Meteorologická bitva: 14 tornád a ničivé větry
Podle údajů National Weather Service (NWS) byla během posledního týdne ve státě Wisconsin potvrzeno minimálně 14 tornád. Tyto bouřkové systémy zasáhly zejména spodní polovinu státu a zanechaly za sebou devastaci, kterou místní obyvatelé popsal jako naprosto mimořádnou.
Mezi nejničivější byly dva tornáda klasifikovaná jako EF3 na stupnici stanovené pomocí pos ocenění Fujita. Tato tornáda měla rychlost větru dosahující nebo přesahující 233 km/h (145 mph). První z nich zasáhlo komunitu Cream v okrese Buffalo, zatímco druhé udeřilo do městečka Ringle v okrese Marathon. Tornádo v Ringle se pohybovalo po zemi po délce více než 20 kilometrů a prošlo přímo přes rezidenční čtvrti v blízkosti základní školy Riverside Elementary.
Al Christensen, předseda městské rady v Ringle, uvedl, že díky včasným varningarnami od meteorologů nebyli nikdo zraněn, což je v kontextu takové síly větru zázrak. Nicméně škody na majetku jsou obrovské – kolem 140 domů bylo poškozeno a většina stromů v oblasti byla zcela zničena. Aktuálně probíhá intenzivní úklid s podporou Červeného kříže, Armády spásy a místních záchranných složek.
Záplavy a inundace městských oblastí
Kromě tornád byla Wisconsin postihla série extrémních srážek, které vedly k rozsáhlým povodním, zejména v urbanizovaných oblastech mezi Janesville a Milwaukee. Intenzita dešťů byla tak vysoká, že městská infrastruktura nedokázala s odtokem vody kịpovat.
Jedním z nejvíce znepřísněných případů je situace v Janesville. Školský okres Janesville zveřejnil záznamy z bezpečnostních kamer, které ukazují, jak se voda lámela přes dveře a zaplavovala jídelnu základní školy Washington Elementary. Voda přinesla s sebou bahno a sutiny, což vedlo k tomu, že škola musí zůstat uzavřená pro neurčitou dobu kvůli rozsáhlým škodám způsobeným vodou.
Jak vznikají tyto extrémní jevy?
Z meteorologického hlediska jde o výsledek střetu velmi odlišných vzdušných hmot. Nad středozápadem USA se často setkává teplý, vlhký vzduch z Mexického zálivu s chladnějším, suchým vzduchem z Kanady. Když se tyto masy střetnou v kombinaci s vysokým vertikálním střihem větru (změna rychlosti a směru větru s výškou), vznikají tzv. supercelly. To jsou extrémně silné bouřkové buňky s rotující zdířím, které jsou hlavním zdrojem tornád.
Povodně jsou pak následkem tzv. konvektivních srážek, kdy se obrovské množství vody uvolní v krátkém časovém úseku nad malým územím. V městských oblastech, kde je povrch nepropustný (asfalt, beton), dochází k okamžitému nárůstu hladiny vody, což vytváří nebezpečné situace i v místech, která nejsou přímo u řek.
Podobné jevy v České republice a střední Evropě
Ačkoliv se Wisconsin nachází v oblasti známé jako "tornado alley", podobné extrémní jevy můžeme pozorovat i u nás. V České republice se tornáda objevují méně často a obvykle mají nižší intenzitu (často jen stupně EF0 až EF2), ale v posledních letech dochází k jejich častějšímu výskytu, zejména v jižní Moravě nebo v některých částech Jižních Čech.
Povodně v podobném měřítku, jako ty v Janesville, zažívají i naše města při extrémních deštích, které jsou často spojeny s tzv. flash floods (bleskovými povodněmi). Tyto jevy jsou pro českou infrastrukturu velmi náročné, protože naše kanalizační systémy nejsou navrženy pro takové objemy vody v tak krátkém čase. Historické povodně v ČR (např. v letech 2002 či 2013) ukazují, že srážková intenzita je klíčovým faktorem pro vznik katastrofických následků.
Souvislost s klimatickou změnou
Meteorologové stále častěji poukazují na souvislost mezi oteplováním planety a intenzitou těchto extrémních událostí. Vyšší teploty znamenají, že atmosféra dokáže pojmout více vlhkosti. Více vlhkosti v atmosféře pak znamená, že když dojde k bouřce, srážky budou mnohem intenzivnější a potenciál pro vznik supercel a tornád se zvyšuje. To, co vidíme ve Wisconsinu, je jasným příkladem rostoucí nestability atmosféry, která se stává novým standardem pro extrémní počasí po celém světě.
Co znamená označení tornáda jako EF3?
Označení EF3 pochází ze stupnice Enhanced Fujita. Jde o silné tornádo s rychlostí větru přibližně 250–320 km/h. Takové tornádo dokáže zničit většina domů, převrátit těžké vozidla a vyvrhnout silné stromy ze země.
Mohou se taková tornáda dít i v České republice?
Ano, technicky je to možné, ale v ČR jsou tornáda méně častá a obvykle slabší než v USA. I když se u nás častěji setkáváme s nižšími stupni, extrémní bouřky mohou způsobit lokální destrukci, podobnou té v Wisconsinu, ale v menším měřítku.
Jak se odlišují bleskové povodně od běžných řekových povodňení?
Bleskové povodně (flash floods) vznikají náhle v důsledku extrémních srážek na malém území a voda stoupá během minut nebo hodin. Na rozdíl od řekových povodňení, které se šíří postupně, bleskové povodně jsou velmi nebezpečné svou rychlostí a ničivou silou v městských provozech.