Větrná a solární elektrárna
Publikováno - Daniel Česák

Ještě před týdnem nikdo nevěděl, jestli vůbec vznikne. Trumpova administrativa vydala loni v prosinci příkaz zastavit stavbu, soudy ho ale zablokovaly. A 23. března 2026 se stalo to, co mnozí považovali za skoro zázrak: největší americká offshore větrná farma Coastal Virginia Offshore Wind (CVOW) poslala první elektrony do sítě. Souběžně s tím svět míří k historické metě — globální kapacita mořského větru poprvé překročí 100 gigawattů a obnovitelné zdroje v USA letos poprvé v historii předstihnou zemní plyn. Tyhle tři zprávy dohromady tvoří jeden příběh o tom, jak se energetický svět mění rychleji, než si mnozí dokážou představit.

Vítr z Atlantiku pohání Virginia Beach

Projekt Coastal Virginia Offshore Wind leží 45 kilometrů od pobřeží Virginia Beach a jeho stavba byla od začátku plná dramatických zvratů. Energetická společnost Dominion Energy do něj napumpovala přes 11,5 miliardy dolarů — oproti původnímu rozpočtu 9,8 miliardy přibyl téměř miliardový příplatek za Trumpovy clo a donucené přestávky ve stavbě. Přesto šéf firmy Robert Blue po spuštění prohlásil, že projekt dorazil „přesně podle plánu".

Farma bude při plném výkonu disponovat 176 turbínami od Siemens Gamesa, každá s výkonem 14 megawattů. Celková kapacita? 2,6 gigawattu — dost na pokrytí spotřeby 660 000 domácností. Stavba by měla být dokončena na začátku roku 2027, zatím je asi ze 70 % hotová.

Co ale 23. března skutečně nastalo, bylo historické: první turbína přenesla 14,7 MW čisté energie přes podmořské kabely na pevninu. Pro region Hampton Roads, kde téměř 60 % stavebních prací vykonávali místní dělníci, to byl okamžik, na který čekali roky.

Trumpův stop-příkaz a soudní drama

Cesta ke spuštění nebyla hladká. Na den před Vánocemi, 22. prosince 2025, vydala Trumpova administrativa příkaz k okamžitému zastavení práce — nejen na CVOW, ale i na čtyřech dalších amerických offshore projektech. Odůvodnění bylo vágní, politická motivace zřejmá.

Dominion Energy se okamžitě obrátila na soud. Federální soudce jim 16. ledna 2026 dal za pravdu a vydal předběžné soudní opatření umožňující pokračovat. Stop-příkaz stál firmu přes 200 milionů dolarů na zpožděních a logistice — přesto byl projekt dostavěn načas.

Celý příběh je příznačný pro dobu, v níž žijeme: energetická politika se stala bojištěm, kde se střetávají hospodářské zájmy, klimatické závazky a politická rétorika. Přesto turbíny točí. A elektřina teče.

Svět míří na 100 gigawattů mořského větru

Virginia není osamělá. Podle březnové zprávy britské organizace RenewableUK svět aktuálně provozuje 89,2 gigawattu mořských větrných elektráren v 374 farmách rozesetých po 49 zemích. Letos má přibýt dalších 18,8 GW — a globální součet poprvé překročí symbolických 100 gigawattů.

Tabulku zemí suverénně vede Čína s 42,9 GW (více než polovina světové kapacity), za ní Velká Británie se 15,6 GW a Německo s 9 GW. Za posledních 12 měsíců přišlo celých 84 % nové offshore kapacity právě z Číny a Spojeného království.

Britové letos v lednu uzavřeli dosud největší tendr na mořský vítr v evropských dějinách — tzv. Allocation Round 7 přinesl nové kontrakty na 8,4 gigawattu. Farmy jako Dogger Bank South nebo Norfolk Vanguard (obě od RWE, dohromady přes 6 GW) budou zásobovat elektřinou až 12 milionů britských domácností. Investice? Odhaduje se na 22 miliard liber ze soukromého sektoru.

Historický milník: obnovitelné zdroje v USA poprvé předstihnou zemní plyn

Paralelně se odehrává tichá, ale zásadní změna za oceánem. Americká energetická agentura EIA předpovídá, že do konce roku 2026 dosáhne celková instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů v USA 525 356 megawattů — poprvé v historii to bude více než kapacita zemního plynu (514 212 MW).

Letos má v USA přibýt rekordních 86 gigawattů nových zdrojů, z toho 51 % tvoří solár, 28 % bateriová úložiště a 14 % vítr. Čisté zdroje a baterie tak tvoří prakticky veškerý nový výkon přidaný do sítě — fosilní paliva a jádro budou letos v čistém úbytku.

Je důležité dodat, že jde o instalovanou kapacitu, nikoliv skutečně vyrobenou elektřinu — zemní plyn má stále vyšší využití díky vyšším kapacitním faktorům. Přesto symbolický a strukturální zlom je zřejmý: Amerika, která roky váhala, se energeticky přeskupuje.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Česká republika nemá přímý přístup k moři, mořský vítr nás tedy bezprostředně neovlivňuje. Ale sdílíme evropskou energetickou síť, ceny elektřiny a klimatické závazky. Čím více větrné a solární energie teče do sítě — v Británii, Německu, Dánsku, Polsku — tím nižší bývají velkoobchodní ceny a tím méně závisíme na dovozu plynu.

Navíc: Polska ambice vybudovat offshore vítr na Baltu a plánovaná česká účast v jihoevropských solárních projektech jsou přímo propojeny s tím, co se teď děje ve Virginii nebo v Severním moři. Technologie, dodavatelský řetězec, ceny komponent — to vše se odvíjí od globálního měřítka.

A pak je tu prostý fakt, který je snad nejdůležitější: mluvíme o 100 gigawattech výkonu poháněného větrem, který nespálí ani gram uhlí ani kapaliny. Svět se mění — a tentokrát se mění správným směrem.

Co je to gigawatt a jak si lze představit výkon 2,6 GW virginské farmy?

Jeden gigawatt je tisíc megawattů neboli přibližně výkon jedné větší jaderné elektrárny. CVOW s 2,6 GW dokáže při plném provozu zásobovat elektřinou přibližně 660 000 amerických domácností. Pro srovnání: celý Jihomoravský kraj má asi půl milionu domácností.

Proč Trumpova administrativa vydala stop-příkaz na stavbu offshore větrných farem?

Administrativa formálně odůvodnila stop-příkaz nutností přezkumu ekologického dopadu a bezpečnosti námořní dopravy. Kritici a energetické firmy však od začátku poukazovaly na politické motivy — větrný průmysl byl opakovaně terčem Trumpovy kritiky. Soudy stop-příkaz pozastavily jako neopodstatněný.

Jak moc závisí česká cena elektřiny na offshore větru v zahraničí?

Česká republika je propojena s evropskou energetickou burzou (EPEX Spot). V hodinách, kdy do sítě teče hodně obnovitelné energie ze sousedních zemí, ceny elektřiny klesají — a to se promítá i do tuzemských velkoobchodních cen. Čím více větrné energie produkují Německo, Dánsko nebo Velká Británie, tím příznivější cenové podmínky i pro české odběratele.