Co je AEM elektrolýza a proč představuje zlom
Výroba zeleného vodíku elektrolýzou vody není žádnou novinkou. Dvě hlavní komerčně používané technologie — alkalická elektrolýza a PEM elektrolýza — však mají své limity. Alkalická je levnější, protože nepotřebuje drahé katalyzátory, ale je pomalá, objemná a špatně reaguje na kolísavý výkon z obnovitelných zdrojů. PEM elektrolýza je kompaktní a dynamická, jenže vyžaduje platinové kovy, jejichž cena i dostupnost jsou problematické.
AEM (Anion Exchange Membrane) — elektrolýza s aniontově-výměnnou membránou — přináší řešení, které spojuje výhody obou přístupů. Umožňuje používat levné a dostupné katalyzátory na bázi niklu a železa (stejně jako alkalická technologie), ale zároveň dosahuje vysoké proudové hustoty a kompaktnosti typické pro PEM systémy. Membrána navíc nevyžaduje fluorované suroviny, jejichž výroba má značnou environmentální stopu. Výsledkem je technologie, která může radikálně snížit náklady na výrobu zeleného vodíku — klíčový předpoklad pro jeho masové nasazení v průmyslu, dopravě i energetice.
První pětimegawattový systém na světě
Zásadní milník přišel v květnu 2026. Čínská společnost Tianjin Rongcheng Xinneng Technology Group dokončila instalaci a zahájila zkušební provoz prvního 5 MW AEM elektrolyzéru na světě. Zařízení je součástí inovativního integrovaného systému „fotovoltaika – AEM výroba vodíku – vysokopecní tavení s přídavkem vodíku". Vyrobený zelený vodík je v reálném čase vstřikován do vysokých pecí ocelářského závodu, kde nahrazuje část uhlí a přispívá ke snížení uhlíkové stopy výroby oceli.
Jádrové usměrňovací zařízení dodala firma Hubei Intelli Electric — pět IGBT usměrňovačů s vysokým účiníkem, nízkými harmonickými složkami a rychlou odezvou, které se přesně přizpůsobují dynamice velkoplošných AEM článků. Tento projekt dokazuje, že AEM technologie je připravena pro průmyslové nasazení v megawattovém měřítku.
Šest projektů, šest scénářů: od mořské vody po distribuované úložiště
Společnost Hydrogen-Powered Energy současně oznámila, že její kompletní produktová řada AEM elektrolyzérů — od laboratorních jednotek o výkonu 2,5 kW až po průmyslové systémy o výkonu 250 kW — vstupuje do fáze rozsáhlého nasazení. Šest referenčních projektů pokrývá zcela odlišné aplikační scénáře:
Přímá elektrolýza mořské vody
Jedním z technologicky nejzajímavějších projektů je 5kW AEM platforma pro přímou elektrolýzu mořské vody, dodaná pro výzkumný projekt národní klíčové laboratoře. Zařízení dokáže vyrábět vodík přímo z mořské vody bez složitého předčištění, s kapacitou 1 Nm³ vodíku za hodinu a spotřebou energie pouhých 4,3 kWh na Nm³. Systém disponuje vynikající odolností vůči chloridové korozi a otevírá cestu k výrobě vodíku na moři, na ostrovech nebo z průmyslových odpadních vod.
Propojení s organickou elektrolýzou
V rámci spolupráce s China Southern Power Grid byl realizován projekt 2,5kW AEM elektrolýzy propojené s organickou kapalinovou elektrolýzou. Ten inovativně kombinuje výrobu vodíku s elektrochemickým ukládáním vodíku do organických nosičů — systém, který efektivně řeší problém sezónního skladování energie a přináší zcela nový model pro stabilizaci elektrické sítě.
Distribuované úložiště energie
Systém 25kW AEM malého vodíkového úložiště cílí na podporu distribuované energetiky. Nabízí sekundovou rychlost reakce na změny výkonu, což je klíčové pro spolupráci s fotovoltaikou a větrnými elektrárnami. Modulární konstrukce umožňuje rychlé škálování a pomáhá řešit přetoky elektřiny z obnovitelných zdrojů v lokálním měřítku.
Co to znamená pro Evropu a Česko
Evropská unie ve své vodíkové strategii počítá s instalací minimálně 40 GW elektrolyzérů do roku 2030. Česká republika sice není lídrem vodíkového výzkumu, ale v Ústeckém kraji vzniká vodíkové údolí a Moravskoslezský kraj připravuje projekty pro využití vodíku v těžkém průmyslu a dopravě. Právě regiony s historií těžby uhlí a ocelářství mohou z AEM technologie těžit nejvíce — umožňuje totiž vyrábět vodík přímo v místě spotřeby s využitím místní obnovitelné elektřiny.
Evropské firmy navíc nezůstávají pozadu. Britská společnost ITM Power získala v dubnu 2026 vládní podporu ve výši 86,5 milionu liber na výstavbu výrobní linky pro elektrolyzéry nové generace o kapacitě 1 GW. Johnson Matthey zároveň patentoval novou formulaci katalyzátoru na bázi železa, niklu a molybdenu, jehož aktivita se blíží platinovým materiálům, za zlomek ceny. A Shanghai Institute of Ceramics vyvinul keramickou AEM membránu, která v laboratorních testech dosáhla životnosti 80 000 hodin.
Cena vodíku jako klíčový faktor
Podle aktuálních odhadů se cena zeleného vodíku z AEM elektrolýzy může do roku 2030 dostat pod 2 eura za kilogram, což je hranice, při níž se stává konkurenceschopným vůči šedému vodíku vyráběnému ze zemního plynu. Pro srovnání: PEM elektrolyzér o výkonu 100 MW dnes potřebuje přibližně 150 kg iridia v ceně okolo 7 milionů dolarů (přes 160 milionů korun) jen za tento jeden kov. AEM technologie umožňuje se iridiu zcela vyhnout.
Čína v současnosti dominuje jak výrobní kapacitou alkalických elektrolyzérů (instalováno 43,77 GW), tak rychlostí zavádění nových technologií. Jen v květnu 2026 bylo v čínských provinciích spuštěno nebo schváleno přes desítku nových zelených vodíkových projektů v celkové hodnotě desítek miliard jüanů. Tato rychlost nasazení bude tlačit na pokles cen technologií i pro evropské zákazníky.
Jaký je rozdíl mezi AEM, PEM a alkalickou elektrolýzou?
Alkalická elektrolýza je nejstarší a nejlevnější, využívá tekutý alkalický elektrolyt (KOH) a nepotřebuje drahé kovy, ale je objemná a pomalá. PEM elektrolýza používá pevnou polymerní membránu, je kompaktní a rychlá, ale vyžaduje platinové kovy (iridium, platinu). AEM elektrolýza kombinuje výhody obou: pevnou membránu jako PEM, ale v alkalickém prostředí, kde fungují levné katalyzátory na bázi niklu a železa.
Kdy se AEM technologie dostane do komerčního nasazení v Česku?
První komerční AEM projekty v Evropě lze očekávat kolem roku 2028–2029. V Česku bude nasazení záviset na rychlosti budování vodíkové infrastruktury a dokončení regulačního rámce. Ústecké vodíkové údolí a projekty v Moravskoslezském kraji jsou nejpravděpodobnějšími místy, kde by se AEM elektrolýza mohla objevit jako první — zejména v kombinaci s fotovoltaikou a větrnou energií pro průmyslové podniky.
Je vodík skutečně ekologický, když se vyrábí elektrolýzou?
Záleží na zdroji elektřiny. Pokud elektrolýza běží na elektřinu z obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, voda), výsledný vodík je plně bezemisní — označuje se jako „zelený vodík". AEM technologie je pro tento scénář ideální, protože se dokáže rychle přizpůsobit kolísavému výkonu solárních a větrných elektráren. Problémem zůstává, že část vodíku se stále vyrábí ze zemního plynu („šedý vodík"), což je spojeno s emisemi CO₂.
