Strategický posun: Blíže k lidem, blíže k řešení
Od svého založení v roce 2013 operoval Zelený klimatický fond výhradně ze svého impozantního sídla v Songdu v Jižní Koreji. Ačkoliv se stal největším světovým klimatickým fondem s portfoliem přesahujícím 20 miliard dolarů, čelil také kritice za pomalé a byrokratické procesy. Pro mnoho menších a méně rozvinutých zemí bylo často administrativně náročné na tyto klíčové finance dosáhnout. Nové rozhodnutí, přijaté po složitých jednáních, představuje zásadní změnu filozofie.
Nové kanceláře budou sídlit v Panama City (Panama), Ammánu (Jordánsko), Suvě (Fidži), Nairobi (Keňa) a Abidžanu (Pobřeží slonoviny). Toto rozmístění strategicky pokrývá Latinskou Ameriku, Blízký východ, Tichomoří a Afriku, která kvůli velkému počtu zemí a projektů získá hned dvě pobočky. „Je to přelomový okamžik,“ uvedla výkonná ředitelka fondu Mafalda Duarte. Cílem je být blíže zemím, partnerům a komunitám, kterým máme sloužit.
"Méně zdržování, více akce"
Tato věta, kterou po oznámení pronesl stálý tajemník pro životní prostředí Fidži, Sivendra Michael, přesně vystihuje očekávání spojená s decentralizací. Regionální týmy budou moci lépe spolupracovat s vládami, soukromým sektorem i občanskou společností na přípravě a realizaci projektů. Místní přítomnost umožní lepší pochopení specifických potřeb a bariér, ať už kulturních, jazykových nebo administrativních. Očekává se, že to povede k rychlejšímu schvalování a efektivnějšímu čerpání prostředků na projekty zaměřené na snižování emisí a posilování odolnosti vůči klimatickým změnám.
O hostování nových kanceláří usilovalo celkem 43 zemí, což svědčí o obrovském zájmu a potřebě přiblížit fond reálným potřebám. Počáteční náklady na zřízení center se odhadují na 6,5 milionu dolarů, fond však očekává, že se tato investice časem vrátí v podobě provozních úspor, například na cestovních nákladech.
Dopad na Evropu a Českou republiku
Ačkoliv Zelený klimatický fond financuje projekty výhradně v rozvojových zemích, jeho efektivní fungování má přímý dopad i na Evropu a Česko. Česká republika je totiž jedním z přispěvatelů do fondu. Efektivnější využití těchto prostředků – tedy i peněz českých daňových poplatníků – znamená účinnější globální boj s klimatickou změnou.
Podle zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) čelí střední Evropa, včetně Česka, rostoucím hrozbám v podobě extrémního sucha, vln veder a přívalových dešťů. Stabilizace globálního klimatu, k níž mají projekty GCF přispívat, je tak v přímém zájmu ochrany naší krajiny, zemědělství a ekonomiky. Úspěšné adaptační a mitigační projekty v Africe či Asii mohou navíc zmírnit tlaky vedoucí ke klimatické migraci, která je pro Evropu citlivým tématem. V neposlední řadě se mohou české firmy se zaměřením na zelené technologie ucházet o zakázky v rámci projektů financovaných fondem, a nové pobočky by mohly tyto příležitosti zviditelnit.
Dostupnost pro všechny: Případ Palestiny
Dalším významným výsledkem zasedání rady GCF bylo schválení první palestinské organizace, která získá přímý přístup k financování. Jedná se o Fond pro rozvoj a půjčky obcím, který podporuje místní infrastrukturu na Západním břehu Jordánu. Tato oblast, jak uvádí nedávné studie, čelí extrémnímu riziku sucha a vysokých teplot.
Tento krok demonstruje snahu fondu dostat podporu i do politicky složitých a konflikty zasažených regionů, které jsou zároveň vysoce zranitelné vůči klimatickým dopadům. Je to signál, že klimatická spravedlnost nezná hranic. Rozhodnutí o decentralizaci a zjednodušení přístupu k financím je tak více než jen administrativní změnou. Je to strategický krok, který může vdechnout novou energii do globálního boje s klimatickou krizí a přinést naději tam, kde je jí nejvíce potřeba. Více informací o rozhodnutí naleznete v původní zprávě Climate Home News.
Proč fond sídlil tak dlouho jen v Jižní Koreji?
Sídlo v Songdu bylo výsledkem politických vyjednávání při založení fondu v roce 2010. Jižní Korea nabídla silné zázemí a finanční podporu. Centralizovaný model měl zpočátku zjednodušit správu, ale s rostoucím počtem projektů se ukázal jako nepružný a vzdálený reálným potřebám zemí.
Může o peníze z fondu žádat i česká firma nebo organizace?
Přímo ne. Financování je určeno výhradně pro projekty realizované v rozvojových zemích. Česká firma se však může stát partnerem nebo dodavatelem v projektu, který je v jedné z těchto zemí realizován a financován Zeleným klimatickým fondem. Nové regionální kanceláře by mohly takové příležitosti zviditelnit.
Jaké konkrétní projekty fond financuje?
Fond podporuje širokou škálu projektů, od budování solárních a větrných elektráren, přes zavádění systémů včasného varování před extrémním počasím, až po podporu klimaticky odolného zemědělství a ochranu pobřežních oblastí před stoupající hladinou moří.