Vědci z organizace World Weather Attribution (WWA) zveřejnili 26. června 2026 jednoznačný verdikt: červnová vlna veder, která drtí Evropu, by bez klimatické změny způsobené lidskou činností nebyla vůbec možná. Teploty, jež nyní ničí rekordy od Španělska přes Francii až po Německo, by v klimatu roku 1976 byly o 3,5 °C nižší — tedy o tolik, že by se vůbec nejednalo o mimořádnou událost. Namísto historického masakru veder by šlo jen o teplé červnové odpoledne. Místo toho máme přes 406 mrtvých po celé Evropě.
Horko přišlo ve dvou vlnách. První zasáhla kontinent od 24. května, druhá — silnější a ničivější — startovala 17. června a stále nekončí. V posledních dnech padají rekordy, které byly považovány za nedotknutelné.
Přesná čísla, jež mrazí i při 45 °C
Čísla z posledních dní mluví za vše:
- Španělsko: 45,1 °C v Andújaru (Andalusie) — 22. června 2026. Celkem 327 potvrzených obětí do 26. června. Takřka celé Španělsko bylo pokryto červenými výstrahami.
- Francie: 44,3 °C v Pissosu (Gironde) — 23. června. Národní průměrná teplota dosáhla 29,8 °C, čímž byl překonán rekord z roku 2019. Francie zažila nejteplejší den od začátku měření. Zemřelo nejméně 58 lidí, z toho 40 utonulo při hledání úlevy ve vodě.
- Německo: 41,3 °C v Saarbrückenu — právě 26. června, tedy včera. Rekord pro červen.
- Nizozemsko: 39,4 °C v Ellu — rovněž 26. června.
- Velká Británie: 36,1 °C — nejteplejší červnový den v historii. Předpovědi hovoří o možných 38 °C.
Z 854 evropských měst analyzovaných vědci WWA jich zhruba 45 procent buď překonalo, nebo se chystá překonat svůj absolutní historický rekord teplotního stresu. Nikoli jen červnový — absolutní.
Věda hovoří jasně: bez fosilních paliv by to nebylo
WWA sdružuje klimatology z Imperial College London, Oxfordu, ETH Zürich, KNMI a dalších špičkových institucí. Jejich metodologie takzvané rapid attribution analysis dokáže v řádu dnů po extrémní události vypočítat, jakou roli v ní sehrála klimatická změna.
Závěr červnové zprávy z roku 2026 je nejjasnější za celou historii jejich výzkumu:
„Tato vlna veder by v červnu nebyla bez klimatické změny možná."
— hlavní autor studie WWA, 26. června 2026
Konkrétní čísla jsou zarážející. Noční tropické teploty, které nedávají tělu možnost se zotavit, jsou dnes stokrát pravděpodobnější než v roce 2003 — tehdy, kdy Evropa zažila vlnu veder, jež zabila přes 70 000 lidí a byla považována za nepředstavitelnou katastrofu. Za pouhých 23 let jsme postoupili o celý řád pravděpodobnosti.
Dr. Theodore Keeping z Imperial College London to shrnul bez okolků: „Věda o tom, jak klimatická změna zhoršuje vlny veder, je jednoznačná. Každých pár let vidíme, jak se v Evropě drtí teplotní rekordy."
Co to znamená v praxi: kolaps od škol po elektrárny
Horko nekončí u zdravotních statistik. Zasahuje každou vrstvu fungování společnosti:
- Francie uzavřela 845 středních škol. Stovky letů byly zrušeny nebo zpožděny.
- Jaderné elektrárny v několika zemích musely omezit nebo zastavit výrobu — příliš teplá voda z řek nestačí na chlazení reaktorů.
- Belgie zaznamenala ceny elektřiny přesahující 1 000 eur za megawatthodinu — násobek běžné ceny.
- Byl zrušen pařížský Pride a desítky hudebních festivalů. Vlaky v Británii jezdily zpomaleně kvůli riziku deformace kolejnic.
- Česko, Maďarsko a Bulharsko čelí o nadcházejícím víkendu potenciálním teplotám až 41 °C.
Lékaři bijí na poplach zejména kvůli nočnímu horku. Zatímco denní vedro je tělesně náročné, tělo se dokáže do určité míry adaptovat. Noční teploty nad 25 °C však brání regeneraci a jsou přímo spojeny s nárůstem mortality u seniorů a lidí s kardiovaskulárními nemocemi.
Jak klimatická změna mění pravděpodobnosti
Aby bylo jasné, jak dramatický je posun, který se odehrává — srovnání tří klimatických epoch:
- 1976: Tato vlna veder by byla o 3,5 °C chladnější — tedy zcela běžnou červnovou epizodou.
- 2003: Tato vlna veder by byla o 2 °C chladnější — stále by způsobila problémy, ale nikoli takovéto záznamy.
- 2026: Realita — 406 mrtvých, rekordní teploty v devatenácti zemích, částečná paralýza kritické infrastruktury.
A to je důležité si uvědomit: dnes ještě není nejhůře. Při každém dalším stupni oteplení planeta přejde na vyšší „normál". Pokud emise neklesnou, vlna veder, jako ta letošní, se stane za pár dekád průměrným červnem.
Zdroje a reakce
Zpráva WWA byla přijata s mimořádnou pozorností na úrovni OSN i EU. Generální tajemník António Guterres, který minulý týden hovořil v Londýně, označil fosilní paliva za přímou příčinu jak klimatické, tak energetické krize. Al Jazeera cituje vědce WWA, kteří zdůrazňují, že rychlý odklon od fosilních paliv je jedinou cestou, jak příští léto neskončilo s čísly ještě horšími.
Celou studii WWA lze sledovat přes US News a RTE.
Co je World Weather Attribution a proč jsou jejich závěry důležité?
World Weather Attribution (WWA) je mezinárodní vědecké konsorcium sdružující klimatology z Imperial College London, Oxfordské univerzity, ETH Zürich, KNMI a dalších institucí. Specializuje se na takzvanou rychlou atribuční analýzu — metodu, která dokáže v řádu dnů po extrémní povětrnostní události vědecky vypočítat, o kolik ji klimatická změna způsobená lidskou činností pravděpodobnější. Jejich závěry jsou recenzovány a jsou celosvětově uznávaným standardem pro propojení konkrétních katastrof s globálním oteplováním.
Proč jsou noční teploty při vlně veder nebezpečnější než denní horko?
Lidské tělo zvládá denní horko do určité míry díky přirozenému termoregulačnímu systému — pocení a rozšiřování cév. Klíčové je ale noční ochlazení, při němž se organismus regeneruje, krevní tlak stabilizuje a srdce odpočívá. Pokud noční teploty nepoklesnou pod 25 °C (tzv. tropická noc), tělo regeneraci nedokáže zajistit. U seniorů, osob s kardiovaskulárními či respiračními nemocemi to zvyšuje riziko srdečního selhání a smrti — i bez extrémního denního horku. Právě noční tropické teploty jsou letos v Evropě stokrát pravděpodobnější než v roce 2003.
Může Česko zažít podobnou vlnu veder jako Španělsko nebo Francie?
V krátkodobém horizontu jsou teploty okolo 41 °C v Česku prognózovány již na nadcházející víkend. V dlouhodobém měřítku klimatické modely ukazují, že při pokračujícím oteplování budou extrémní vedra, která dříve přicházela jednou za 50 let, v Česku pravidelná každých 5–10 let. Česká republika je navíc vnitrozemský stát bez mořského ochlazujícího efektu, což ji činí vůči vlnám veder zvláště zranitelnou — zejména v hustě zastavěných městech jako Praha nebo Brno, kde se uplatňuje efekt městského tepelného ostrova.
