Dvě minuty, které změnily všechno
Provincie Ca Mau, nejjižnější výspa Vietnamu v deltě Mekongu, zažila v neděli dopoledne 13. července něco, na co místní jen tak nezapomenou. Od časného rána se oblastí proháněly silné bouřky doprovázené vytrvalým deštěm — typický projev jihozápadního monzunu, který v tomto ročním období pravidelně přináší vlhký vzduch od moře. Krátce po rozednění však jedna z bouřkových buněk nabrala nečekanou sílu.
Podle oficiálních zpráv zveřejněných na portálu Vietnam.vn a agentury VTV zasáhlo tornádo hned několik obcí, přičemž nejhůře dopadla komuna Khanh Binh. Vítr zde během pouhých dvou minut poškodil či zcela zdemoloval 75 domů. Čtyři lidé utrpěli zranění a byli okamžitě převezeni k ošetření.
Sílu živlu dokreslují výpovědi přímých účastníků. Paní Nguyen Thi Hien, obyvatelka Khanh Binh, popsala situaci lakonicky: „Všechno, co jsme měli, odnesl vítr. Zůstaly mi jen šaty, které mám na sobě. Veškeré vybavení domácnosti je pryč, zbyla jen podlaha." Její sousedka Huynh Thi Ut dodala, že tornádo udeřilo tak rychle, že si nikdo nestačil uvědomit, co se děje: „Během okamžiku to bylo tady. Plechové střechy létaly vzduchem, stromy se lámaly. Netrvalo to déle než dvě minuty."
Proč zrovna Ca Mau? Monzunové tornádo pod lupou
Tornáda nejsou v jihovýchodní Asii výjimečná, ale v takové intenzitě, jakou zažila provincie Ca Mau, se objevují jen výjimečně. Na vině je specifická geografická poloha. Ca Mau a sousední provincie An Giang jako první pevninské oblasti zachytávají jihozápadní monzun proudící od Indického oceánu. Když se extrémně vlhký a teplý vzduch od moře střetne s pevninou, vznikají ideální podmínky pro konvektivní bouře.
Podle meteorologů sehrála zásadní roli kombinace tří faktorů. Za prvé — vysoká vlhkost vzduchu při teplotách přesahujících 30 °C vytvořila obrovské množství dostupné energie. Za druhé — střih větru (změna směru a rychlosti větru s výškou) umožnil bouřkovým buňkám rotaci. A za třetí — absence výraznějších překážek v rovinaté krajině delty Mekongu dovolila rotujícímu sloupci vzduchu nerušeně klesnout až k zemi.
Výsledkem bylo klasické supercelární tornádo — tedy takové, které vzniká uvnitř déle trvající rotující bouřky (supercely). To je z hlediska fyziky atmosféry podobný mechanismus, jaký stojí za nejsilnějšími tornády ve Spojených státech, jen v podstatně menším měřítku.
Hrozí podobné tornádo i v Česku?
Odpověď zní: ano, a už se to stalo. Zatímco laická veřejnost si často myslí, že tornáda jsou výhradně americkou záležitostí, realita je jiná — a Češi se o tom přesvědčili zvlášť bolestivě 24. června 2021.
Tehdy se jižní Moravou prohnalo tornádo o síle IF4 na mezinárodní Fujitově stupnici (odpovídající rychlosti větru přes 300 km/h). Zasáhlo především obce na Hodonínsku a Břeclavsku — Moravská Nová Ves, Hrušky, Lužice a Mikulčice se proměnily v trosky. Šest lidí zemřelo, více než 200 bylo zraněno a škody přesáhly 15 miliard korun. Bylo to vůbec nejsilnější tornádo ve střední Evropě od roku 2001 a nejsmrtonosnější v novodobých českých dějinách.
Tornáda se však na českém území objevovala vždy. Historické prameny zmiňují dokonce vůbec první zaznamenané české tornádo z roku 1119, které mělo poničit knížecí palác na pražském Vyšehradě. Silné tornádo o síle F3 zasáhlo v roce 1585 Kestřany na Písecku, další poničilo roku 1870 Brno — to dokonce detailně zdokumentoval sám Gregor Mendel. V moderní době registrujeme na českém území v průměru jedno až tři slabší tornáda ročně, naprostá většina z nich však nepřekročí stupeň IF0–IF1 a projde neobydlenou krajinou, takže o nich média ani neinformují.
Mění se něco? Otázka klimatu a extrémů
Přibývá v Česku tornád? Na tuto otázku nemají klimatologové jednoznačnou odpověď. Zdokonalená detekce — především meteorologické radary s vysokým rozlišením a mobilní telefony — znamená, že dnes zaznamenáme i jevy, které by před dvaceti lety prošly bez povšimnutí. Jinými slovy: nemusí jich být víc, jen je lépe vidíme.
Zároveň ale platí, že oteplující se atmosféra pojme více vodní páry — podle Clausius-Clapeyronovy rovnice zhruba o 7 % na každý stupeň oteplení. Více vlhkosti znamená více paliva pro bouřky. Studie publikované v odborných časopisech jako Nature Climate Change naznačují, že ve střední Evropě sice neroste počet bouřkových dní, ale roste podíl extrémních projevů — přívalových srážek, krupobití a právě i intenzivnějších tornád.
Není proto vyloučeno, že 21. století přinese české kotlině více dní, kdy se obyvatelé budou muset mít před konvektivními bouřemi na pozoru — podobně jako se to nyní děje v oblastech, kde jsou tornáda tradičně častější, včetně Vietnamu.
Místní úřady v akci: pomoc po tornádu
Bezprostředně po tornádu spustily úřady v Ca Mau krizové plány. Předseda lidového výboru komuny Khanh Binh, Dang Chi Nguyen, potvrdil, že do odklízecích prací byla nasazena domobrana i místní bezpečnostní složky. „Sestavujeme seznamy škod, vyhodnocujeme domy, které jsou zcela zničené, a připravujeme plány podpory pro nejpostiženější rodiny," uvedl. Provinční meteorologická služba zároveň varovala, že riziko silných bouřek a tornád v oblasti přetrvává i v následujících dnech — vlhký jihozápadní monzun totiž rozhodně neřekl poslední slovo.
Jaký je rozdíl mezi tornádem a větrnou smrští (downburstem)?
Tornádo je rotující sloupec vzduchu, který sahá od základny bouřkového oblaku až k zemi a otáčí se kolem vertikální osy. Downburst naproti tomu vzniká, když studený vzduch z bouřky prudce klesne k zemi a rozlije se do stran — škody z něj jdou v přímých liniích, nikoli v kruhovém víru. Rozlišení je klíčové pro vyhodnocování pojistných událostí i pro meteorologické statistiky.
Proč se tornádům v Asii říká někdy „vodní smršť" (watersprout), i když udeří nad pevninou?
Terminologie vychází z meteorologické klasifikace — tornádo nad vodní hladinou označujeme jako vodní smršť (watersprout) a ta může přejít na pevninu, kde se z ní stává klasické tornádo. V jihovýchodní Asii, zejména v pobřežních oblastech, je tento přechod častý, protože bouřkový systém vzniká nad mořem a teprve pak dorazí nad pevninu.
Má smysl se v Česku na tornádo připravovat? Existuje varovný systém?
Ano, má smysl. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává výstrahy před silnými bouřkami s možností výskytu tornád, které jsou distribuvány prostřednictvím mobilních aplikací, médií i systému sborů dobrovolných hasičů. Klíčová je osobní připravenost — včasné sledování radarových dat, úkryt ve sklepě nebo vnitřní místnosti bez oken a vyhnutí se lehkým stavbám a automobilům během extrémních bouřek.
