Vlny veder mění letní cestování: Fenomén coolcation láká do chladných oáz, kde teploty nepřesáhnou 25 °C

Teplotní kupole a Super El Niño: Proč je letošní léto tak extrémní?

Současný průběh léta je ve znamení stabilních a pomalu se pohybujících meteorologických vzorců, které nad kontinenty uzamykají obrovské masy horkého vzduchu. Tento jev, známý jako teplotní kupole (heat dome), vede k opakovanému překonávání historických teplotních rekordů. Americký meteorologický úřad NOAA i výzkumné centrum Climate Central upozorňují, že k intenzitě vln horka přispívá také rychle sílící jev Super El Niño, který zvyšuje globální průměrné teploty.

Extrémy se nevyhýbají žádnému kontinentu. V americkém Denveru naměřili v druhé polovině července rekordních 39,4 °C, čímž byl překonán denní rekord z roku 1910. V Jižní Dakotě teplota vyšplhala dokonce na 44,4 °C, což je o 13 °C více, než je dlouhodobý průměr. Současně se Severní Amerika i Jižní Evropa potýkají s katastrofální sezónou požárů — v Kanadě je aktivních přes 900 požárativních ohnisek a masivní lesní požáry sužují i Francii a Španělsko.

Podrobnější rozbory k historickým rekordům a příčinám vln horka naleznete v naší sekci věnované extrémnímu počasí.

Trend „coolcation“: Dovolená v chladu jako nový standard

Změna klimatu a prodlužující se periody nesnesitelných veder zásadně mění chování turistů. Podle údajů cestovního portálu Trip.com Group vzrostlo vyhledávání chladnějších destinací meziročně o 74 %. Průzkum společnosti Booking.com navíc ukázal, že 74 % cestovatelů při plánování letní dovolené přímo zohledňuje riziko extrémního počasí a veder.

Zatímco známá letoviska u Středozemního moře bojují s tropickými nocemi a přetíženou elektrickou sítí kvůli klimatizacím, milovníci přírody a aktivního odpočinku míří do lokalit, které těží ze specifického mikroklimatu. Článek v renomovaném magazínu Outside upozorňuje, že klíčem k úspěšné letní dovolené je vyhledávat místa, kde teploty v srpnu běžně nepřesahují 22 až 25 °C.

Jak funguje přírodní klimatizace: Nadmořská výška, lesy a jezera

Proč se v některých oblastech drží příjemné chladné počasí i uprostřed nejteplejších měsíců roku? Meteorologie nabízí jasná vysvětlení založená na geografii a fyzikálních vlastnostech prostředí:

• Efekt nadmořské výšky a údolního proudění: S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu průměrně o 0,65 °C na každých 100 metrů. V horských údolích obklopených hustými lesy navíc v noci dochází ke stékání těžkého chladného vzduchu ze hřebenů, což zajišťuje svěží rána s teplotami kolem 10 až 12 °C. Příkladem je městečko Jackson v New Hampshire pod ikonickou horou Mount Washington.
• Vliv hlubokých vodních ploch: Velká a hluboká jezera či moře fungují jako obří tepelný akumulátor. Voda se ohřívá podstatně pomaleji než pevnina. Města ležící na jejich březích, jako je např. Bayfield u Hořejšího jezera (Lake Superior) nebo Lake Placid v Adirondackém pohoří, využívají odpolední jezerní brízu, která sráží teplotu vzduchu o 5 až 10 °C níže oproti vnitrozemí.

Aktuální stav vodních nádrží a teplotní podmínky můžete sledovat na stránce zaměřené na teploty moří a vodních ploch.

Únik před horkem v Evropě: Kam vyrazit?

Podobný trend jako v Severní Americe pozorujeme také v Evropě. Česko i sousední státy zažívají v posledních letech tropické periody, kdy teploty v nížinách běžně překračují 35 °C. Stále více českých turistů proto místo jižního Španělska či Řecka volí letní cesty do Norska, Skotska nebo do vyšších poloh Alp.

Také v tuzemsku máme oblasti, kde lesní mikroklima a vyšší nadmořská výška poskytují přirozenou úlevu. Hřebeny Krkonoš, Šumavy či Hrubého Jeseníku nabízí i v červenci a srpnu průměrné denní teploty výrazně pod hranicí tropických 30 °C. Další tipy a meteorologické předpovědi naleznete v našich dalších článcích.