Vědecký verdikt je jednoznačný: vlna veder, která v březnu 2026 zasáhla jihozápad USA a zlomila stovky teplotních rekordů, by bez lidmi způsobené klimatické změny byla prakticky nemožná. Tato zpráva otřásla vědeckou komunitou — a přímé důsledky cítíme i v Evropě.
Organizace World Weather Attribution (WWA), mezinárodní konsorcium klimatologů specializující se na propojení extrémního počasí s globálním oteplováním, zveřejnila v první polovině dubna 2026 výsledky rychlé atribuční analýzy březnové vlny veder v USA. Závěr je bez příkras: podobná událost by v předindustriální éře nastala přibližně jednou za desítky tisíc let. Dnes je to statisticky událost s návratností zhruba 500 let — a s každým dalším desetiletím oteplování bude přicházet mnohem častěji.
Rekordní číslice, které berou dech
Vlna extrémního tepla vrcholila mezi 18. a 22. březnem 2026. Postihla jihozápadní USA — Kalifornii, Nevadu, Arizonu — a zároveň prostřednictvím tlakových útvarů ovlivnila teplotní rekordy ve 14 amerických státech najednou. Výsledky měření jsou ohromující:
- Phoenix, Arizona: opakovaně přesáhl 41,1 °C (106 °F) — o více než 3 °C výše, než byl dosavadní březnový rekord města
- Rozsáhlá oblast jihozápadu: teploty 11–17 °C nad průměrem pro dané období roku
- Desítky meteorologických stanic překonaly hranici 37,8 °C (100 °F) — v březnu, ve středoevropském ekvivalentu stále zimního měsíce
- V 21 případech ranní minimum překonalo dosavadní rekord denního maxima — tedy nejnižší noční teplota byla vyšší, než historicky kdykoli dosáhlo odpolední maximum
- Nejméně 44 denních rekordů bylo překonáno o více než 12 °C
Americká národní meteorologická správa NOAA potvrdila, že březen 2026 se stal nejteplejším březnem v historii měření USA, a překonal dosavadní rekord z roku 2012 o přibližně 0,3 °C. Připomeňme, že březen 2012 byl sám o sobě výjimečnou událostí — Yale Climate Connections jej zařadila mezi nejextrémnější meteorologické mesiace v americké historii.
Číslo, které mluví za vše: 800krát pravděpodobnější
Klíčovým výstupem WWA analýzy je statistická pravděpodobnost události. Vědci pracují s takzvanou atribuční metodou — srovnávají, jak pravděpodobná je daná extremní událost ve světě s klimatickou změnou a ve světě bez ní.
Výsledky jsou závratné. Při syntéze různých modelových přístupů vychází, že březnová vlna veder v USA 2026 byla díky dosavadnímu oteplení planety (přibližně 1,3 °C nad předindustriální úrovní) přibližně 800krát pravděpodobnější, než by byla bez vlivu člověka. Při použití výhradně observačních dat jde číslo ještě výše — až na 100 000násobek.
Jinými slovy: v klimatu 19. století by taková událost nastala možná jednou za dobu existence civilizace. Dnes je to stále velmi vzácná, ale reálná možnost — a každé další desetiletí oteplování ji přibližuje.
„Události tak extrémně teplé, jakou byl březen 2026, by byly bez lidmi způsobené klimatické změny prakticky nemožné," stojí doslova v závěrech WWA studie.
Jeden z šesti „nejúžasnějších" jevů století
Server Yale Climate Connections, jeden z nejrespektovanějších vědecko-populárních zdrojů o klimatu, zařadil březnovou vlnu veder v USA 2026 do první šestice nejúžasnějších meteorologických událostí 21. století. Spolu s ní jsou v tomto výběru události jako katastrofální vedro v Pacifickém severozápadu v červnu 2021, kdy v kanadském Lyttonu naměřili 49,6 °C a město vzápětí lehlo popelem, nebo globální rekordní teploty roku 2023 a 2024.
Porovnání s vedrem v Pacifickém severozápadu v červnu 2021 je zvlášť výmluvné. Tehdy dosáhly teploty v Portlandu 48,9 °C, v Seattlu 43,3 °C — a odhady hovoří až o 1 400 přímých obětí v USA a Kanadě. Březnová vlna 2026 byla extrémní zejména z hlediska načasování — přišla měsíce před tím, než si populace na horka fyziologicky přivykne.
Ohrožení lidé a tající sníh
Extrémní teplo je v USA nejčastější příčinou úmrtí způsobenou počasím, předbíhá i hurikány, tornáda a povodně. Jarní vlny jsou obzvláště nebezpečné: tělo ještě není adaptováno na horko, noční teploty nestačí klesat dostatečně nízko a systémy chlazení nejsou plně v provozu.
Analýza poukazuje na skupiny nejvíce ohrožené brzkou vedrem: lidé bez domova (10–25 % obětí veder v arizonském Maricopa County jsou bezdomovci), pracující venku, senioři, děti a chronicky nemocní. Dobrou zprávou je, že Phoenix má od roku 2026 nový Heat Response Plan s 23 konkrétními opatřeními — a Maricopa County zaznamenala v posledních dvou letech pokles obětí, což naznačuje, že adaptace funguje.
Fyzické dopady však nelze rychle zvrátit. Coloradský sněhový příkrov klesl na nejnižší úroveň od roku 1981, podobně na Sierra Nevadě. Accelerovaný odtok sněhu v březnu a dubnu znamená méně vody v létě — pro zemědělce, hydroelektrárny i zásoby pitné vody. Riziko lesních požárů na léto 2026 meteorologové hodnotí jako nadprůměrně vysoké.
Co nás čeká, nepočítáme-li emise
Matematika klimatické změny je přímočará. WWA spočítala: pokud planeta dále oteplí o dalších 1,3 °C (celkem tedy o 2,6 °C nad předindustriál), události jako březnová vlna 2026 budou 6,4krát pravděpodobnější a průměrně o 1,8 °C intenzivnější. Dnešní raritu o návratnosti 500 let uvidíme jednou za méně než 80 let.
Pro Evropu a Česko to není abstrakce. Tlakové systémy, které nesou horko do amerického jihozápadu, ovlivňují cirkulaci celé severní polokoule. Blokující antikyklony — základní mechanismus za vedrem — se staly stabilnějšími a setrvačnějšími, jak se Arktida otepluje rychleji než zbytek planety. Vlna veder, která dnes trvá týden, může v budoucí klimatu trvat tři.
Co je atribuční věda a jak dokáže říct, zda vlna veder „vznikla" kvůli klimatické změně?
Atribuční věda porovnává pravděpodobnost konkrétní extrémní události ve dvou světech — v reálném (s dosavadní klimatickou změnou) a v hypotetickém (bez lidských emisí). Vědci z iniciativy World Weather Attribution spouštějí velká množství klimatických simulací a počítají, kolikrát častěji nebo silněji daná událost nastane v dnešním klimatu oproti předindustriálnímu. Výsledky bývají udány jako násobek pravděpodobnosti nebo změna intenzity v °C.
Proč je vlna veder v březnu nebezpečnější než stejná vlna v červenci?
Lidský organismus si na horko přivyká postupně — proces zvaný tepelná aklimatizace trvá 10–14 dní pravidelné expozice horku. V březnu na ni tělo ještě není připraveno, takže stejná teplota způsobí výrazně větší fyziologickou zátěž. Navíc klimatizace v domácnostech a veřejných prostorách nebývají ještě plně v provozu, a systémy pomoci zranitelným osobám nejsou aktivovány.
Jak může vedro v USA ovlivnit počasí v Česku nebo Evropě?
Přímo se americké a evropské počasí neovlivňují. Nepřímo však sdílíme globální atmosférickou cirkulaci — tryskové proudění a blokující antikyklony. Klimatická změna způsobuje, že tryskové proudění je méně stabilní a extrémní tlakové útvary (jako vedro nebo studená vlna) setrvávají déle na místě. To platí pro celou severní polokouli včetně Evropy a Česka.