Hořelo na sedmi místech najednou
Středa 8. července 2026 se zapíše do statistik jihočeských hasičů jako jeden z nejnáročnějších dnů letošního léta. Během jediného odpoledne jednotky profesionálních i dobrovolných hasičů zasahovaly u sedmi požárů v přírodním prostředí. Hořely lesní porosty, travnaté plochy, pole i křoviny.
Nejvážnější situace nastala u Přešťovic na Strakonicku, kde musel být vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu. Na místo vyrazilo devět jednotek a oheň bezprostředně ohrožoval přilehlé zemědělské objekty. „Požár trávy a náletových dřevin si vyžádal maximální nasazení techniky i personálu," potvrdil mluvčí HZS Jihočeského kraje Roman Krčmář.
Další rozsáhlý zásah probíhal v lese u Dolního Poříčí, rovněž na Strakonicku. Tam plameny zachvátily lesní podrost na ploše přibližně 70 × 30 metrů. Hasiči museli dopravovat vodu kyvadlově a po lokalizaci požáru dlouhé hodiny prohledávali terén s termokamerou, aby odhalili skrytá ohniska doutnající v hrabance. „Za pomoci termokamery nacházíme skrytá ohniska, rozhrabáváme hrabanku a proléváme ji vodou," vysvětlil Krčmář náročnost dohašovacích prací.
Profesionální jednotky z Písku spolu s dobrovolníky bojovaly s ohněm u Zátaví na Písecku. Současně hasiči likvidovali požáry trávy a křovin v Mladějovicích, pole a stromů u Hubenova, lesa u Potočné či jehličí u Klenové. V Dačicích hořela louka a v Kloužovicích se vznítil zemědělský stroj poté, co se k němu požár rozšířil od pálení odpadu. U Hradiště pak hasiči dohašovali nedbale opuštěné ohniště po turistech.
Proč je letos riziko požárů tak vysoké
Současná požární sezóna nepřichází zčistajasna. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) už na začátku července potvrdil, že červen 2026 byl druhým nejteplejším červnem v 252leté historii měření v pražském Klementinu. Průměrná měsíční teplota dosáhla 22,9 °C, což hodnotí meteorologové jako teplotně silně nadnormální. Dne 28. června navíc padl absolutní rekord — na stanici Klementinum byla naměřena vůbec nejvyšší průměrná denní teplota od počátku měření v roce 1775.
Kombinace nadprůměrných teplot a nedostatku srážek vytváří prostředí, v němž se vegetace mění ve vysoce hořlavý materiál. Vyschlá tráva, jehličí a lesní hrabanka fungují jako roznětka — stačí jediná jiskra a během několika minut vzniká požár, který se za suchého a teplého počasí šíří překvapivou rychlostí. „Oheň se zejména v lese může šířit i skrytě pod zemí, proto jsou podobné zásahy mimořádně náročné na síly i techniku," varují hasiči.
Jak ČHMÚ předpovídá nebezpečí požárů
Český hydrometeorologický ústav provozuje specializovaný systém předpovědi rizika přírodních požárů, který denně aktualizuje mapu nebezpečí pro celé území Česka. Předpověď kombinuje několik ukazatelů: index nebezpečí požárů, Hainesův index (který hodnotí stabilitu atmosféry a potenciál pro vertikální šíření kouře) a data o intenzitě sucha.
Pro výpočet se používají meteorologická data z předpovědního modelu Aladin ve vysokém rozlišení a evropského modelu ECMWF. Výsledná mapa ukazuje oblasti, kde by požár mohl nejen snadno vzniknout, ale také se rychle rozvinout do závažných rozměrů. V těchto dnech patří jižní Čechy a jižní Morava mezi regiony s nejvyšším stupněm rizika.
Lidská neopatrnost jako hlavní spouštěč
Přestože počasí vytváří podmínky pro vznik požárů, drtivá většina z nich má společného jmenovatele — lidskou nedbalost. Odhozený nedopalek cigarety, špatně uhašené ohniště nebo zakázané pálení bioodpadu dokážou v kombinaci se suchem a vedrem způsobit rozsáhlé škody během několika minut.
Hasiči proto apelují na veřejnost, aby v období sucha dodržovala základní pravidla: nerozdělávat oheň ve volné přírodě, neodhazovat nedopalky cigaret, nespalovat zahradní odpad a při grilování používat pouze bezpečná ohniště. I zdánlivě bezpečné ohniště může pod povrchem doutnat ještě hodiny po uhašení.
„Sucho, vedro a lidská nedbalost přinášejí požáry v přírodě," shrnuli jihočeští hasiči ve svém varování, které vydali už v průběhu června, kdy první vlna tropických teplot zasáhla Česko.
Klimatická změna prodlužuje požární sezónu
Požáry v přírodě nejsou pro střední Evropu žádnou novinkou, ale jejich frekvence a intenzita v posledních letech roste. Zatímco dříve se požární sezóna omezovala především na červenec a srpen, v posledních letech se rizikové období prodlužuje od dubna až do září.
Česko zažilo několik významných požárních epizod v nedávné minulosti. V létě 2022 zachvátil rozsáhlý požár Národní park České Švýcarsko, kde oheň zasáhl více než 1 000 hektarů lesa a stal se největším lesním požárem v novodobé historii země. Zásah trval 20 dní a vyžádal si nasazení stovek hasičů z celé republiky i ze zahraničí. V roce 2023 hořelo na Kokořínsku a v roce 2025 se s rozsáhlými požáry potýkala jižní Morava.
Podle klimatologů je nárůst požárního rizika v Česku přímým důsledkem probíhající změny klimatu. Vyšší průměrné teploty, častější a delší vlny veder a nerovnoměrné rozložení srážek — to vše přispívá k vysychání krajiny a vytváří podmínky, které byly ještě před třiceti lety pro střední Evropu neobvyklé. ČHMÚ proto od letošního července spustil inovovaný výstražný systém, který se nově zaměřuje především na dopady nebezpečných jevů, nikoliv jen na jejich intenzitu.
Aktuální výhled: sucho neustupuje
Podle předpovědi ČHMÚ na následující dny se situace výrazně nezmění. Pátek 10. července přinese teploty kolem 26 °C, víkend pak zůstane teplý s maximy opět okolo 26 °C, místy s možností přeháněk. Ty však budou lokální a na celkové sucho nebudou mít zásadní vliv. Hasiči proto zůstávají v pohotovosti a doporučují veřejnosti maximální obezřetnost.
Sledujte aktuální výstrahy a předpověď rizika požárů na webu Českého hydrometeorologického ústavu nebo na stránkách Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje.
Co mám dělat, když v přírodě objevím požár?
Okamžitě volejte linku 150 (Hasičský záchranný sbor) nebo 112 (integrovaný záchranný systém). Pokuste se co nejpřesněji popsat místo požáru, rozsah a směr šíření. Nikdy se nepokoušejte hasit rozsáhlý požár sami — riskovali byste vlastní život. Pokud je to bezpečné, vzdalte se z dosahu kouře a vyčkejte příjezdu jednotek.
Jak poznám, že v mé oblasti platí zvýšené riziko požárů?
Český hydrometeorologický ústav vydává denně aktualizovanou mapu rizika přírodních požárů na svém webu chmi.cz. Mapa používá barevnou škálu od zelené (nízké riziko) po červenou (vysoké riziko). Informace o zákazu rozdělávání ohňů v konkrétních lokalitách najdete na webu vaší obce nebo prostřednictvím výstrah Hasičského záchranného sboru.
Proč je sucho v Česku stále větším problémem i přes občasné deště?
Problémem není jen množství srážek, ale i jejich rozložení v čase. I když občas zaprší, krátkodobé intenzivní srážky často nestačí k nasycení půdy — voda rychle odteče po povrchu, aniž by se vsákla do hlubších vrstev. Dlouhodobý deficit vláhy v krajině, umocněný vyššími teplotami a tím i vyšším odparem (evapotranspirací), se tak i po deštivé epizodě rychle obnovuje.
