Zatímco v Česku dnes teploty klesly na 10–17 °C a stanice hlásí lehký déšť, na západ od nás se odehrává meteorologický extrém jiného řádu. Evropská kosmická agentura (ESA) 9. června označila situaci slovem „výjimečný" — a klimatologové potvrzují, že červen 2026 se zapisuje do rekordních knih jako nejteplejší v historii měření pro velkou část kontinentu. Česko dostane svůj díl vedra brzy.
ESA bije na poplach: „Evropa čelí výjimečnému vedru"
Ve středu 9. června 2026 se na sociálních sítích Evropské kosmické agentury objevila věta, která shrnuje aktuální situaci lépe než jakákoli čísla: „Europe is facing an exceptional heatwave." Satelity Sentinel-3 programu Copernicus mapují teplotní pole nad kontinentem a to, co vidí, nemá v červnu historické srovnání. Povrchové teploty v jižní Francii, Španělsku a Itálii překračují 45 °C, rozsáhlé části střední a západní Evropy se rozpalují dalece nad sezonní normál.
Stejný den na to upozornil i britský vědecký server Carbon Brief ve svém přehledu nejdůležitějšího klimatického dění: červnové vedro v Evropě jako téma číslo jedna.
Rekordní máj jako předehra — a červen je ještě horší
Aby bylo jasné, odkud dnešní situace pochází: západ Evropy prochází od konce května sérii vln vedra, která nemá obdoby. 24. května 2026 se přes kontinent přehnala první historická vlna s teplotami 10 až 15 °C nad normálem. Britská meteorologická služba Met Office zaznamenala v Londýně–Kew Gardens 35,1 °C — absolutní rekord pro jarní období na Britských ostrovech. Den předtím byl rekord 34,8 °C, takže byl překonán hned druhý den.
Ve Francii dosáhly teploty 37,8 °C a francouzská météo označila situaci za „heat dome" s teplotami přes 10 °C nad průměrem. Tamní národní průměrná teplota 24,9 °C za den 26. května byl vůbec nejteplejší den měsíce května od začátku měření. Portugalsko hlásilo 40,3 °C.
Tragické jsou dopady na zdraví lidí. Španělsko zaznamenalo v průběhu května 101 úmrtí spojených s horkem — absolutní rekord pro tento měsíc od roku 2015, kdy se tyto statistiky začaly sledovat. Ve Velké Británii přišlo o život nejméně 12 lidí, část z nich utonula, když hledali úlevu od vedra ve vodách řek a jezer.
Červen 2026: Druhá vlna, tentokrát silnější
Červen nepřinesl ochlazení — přinesl pokračování. Podle dat, která průběžně zveřejňuje Copernicus Climate Change Service (C3S), se západ Evropy pohybuje na hodnotách, které by mohly z června 2026 udělat nejteplejší červen v historii měření pro celý region. Dvě vlny vedra za sebou — v rozsahu a intenzitě bezprecedentní.
Tepelná kupole ukotvená nad Pyrenejským poloostrovem a jihozápadní Francií nepropouštěla atlantický vzduch. Výsledek: suchý, horký vzduch ze severní Afriky a Iberského poloostrova se hromadil nad stále větší plochou. Španělsko, Francie, Benelux, Německo, severní Itálie — všude tam se teploměry vyšplhaly výrazně nad 30 °C, lokálně přes 40 °C.
Podle předpovědního portálu Pogodnik.com je Evropa v červnu 2026 rozdělena do tří zón: horká jádrová oblast (Iberský poloostrov, Francie, Německo, severní Itálie), bouřková hraniční zóna (Česko, Rakousko, Polsko, Slovensko, Balkán) a chladnější severní periferie.
Česko dnes dýchá, ale vedro se vrátí
Aktuální data z českých meteostanicí ke středečnímu poledni 10. června ukazují dočasnou úlevu: Bezděkov pod Třemšínem naměřil 16,4 °C, Nová Paka se ledva dostala na 14,3 °C, v Jihlavě bylo pouhých 10,7 °C. Srážky za dnes dosahovaly 3–8 mm na většině stanic — po dlouhém suchém období výrazná změna.
Jenže tento odpočinek je klamný. Česko leží přesně na hranici bouřkové zóny — tam, kde se teplý a vlhký vzduch z tepelné kupole střetává s chladnějšími atlantickými frontami. Taková setkání jsou přesně tím, co živí supercely, silné kroupy a přívalové deště. Letošní léto by podle meteorologů mohlo přinést jednu z nejnásilnějších bouřkových sezon v historii — a to právě díky teplotnímu kontrastu na okraji tepelné kupole.
Sucho, které Česko sužuje od jara 2026 — jak opakovaně dokumentovaly naše meteostanice — navíc dál přetrvává. Dnešní srážky jsou vítanou úlevou, ale zdaleka nestačí. Deficit vody v půdě zůstává hluboký.
Za tím vším stojí klimatická změna
Čísla by mohla mluvit sama za sebe, ale věda je ještě explicitnější. Výzkumy atribuční klimatologie soustavně potvrzují, že podobné vlny vedra jsou v dnešní Evropě třikrát smrtelnější, než by byly bez klimatické změny. Španělsko a Francie patří mezi nejzasaženější regiony kontinentu — a jejich rekordní vedra roku 2026 nejsou náhodou.
Paralelu přidává i varovná zpráva, na kterou Carbon Brief upozornil 9. června: americká vláda plánuje rozmontovat část sítě oceánských senzorů OSNAP, která monitoruje zdraví Atlantické meridionální cirkulace (AMOC). Právě AMOC — velký oceánský dopravník tepla a soli — je považován za jeden z klíčových prvků klimatické stability Evropy. Ztráta dat by znamenala, že možné oslabení AMOC by mohlo přijít bez varování.
Co nás čeká?
Letní prognózy na základě sezónních modelů (ECMWF, NOAA) i aktuálního vývoje super El Niña ukazují, že červen a červenec 2026 budou teplotně výrazně nadnormální pro celou střední Evropu včetně Česka. Tropical days (teploty přes 30 °C) nám sice ještě v první červnové dekádě chybí, ale je to otázka dnů, nikoli týdnů.
Mezitím, co západ Evropy zažívá nejteplejší červen v historii, by česká veřejnost neměla vedro podceňovat. Zdravotní systémy napříč Evropou jsou každé léto přetěžovány — a lékařská doporučení jsou jasná: vyhýbejte se polednímu slunci, udržujte pitný režim, chraňte seniory a malé děti.
Proč je červen 2026 tak výjimečně horký, když ještě nezačalo astronomické léto?
Za extrémní červnové vedro v roce 2026 je zodpovědná kombinace několika faktorů: přetrvávající tepelná kupole ukotvená nad Iberským poloostrovem, přísun horkého vzduchu ze severní Afriky a zesílení způsobené probíhajícím super El Niñem. Klimatická změna zvyšuje základní teploty, takže podobné situace nastávají dříve v roce a jsou intenzivnější než v minulosti.
Jak vlna vedra v západní Evropě ovlivňuje počasí v Česku?
Česko leží na okraji tepelné kupole v tzv. bouřkové hraniční zóně. Teplý a vlhký vzduch z jihu se tu střetává s chladnějšími atlantickými frontami. Výsledkem bývají silné bouřky, supercely, kroupy a přívalové deště — právě to, co Česko zažívalo v průběhu jara a začátku léta 2026. Samotné vysoké teploty přes 30 °C se do Česka dostávají zpravidla s mírným zpožděním za západem Evropy.
Co je AMOC a proč by jeho oslabení ohrozilo Evropu?
AMOC (Atlantická meridionální cirkulace) je systém mořských proudů, který přenáší teplo z tropů na sever Atlantiku a udržuje Evropu teplejší, než by odpovídalo její zeměpisné šířce. Pokud by se AMOC výrazně oslabil nebo zhroutil, Evropa by paradoxně zaznamenala výrazné ochlazení, zejména na severu a na britských ostrovech, doprovázené změnami v srážkových vzorech po celém kontinentu.
