Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
Příroda a ekologie

Vědci zatopili město z GTA V. Virtuální model ukázal reálná rizika pro Los Angeles

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Tým vědců z Postupimské univerzity a Institutu Alfreda Wegenera využil detailní herní mapu Los Santos z akční hry Grand Theft Auto V k simulaci vzestupu hladiny oceánů. Výpočty publikované v odborném časopise Geoscience Communication ukázaly, že digitální terén odpovídá odborným povodňovým modelům skutečného Los Angeles.

Shrnutí v bodech

  • Při simulaci vysokých emisí RCP 8.5 by do roku 2300 stoupla hladina o 5,18 metru a zaplavila 5,1 % plochy herního města.
  • Do roku 2500 počítá nejhorší scénář se vzestupem o 8,22 metru, což by vyřadilo přístav i čističku odpadních vod.
  • Úsporný scénář RCP 2.6 udržel hladinu do roku 2500 na 2,61 metru a strategická infrastruktura zůstala na suchu.
  • Kartografická analýza pracovala s plochou 44,4 kilometru čtverečních a kalibrací na 42 kontrolních bodech.

Převod herního světa do geografického systému

Výzkumníci Paul Nörenberg a Hugues Lantuit zkoumali, nakolik se fiktivní kalifornské velkoměsto shoduje s reálnou topografií pobřeží Tichého oceánu. Vývojářské studio Rockstar Games vědcům původní výšková data neposkytlo. Autoři proto sáhli po trojrozměrném modelu, který z herních souborů vytvořil člen hráčské komunity s přezdívkou Somnit. O výsledcích studie informoval vědecký portál Forschung und Wissen.

Aby bylo možné data zpracovat, převedli autoři virtuální krajinu do geografického informačního systému GIS. Terén rozdělili do rastrové sítě, kde každá buňka nese informaci o nadmořské výšce. Kalibraci měřítka provedli pomocí 11 pevninských a 31 pobřežních kontrolních bodů. Vědci zjišťovali výšky například kontrolou pláží pomocí herního vrtulníku nebo srovnáním délek vzletových drah s vestavěnou navigací. Výsledná analyzovaná plocha pevniny bez původních vodních ploch činí 44,4 kilometru čtverečních.

Dva emisní scénáře a simulace zaplavení

Pro výpočet zatopených oblastí autoři použili scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Konkrétně zvolili scénář RCP 2.6, který počítá s výrazným snížením emisí skleníkových plynů, a nepříznivý scénář RCP 8.5 s trvale vysokými emisemi. Pro oba modely vyhodnotili časové horizonty pro roky 2100, 2300 a 2500. K dlouhodobému nárůstu hladiny navíc připočetli historickou extrémní hodnotu 1,591 metru, kterou v Los Angeles zaznamenal vodočet 10. ledna 2005 během silné bouře.

Ve scénáři vysokých emisí RCP 8.5 ukázal model dramatické změny:

  • V roce 2100 dosáhla kombinovaná hladina vody 2,42 metru nad běžným průměrem.
  • Do roku 2300 vystoupala voda na 5,18 metru, což znamenalo trvalé zaplavení 5,1 % rozlohy fiktivního města.
  • V roce 2500 dosáhla modelovaná hladina 8,22 metru. Voda zalila přibližně 6,5 % pevniny.

Při hladině přes osm metrů došlo k zaplavení klíčové městské infrastruktury. Voda vyřadila z provozu přístav v jižní části města, plynové zásobníky i čistírnu odpadních vod. Naopak mírný scénář RCP 2.6 ukázal výrazně menší ztráty. Voda dosáhla 2,12 metru v roce 2100 a 2,61 metru v roce 2500. Podíl zaplavené pevniny se zastavil na 2,3 % a přístavní infrastruktura i letiště zůstaly na suchu. Zaplaveny byly pouze části pláží a zhruba dva bloky nízkopodlažní obytné zástavby podél pobřežních kanálů.

Shoda se skutečným pobřežím Los Angeles

Výsledky simulace vědci porovnali s reálným pobřežním modelem CoSMoS, který pro oblast jižní Kalifornie vyvinula americká geologická služba USGS. Pořadí ohrožených lokalit v herním světě téměř přesně kopíruje skutečnost. Jako první jsou ohroženy nízko položené kanály a přístaviště rekreačních lodí odpovídající reálným čtvrtím Marina del Rey a Venice Beach. Teprve při vyšších hladinách přichází na řadu námořní nákladní přístav.

Virtuální mapa má však svá omezení. Fiktivní Los Santos vynechává některé přírodní prvky, například mokřady Ballona Creek, které v reálném Los Angeles leží jižně od mariny a tvoří přirozenou záplavovou zónu. V herním světě na jejich místě stojí přímo mezinárodní letiště. Geografické poměry jsou upravené pro potřeby hratelnosti, což vylučuje využití herní mapy pro inženýrské protipovodňové plány konkrétních ulic.

Výhody a limity statického modelu

Analýza pracovala s takzvaným vanovým principem. Výpočet jednoduše označí každé místo pod stanovenou výškovou kótou za zatopené, aniž by řešil, kudy tam voda přiteče. Nezohledňuje dynamiku vln, mořské proudy ani tření o budovy. V terénu mohou stát protipovodňové zdi nebo železniční náspy, které šíření vody zastaví.

Jednoduchý model proto může celkovou plochu zaplavení nadhodnotit. Na druhé straně nebere v úvahu dlouhodobou erozi útesů, která může pobřežní silnice zničit dříve, než k nim stoupne hladina moře. Podle autorů však herní prostředí slouží jinému účelu. Globálně se prodalo přes 225 milionů kusů této hry. Miliony lidí tak detailně znají ulice, které vědci v modelu zatopili. Vizuální zobrazení známých míst může veřejnosti přiblížit dopady klimatických změn lépe než abstraktní grafy a čísla v odborných zprávách.