Ještě před deseti lety fosilní paliva vyráběla v Británii čtyřikrát více elektřiny než vítr a slunce dohromady. Dnes je to přesně naopak. Od konce února 2026 — kdy vypukl konflikt v Íránu a ceny plynu opět vyskočily — obnovitelné zdroje generují dvakrát tolik elektřiny jako fosilní paliva. A to nepřetržitě již 15 měsíců v řadě. Británie právě prožívá energetický přelom, který ještě před pár lety nebylo možné si ani představit.
Rekord, který překonal i zimu
Energetičtí analytici z organizace Carbon Brief zveřejnili 8. května 2026 analýzu, která ukazuje míru, do jaké britská energetika prošla za poslední dekádu proměnou. Větru a solárním elektrárnám se podařilo překonat fosilní paliva 15 měsíců v řadě — a to poprvé v historii i přes celou zimní sezónu 2025–2026.
Zimní měsíce byly přitom tradičně nejslabší dobou pro obnovitelné zdroje. Kratší dny omezovaly výrobu solárních panelů, a přestože vítr v zimě fouká silněji, kombinace obou zdrojů historicky nestačila. Letos se to změnilo. Moderní větrné turbíny s většími rotory a vyšší spolehlivostí společně s rostoucí kapacitou solárních instalací zvládly celou zimu táhnout za fosilní paliva.
Íránská válka jako lakmusový papírek
Konflikt v Íránu, který vypukl na přelomu února a března 2026, přinesl na světové trhy okamžité napětí. Ceny zemního plynu vzrostly, hrozba přerušení dodávek vyvolala v Evropě obavy připomínající energetickou krizi z roku 2022. Tehdy byly následky pro průmysl i domácnosti bolestivé.
Tentokrát to bylo jinak — alespoň pro Británii. Díky rozvinuté infrastruktuře obnovitelných zdrojů se zemi podařilo výrazně omezit závislost na dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle analýzy Carbon Brief vítr a slunce od konce února 2026 vyprodukovaly elektřinu odpovídající 41 TWh ušetřeného plynu — ekvivalent 34 tankerů LNG, jejichž dovoz by stál přibližně 1,7 miliardy liber (přibližně 50 miliard korun).
„Čistá energie Británii ochraňuje před cenovými šoky z fosilních paliv," uvedly studie organizace Ember. A čísla to potvrzují: v březnu a dubnu 2026 plyn určoval cenu elektřiny přibližně o 25 % méně často než ve stejném období roku 2022.
Rekordy, které přepisují historii
Jaro 2026 přineslo pro britskou energetiku sérii historických milníků:
- 25. března 2026: větrné elektrárny dosáhly výkonu 23,9 GW — nový rekord pro větrnou energii na britských ostrovech
- 23. dubna 2026: solární panely poprvé v historii vyrobily 15,4 GW v jediném okamžiku
- 22. dubna 2026: po dobu 30 minut pokrývaly bezemisní zdroje 98,8 % veškeré spotřeby elektřiny v Británii
Pro srovnání: ještě v roce 2015 fosilní paliva vyráběla v Británii více než čtyřnásobek elektřiny oproti větru a slunci. Za deset let se tento poměr zcela obrátil. Výroba z plynu poklesla v březnu a dubnu 2026 meziročně o třetinu.
Proč je to důležité i pro Českou republiku
Britský příklad je pro zbytek Evropy — včetně České republiky — zrcadlem toho, kam energetika může směřovat. Česko zatím patří mezi evropské polostinatníky v oblasti obnovitelných zdrojů. Zatímco britské větrné a solární kapacity v posledním desetiletí vzrostly dramaticky, Česko buduje nové obnovitelné zdroje výrazně pomaleji.
Přitom logika je přesvědčivá: každá kilowathodina vyrobená doma z větru nebo slunce je kilowathodina, za níž neplatíme zahraničním dodavatelům fosilních paliv. A jak ukazuje Británie, tato energetická autonomie se stává klíčovou pojistkou v době geopolitických otřesů.
Evropa jako celek na tom není špatně — v prvním čtvrtletí 2026 obnovitelné zdroje pokryly téměř 49 % spotřeby elektřiny v EU. Česko přitom zůstává na chvostu tohoto žebříčku a závislost na fosilních palivech představuje stále citlivé místo naší energetické bezpečnosti.
Budoucnost, která se děje teď
Britský energetický přelom není výsledkem jednoho rozhodnutí ani jedné technologie. Je to součet postupných kroků — investic do offshore větrných parků v Severním moři, masivního rozvoje solárních střech a farem, modernizace elektrorozvodné sítě a budování kapacit pro ukládání energie.
Analytici upozorňují, že ani Británie není bez problémů. Nesoulad mezi výrobou a spotřebou v reálném čase, nedostatečná kapacita přeshraničních propojení nebo stále nízká kapacita baterií jsou výzvy, které zemi čekají. Přesto výsledek hovoří jasně: větrné a solární elektrárny zvládly pohánět Británii celou zimu, zlomit 15 měsíců rekordů a ušetřit miliardy.
A to v době, kdy na ceny plynu ze vzdáleného Íránu neměl nikdo vliv.
Proč je rekord 15 měsíců tak výjimečný — nestačí jen letní měsíce?
Právě ne. Letní převaha obnovitelných zdrojů je relativně snadná — solární panely produkují maximum energie. Překonat fosilní paliva i přes zimní měsíce, kdy jsou dny krátké a poptávka po energii vysoká, je výrazně náročnější. Británii se to v zimě 2025–26 podařilo poprvé v historii, což ukazuje, že rozvoj obnovitelných zdrojů přesáhl symbolickou hranici.
Jak ovlivňuje rozvoj obnovitelných zdrojů ceny elektřiny pro domácnosti?
Vztah není přímý, protože ceny elektřiny v Británii (i v Evropě) stále určuje z velké části cena plynu na trhu. Přesto data ukazují, že v březnu a dubnu 2026 plyn určoval cenu elektřiny asi o 25 % méně často než ve stejném období roku 2022 — tedy v době energetické krize. Čím více elektřiny pochází z větrných a solárních zdrojů s nulovou cenou paliva, tím menší je vliv výkyvů cen plynu.
Mohlo by Česko dosáhnout podobného výsledku jako Británie?
Česko má podstatně méně příhodné podmínky pro větrnou energii na moři (je vnitrozemský stát), ale má nevyužitý potenciál pro pozemní větrné elektrárny a solární energii. Odborníci odhadují, že při dostatečném tempu výstavby by mohly obnovitelné zdroje do roku 2035 pokrývat třetinu až polovinu české spotřeby elektřiny. Prozatím jsme ale výrazně za zbytkem EU.
