Co je El Niño a proč se o něm teď mluví
El Niño je součástí přirozeného klimatického cyklu známého jako ENSO (El Niño – Southern Oscillation), který popisuje výkyvy teploty povrchové vody v rovníkovém Tichém oceánu a s nimi spojené změny atmosférické cirkulace. Během El Niña dochází k oteplení povrchových vod ve středním a východním Pacifiku — běžně o 0,5 až 3 °C nad dlouhodobý průměr. Tato zdánlivě vzdálená anomálie spouští řetězovou reakci v celosvětové atmosféře a zásadně ovlivňuje počasí na všech kontinentech.
Podle nejnovější zprávy NOAA ze 14. května 2026 se teplota povrchu moře v klíčové oblasti Niño-3.4 pohybovala na hodnotě +0,4 °C nad průměrem, přičemž v nejvýchodnější oblasti Niño-1+2 dosahovala již +1,0 °C. Podpovrchové teploty v Pacifiku jsou výrazně nadprůměrné již šestý měsíc v řadě a nad západním Pacifikem byly zaznamenány anomálie západního proudění — typický signál nastupujícího El Niña. Meteorologové proto zvyšují stupeň pohotovosti.
Jak El Niño ovlivňuje počasí ve světě
Dopady El Niña jsou celosvětové, ale liší se podle regionu. V Jižní Americe přináší silné deště a záplavy na západním pobřeží (Peru, Ekvádor), zatímco východní část kontinentu trpí suchem. V jihovýchodní Asii a Austrálii El Niño typicky znamená sucho a zvýšené riziko požárů — například australské „Černé léto“ 2019/2020 se odehrálo na pozadí slabého El Niña. Naopak východní Afrika a část jižní Asie zažívají během El Niña nadprůměrné srážky.
Pro Severní Ameriku znamená El Niño obvykle teplejší zimu na severu a vlhčí podmínky na jihu Spojených států. Atlantická hurikánová sezóna bývá během El Niña slabší, protože vertikální střih větru nad Atlantikem narušuje formování tropických cyklón. To je paradoxně jedna z mála „pozitivních“ stránek tohoto fenoménu.
Může El Niño ovlivnit počasí v Česku a střední Evropě?
Vliv El Niña na střední Evropu je méně přímý než v tropických oblastech, ale rozhodně není zanedbatelný. El Niño ovlivňuje polohu a sílu tryskového proudění (jet stream), což následně formuje dráhy tlakových níží a výší nad Atlantikem a Evropou. Výzkumy ukazují, že během silných epizod El Niña dochází v Evropě k výraznějším výkyvům počasí.
Historická data ukazují několik příkladů. Během nejsilnějšího zaznamenaného El Niña v letech 1997–1998 zasáhly střední Evropu katastrofální povodně — v červenci 1997 postihly Moravu a Slezsko ničivé záplavy, které si vyžádaly 50 lidských životů a způsobily škody za 63 miliard korun. El Niño 2015–2016, jeden z nejsilnějších v historii měření, přinesl do Česka extrémně teplou zimu — průměrná teplota v prosinci 2015 dosáhla v Praze rekordních 6,3 °C, což bylo o 5 °C nad normál. Léto 2015 pak patřilo k vůbec nejteplejším v historii českých měření.
Co čekat v létě 2026 a zimě 2026/2027
Pokud se El Niño plně rozvine, jak předpovídá NOAA (96% pravděpodobnost pro zimu 2026/2027), můžeme ve střední Evropě očekávat několik scénářů. Letní sezóna 2026 by mohla přinést nadprůměrné teploty, delší vlny veder a nepravidelné rozložení srážek — tedy střídání období sucha s intenzivními bouřkami a přívalovými dešti. Tyto extrémy jsou v souladu s tím, co pozorujeme v posledních letech i bez El Niña, ale jeho přítomnost by mohla situaci ještě zostřit.
Zimní sezóna 2026/2027 by podle historických vzorců měla být v Česku teplejší než obvykle, s menším počtem mrazových dnů a nižší sněhovou pokrývkou zejména v nižších a středních polohách. To má přímé dopady na zemědělství (nedostatek vláhy z tajícího sněhu), lyžařská střediska i vodní hospodářství. Je však třeba zdůraznit, že NOAA zároveň upozorňuje na značnou nejistotu ohledně síly nastupujícího El Niña — žádná kategorie intenzity nepřesahuje 37% pravděpodobnost. Může tedy jít o slabý, střední, ale i velmi silný fenomén.
Klimatická změna jako zesilovač
El Niño není nový jev — první vědecké popisy sahají do 19. století a peruánští rybáři jej znali staletí předtím. Co je ale nové, je kontext klimatické změny. Průměrná globální teplota od předindustriální éry vzrostla přibližně o 1,2 °C a podle Světové meteorologické organizace (WMO) byl každý z posledních deseti let nejteplejší v historii měření. El Niño v tomto prostředí působí jako „zesilovač“ — přidává své vlastní teplo k již tak oteplené planetě.
Během posledního silného El Niña v letech 2023–2024 (které bylo později klasifikováno jako „super El Niño“) dosáhly globální průměrné teploty historických rekordů — rok 2024 se stal nejteplejším rokem v dějinách měření, s průměrnou globální teplotou přesahující 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Kombinace El Niña a dlouhodobého oteplování tak vytváří podmínky pro bezprecedentní extrémy, které nemají v historických záznamech obdoby.
Pro Česko to znamená, že dopady nadcházejícího El Niña budou pravděpodobně výraznější, než by byly před 50 lety při stejné intenzitě jevu. Každý stupeň oteplení atmosféry totiž zvyšuje její schopnost zadržovat vodní páru — přibližně o 7 % na 1 °C — což vede k intenzivnějším srážkovým událostem.
Jak se na extrémní projevy připravit
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) průběžně monitoruje sezónní výhledy z evropských i světových center. Občané by měli sledovat výstrahy ČHMÚ, zejména před přívalovými dešti, bouřkami a vlnami veder. Zemědělci a vodohospodáři by měli počítat s možností delších suchých epizod prokládaných extrémními srážkami. Obce v záplavových oblastech by měly zkontrolovat stav protipovodňových opatření.
Zároveň je důležité nepropadat panice. El Niño je přirozený jev, který se vyskytuje v nepravidelných intervalech 2–7 let. Jeho dopady na střední Evropu nejsou tak přímé jako v jiných částech světa. Přesto platí, že v éře klimatické změny si žádný region nemůže být jistý tím, že ho extrémní počasí mine.
Jaký je rozdíl mezi El Niñem a La Niñou?
El Niño a La Niña jsou dvě protikladné fáze cyklu ENSO. Zatímco během El Niña dochází k oteplení povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, La Niña se vyznačuje naopak jejich ochlazením. Mají opačné dopady na globální počasí — například hurikánová sezóna v Atlantiku bývá během La Nini aktivnější, zatímco El Niño ji tlumí. Cyklus trvá obvykle 2–7 let a jednotlivé fáze přetrvávají 9–12 měsíců.
Může El Niño ovlivnit úrodu v České republice?
Nepřímo ano. Teplejší zimy s menší sněhovou pokrývkou znamenají méně vláhy z jarního tání, což může zhoršit nástup sucha v zemědělské sezóně. Extrémní srážkové události zase mohou poškodit plodiny mechanicky nebo způsobit půdní erozi. Dopad na úrodu však závisí na mnoha dalších faktorech, včetně konkrétního regionu a pěstované plodiny.
Kdy naposledy zasáhlo Česko El Niño a jak se projevilo?
Poslední významná epizoda El Niña v letech 2023–2024 přinesla do Česka rekordně teplý rok 2024, s průměrnou roční teplotou přesahující 10 °C v Praze. Předchozí silné El Niño 2015–2016 se projevilo mimořádně teplou zimou a horkým létem. Historicky nejvýznamnější dopad mělo El Niño 1997–1998, během něhož zasáhly Moravu ničivé povodně v červenci 1997.
