charakteristiky plynové generace, které jsou tak důležité pro dlouhodobou spolehlivost,“ vysvětlil Vegas.
Proč vítr ztrácí dech?
Zatímco plyn stoupá, vítr klesá. Ještě v roce 2018 tvořil vítr zhruba 50 % veškerých projektů ve frontě. Dnes zaostává za všemi hlavními zdroji. Důvody jsou komplexní:
Saturace území: Po dvou dekádách intenzivního rozvoje jsou nejlepší lokality v západním Texasu a na pobřeží obsazeny. „Texas má hodně půdy, ale nízko visící ovoce už bylo sebráno,“ komentoval Joseph Rand z Lawrence Berkeley National Laboratory.
Přenosové omezení: Stávající vedení v oblastech s nejvíce větrnými farmami jsou přetížena, což nutí provozovatele omezovat výrobu a snižuje jejich zisky. ERCOT proto plánuje tři nové 765kilovoltové vedení, která unesou více energie než jakékoli stávající trasy.
Cenová konkurence soláru: Zatímco ceny obou technologií klesaly, solár se zlevnil rychleji. Podle dat LBNL spadla cena solární energie z přibližně 160 dolarů za megawatthodinu v roce 2010 na zhruba 70 dolarů v roce 2024. „Kvůli tak dramatickému poklesu cen solárních farem se stává mnohem lepším obchodním rozhodnutím postavit solár a čím dál častěji solár s bateriovým úložištěm,“ řekl Judd Messer z Advanced Power Alliance.
Politická nejistota: Administrativa prezidenta Trumpa zpomalila či pozastavila federální schvalování větrných projektů. V Texasu navíc platí pravidlo FAA, které vyžaduje speciální povolení pro stavby vyšší než 60 metrů – včetně větrných turbín. „Tento druh arbitrární nejistoty na úrovni exekutivy lidi opravdu děsí,“ dodal Messer.
Turbínová krize a kreativní řešení
Návrat k plynu však naráží na překvapivý problém: nedostatek turbín. Poptávka po plynových turbínách překonává výrobní kapacity natolik, že podle konzultační společnosti Wood Mackenzie mohou turbíny objednané dnes dorazit až v roce 2031.
Developerům a provozovatelům datových center proto nezbývá než hledat netradiční cesty. V El Pasu například městská energetická společnost plánuje postavit elektrárnu, která spojí 813 malých plynových generátorů – typicky používaných jako záložní zdroje v nemocnicích – pro výrobu 366 MW pro datové centrum společnosti Meta. V Mississippi zase Elon Muskova firma xAI loni zakoupila a oživila mrtvou elektrárnu, aby napájela své datové centrum pro trénování chatbota Grok.
„Vnímaná ekonomická ztráta z toho, že vaše datové centrum nebude v provozu o rok déle, se počítá v miliardách dolarů. To lidi žene k velmi netradičním řešením,“ vysvětlil Joshua Rhodes z University of Texas.
Co to znamená pro Česko a Evropu?
Texaský příběh není jen lokální anomálie – je to varování pro celou Evropu. I česká energetika čelí rostoucí poptávce po stabilní výrobě elektřiny a plánovanému boomu datových center. Výstavba nových plynáren, jako je projekt v Počeradech, ukazuje, že Evropa řeší podobná dilemata: jak zajistit stabilitu sítě, když slunce a vítr nefoukají na příkaz?
Evropská unie přitom klade důraz na dekarbonizaci a obnovitelné zdroje. Datová centra v EU spotřebovávají již nyní zhruba 2,5 % veškeré elektřiny a tento podíl má dál růst. Česká republika se musí vyrovnat s otázkou, zda bude mít dostatek tzv. dispatchable power – zdrojů, které lze spustit na povel – aniž by se vzdala svých klimatických závazků.
Texas ukazuje, že trh často volí pragmatická řešení. V českém prostředí, kde je síť ještě méně propojená než ta americká, může být absence záložních zdrojů ještě bolestivější. Je proto klíčové, aby rozvoj obnovitelných zdrojů šel ruku v ruce s modernizací přenosové soustavy, bateriovými úložišti a v přechodné fázi i s flexibilními plynovými zdroji.
Co je to „interconnection queue" a proč je tak důležitá?
Jedná se o frontu projektů čekajících na schválení k připojení k elektrické síti. Operátor sítě ji používá k plánování budoucí kapacity a investic do přenosové soustavy. I když ne všechny projekty ve frontě nakonec vzniknou (v Texasu jich dokončí jen asi 22 %), její složení napovídá, kam se energetika ubírá.
Proč datová centra preferují zemní plyn před větrem a sluncem?
Datová centra vyžadují nepřetržité napájení – výpadek elektřiny znamená ztráty v řádu milionů či miliard dolarů. Vítr a slunce jsou proměnlivé zdroje, zatímco zemní plyn lze spustit kdykoli. Baterie zatím nedokáží pokrýt dlouhodobé výpadky obnovitelných zdrojů v dostatečném měřítku.
Hrozí podobný trend i v České republice?
Česká republika má stabilnější síť a menší podíl obnovitelných zdrojů než Texas, ale plánovaný růst datových center a průmyslové spotřeby klade podobné nároky na flexibilitu. ČEZ a další investoři již plánují nové plynové zdroje jako přechodné řešení, než budou k dispozici dostatečná úložiště a jaderná kapacita.
