Za méně než 48 hodin si záplavy v Afghánistánu vyžádaly nejméně 28 lidských životů a dalších 10 lidí bylo zraněno. Bleskové povodně, sesuvy půdy a kroupy zasáhly 17 ze 34 provincií – od severního Baghlanu po jižní Kandahár. Tisíce rodin přišly o střechu nad hlavou uprostřed jedné z nejdelších humanitárních krizí na světě. Afghánistán krvácí. A příroda mu nedává pokoj.
Záplavy přišly v noci – bez varování
Zprávy o smrtelných záplavách se začaly hromadit 23. května 2026. Afghánská národní agentura pro řízení katastrof (ANDMA) potvrdila, že během jediného dne přišlo o život 28 lidí a dalších 10 utrpělo zranění. Mrtvé si vyžádaly bleskové povodně, sesuvy půdy, kroupy i blesky – pohromě nepodlehl jeden konkrétní region, ale prakticky celá země.
Nejhůře zasaženou oblastí se stal severní Baghlan, kde zemřelo 15 lidí. V severovýchodním Badachšánu zahynuli 2 lidé, v centrálním Vardaku 1. Zbylé oběti pocházejí z dalších provincií, kde se záplavy šíří jak řetězová reakce – každý den nové zprávy, každý den nová čísla. Celkem bylo zasaženo 17 provincií: Kábul, Parwan, Kapisa, Chost, Paktia, Maidan Wardak, Uruzgán, Kandahár, Herát, Badghís, Samangan, Sar-e Pul, Baghlan, Takhar, Badachšán, Laghman a Kunar.
Vesnice zmizely pod bahnem
Destrukce je masivní. Podle zpráv afghánských úřadů bylo 126 domů zcela zničeno a dalších 524 vážně poškozeno. Nejméně 100 rodin bylo nuceno opustit svá obydlí. V zemi, kde humanitární pomoc zajišťují převážně mezinárodní organizace a kde vládní infrastruktura funguje jen částečně, jde o katastrofu v katastrofě.
Baghlan, jedna z nejvíce postižených provincií, zažil v minulosti opakované záplavy. V roce 2024 zde zahynulo přes 300 lidí v jediném týdnu, tisíce domů zmizely pod vodou a přeživší neměli kde spát ani co jíst. Tentokrát jsou čísla nižší – ale tragédie je stejně reálná. Přeživší jsou v šoku, mnoho rodin stále pohřešuje příbuzné.
Katastrofická sezóna: od dubna 285 mrtvých
Záplavy z posledních 48 hodin nejsou izolovaným jevem. Od 26. dubna 2026 přírodní katastrofy v Afghánistánu zabily nejméně 285 lidí a zranily 354 dalších. Zasaženo bylo přes 18 000 rodin. To jsou čísla, která by v Evropě vyvolala stav nouze a mezinárodní mobilizaci pomoci. V Afghánistánu jsou realitou každodenního života.
Jarní měsíce – duben a květen – jsou historicky nejnebezpečnějším obdobím. Sněhové zásoby v horách tají, zároveň přicházejí intenzivní dešťové srážky ze systémů proudících z Indického oceánu a Perského zálivu. Výsledkem jsou bleskové povodně, které v úzkých horských údolích a na sprašových svazích nabývají ničivé rychlosti. Arab News i Tribune.pk shodně upozornily, že letošní situace je mimořádně závažná.
Klimatická změna jako zesilovač
Za nárůstem frekvence i intenzity afghánských povodní stojí z velké části klimatická změna. Světová meteorologická organizace (WMO) i organizace World Weather Attribution opakovaně dokumentovaly, že extrémní srážkové události v regionu jsou dnes výrazně pravděpodobnější než v předindustriální éře. Afghánistán – paradoxně jeden z nejmenších přispěvatelů ke globálním emisím CO₂ – patří k zemím, které klimatické extrémy zasahují s absolutně největší brutalitou.
Půda poničená desetiletími válečného konfliktu, odlesněné svahy, zanedbané vodohospodářské stavby a vysoká chudoba – to vše znásobuje dopad i relativně běžných srážek. Kroupy velké jako kuličky, které by jinde způsobily pomlácená auta, zde ničí hliněné střechy a betonové stropy zborcené válečnými poškozením.
Humanitární situace: pomoc přichází s prodlením
Afghánistán se po převzetí moci Tálibánem v roce 2021 ocitl v diplomatické izolaci. Mnohé mezinárodní organizace omezily svou přítomnost, finanční toky jsou složitější a přístup k postiženým oblastem závisí na dohodách s místní autoritou. Přesto OCHA (Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí) i UNICEF pravidelně monitorují situaci a vysílají zásoby do postižených regionů.
Problémem zůstávají silniční uzávěry způsobené právě záplavami. Záchranáři se do řady vesnic nedostanou vůbec, nebo jen s mnohahodinovým zpožděním. Místní dobrovolníci, kteří sami přišli o vše, pomáhají sousedům holýma rukama.
Svět se dívá jinam
Ničivé záplavy v Afghánistánu málokdy zaujmou první stránky světových médií. Téma kompetuje s geopolitickými zprávami, ekonomickými krizemi, technologickými průlomy. Přesto za čísly – 28 mrtvých, 17 provincií, 100 rodin bez domova – stojí konkrétní lidé: matky, děti, zemědělci, jejichž úroda právě zmizela pod bahnem.
Pokud se vám svět zdá příliš vzdálený, vzpomeňte: Afghánistán leží od Prahy vzdušnou čarou přibližně 4 400 km. Záplavy, které tam nyní řádí, jsou poháněny stejným přehřátým klimatickým systémem, který způsobuje extrémy i v Česku – suchá jara, přívalové deště, rekordní teploty. Jsme součástí téhož příběhu.
Proč je Afghánistán tak zranitelný vůči záplavám, když je to převážně pouštní a horská země?
Afghánistán sice obsahuje velké pouštní oblasti, ale jeho severní a východní části jsou hornaté se sněhovými zásobami. Na jaře taje sníh a současně přicházejí dešťové srážky – tento souběh vytváří bleskové záplavy v úzkých říčních údolích. Situaci zhoršuje odlesnění svahů, poničená infrastruktura po desetiletích konfliktů a hliněná zástavba, která se při zásahu vodou rychle hroutí.
Jak mohou české a evropské organizace pomoci obětem afghánských záplav?
Přímá pomoc probíhá prostřednictvím mezinárodních humanitárních organizací působících v Afghánistánu – UNICEF, Lékaři bez hranic (MSF), IFRC (Mezinárodní federace Červeného kříže) nebo OCHA. Finanční příspěvky těmto organizacím jsou nejefektivnější formou pomoci, protože umožňují rychlé nasazení tam, kde je to nejnutnější, bez logistických překážek přímých zásilek.
Ovlivní afghánské záplavy počasí v Česku nebo Evropě?
Přímo ne – záplavy v Afghánistánu nemají přímý vliv na evropské počasí. Nepřímo však sdílíme příčinu: klimatická změna způsobená globálním oteplováním zesiluje extrémní srážkové události po celém světě, včetně přívalových dešťů v Česku. Čím více se planeta otepluje, tím intenzivnější extrémy lze očekávat všude – od Kábulu po Prahu.
