V Litvě právě začal dodávat elektřinu unikátní hybridní projekt: 25 MW bateriové úložiště propojené s obřím solárním parkem. Proč je tato zpráva důležitá i pro českou energetiku a jak nám baterie pomohou zvládat přechod na obnovitelné zdroje?
Co se stalo v Anykščiai?
Dánská společnost European Energy, jeden z předních evropských developerů obnovitelných zdrojů, 29. dubna 2026 oficiálně připojila k litevské přenosové soustavě své první bateriové úložiště energie (BESS) v pobaltském regionu. Jedná se o 25 MW / 65 MWh bateriový park v Anykščiai, který je provozován jako součást stávajícího 78,5 MW solárního parku. Tím vznikl jeden z prvních hybridních energetických projektů v Litvě, kde se sluneční energie kombinuje s moderní akumulační technologií.
„Všechny stavební a instalační práce byly úspěšně dokončeny, následně proběhly testy signálů. Po vyhodnocení funkčnosti systému bylo zařízení pro akumulaci energie připojeno k přenosové síti,“ uvedl Artūras Nemanius, stavební ředitel projektu, pro litevská média.
Tento krok nepředstavuje pouze technický milník pro jednu společnost. Anykščiai solární park byl již dříve první litevskou fotovoltaickou elektrárnou napojenou na vyrovnávací trh s elektřinou. Přidáním bateriového úložiště se z lokality stává komplexní zdroj, který umí nejen vyrábět zelenou energii, ale také ji uchovávat a dodávat do sítě v momentech, kdy je nejvíce potřeba. European Energy v Litvě aktuálně provozuje přibližně 380 až 400 MW obnovitelných zdrojů a vyvíjí dalších zhruba 800 MW projektů v oblasti solární, větrné energetiky a akumulace.
Proč je hybridní projekt výjimečný?
Obnovitelné zdroje, především slunce a vítr, mají jeden zásadní problém: jejich výkon kolísá v závislosti na počasí. Slunce svítí jen ve dne, vítr fouká nepravidelně. Pro energetickou síť, která musí udržovat neustálou rovnováhu mezi výrobou a spotřebou, to představuje výzvu. Právě zde vstupují na scénu bateriová úložiště.
Projekt v Anykščiai ukazuje, jak lze tento problém řešit prakticky. Výkon 25 MW znamená, že baterie dokáže okamžitě dodávat tolik elektřiny, kolik by pokrylo zhruba 12 500 až 15 000 průměrných domácností. Kapacita 65 MWh pak určuje, jak dlouho může tento výkon udržet – v praxi jde o přibližně dvě a půl hodiny plného výkonu. To je dostatečné pro krytí špičkové poptávky, stabilizaci sítě nebo zásobení energií v době, kdy slunce nesvítí.
„Rozšiřování obnovitelných zdrojů v Litvě znamená, že flexibilní řešení jsou stále důležitější,“ komentoval Tadeušas Konkovskis, viceprezident European Energy a ředitel pro pobaltský region. „Akumulace energie hraje klíčovou roli při zvládání variability, podpoře stabilního provozu sítě a umožnění efektivní integrace obnovitelné výroby.“
Bateriový boom v době synchronizace s Evropou
Litva prochází v posledních měsících dramatickou energetickou transformací. V únoru 2025 se pobaltské státy – Litva, Lotyšsko a Estonsko – definitivně odpojily od ruské elektrické sítě a synchronizovaly se s kontinentální Evropou. Tento historický krok sice posílil energetickou bezpečnost regionu, ale zároveň zvýšil nároky na stabilitu vlastní přenosové soustavy. Zatímco dříve mohly baltské země spoléhat na ruskou síť jako „záchrannou síť“, nyní musí flexibilitu zajistit samy.
Právě bateriová úložiště jsou jednou z nejrychlejších odpovědí na tuto výzvu. Dokáží reagovat v řádu milisekund, regulovat frekvenci sítě a poskytovat tzv. podpůrné služby (ancillary services), bez nichž by moderní elektrická síť nemohla fungovat. V tomto kontextu má litevský projekt význam přesahující lokální rámec – je inspirací pro další země východní Evropy, které čelí podobným výzvám.
Do konce roku 2026 plánuje European Energy připojit k síti ještě další bateriový park v Telšiai o výkonu 12 MW a kapacitě 50 MWh. Loni v červnu přitom banky Swedbank a SEB poskytly společnosti půjčku ve výši 145 milionů eur na refinancování větrných a solárních parků včetně bateriových úložišť, což potvrzuje, že investoři v této oblasti vidí stabilní budoucnost.
Česká republika nezůstává pozadu
Zpráva z Litvy není pro české čtenáře pouze zajímavostí ze zahraničí. Česká republika zažívá v posledních týdnech vlastní bateriový rozkvět. Společnost Second Foundation aktuálně staví tři bateriová úložiště o celkovém výkonu 307 MW, což je dosud největší soukromá investice do flexibilních zdrojů v zemi. Hodnota projektů přesahuje 4 miliardy korun. První z nich, lokalita Stonava (87 MW / 180 MWh), má být uvedena do provozu koncem léta 2026.
Jen den před litevskou zprávou, 28. dubna 2026, spustila energetická skupina MND v Břeclavi dosud největší provozované bateriové úložiště v České republice. A ve spolupráci firem Bochemie, GAZ Energy a Second Foundation vzniká v Bohumíně výrobní linka pro kontejnerizované bateriové systémy, která posílí evropskou soběstačnost v této klíčové technologii.
Tyto projekty ukazují, že Česko se rychle přesouvá z role pouhého konzumenta bateriových technologií mezi jejich aktivní výrobce a provozovatele. Přitom právě flexibilita bude klíčovým faktorem pro úspěch české energetické transformace, jejímž cílem je dosažení 80 % podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030 podle aktualizované Státní energetické koncepce.
Co přijde dál?
Evropský trh s bateriovými úložišti roste tempem, které ještě před pěti lety považovali analytici za nereálné. Podle odhadů amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) má v nadcházejícím roce v USA přibýt přes 80 GW solárních, větrných a bateriových kapacit – a Evropa se ubírá podobným směrem. Zatímco v roce 2020 bylo v celé EU nainstalováno jen několik gigawatthodin bateriových kapacit, dnes se už hovoří o desítkách GWh.
Projekt European Energy v Litvě je proto symbolem širšího trendu: budoucnost energetiky patří hybridním projektům, kde se výroba z obnovitelných zdrojů propojuje s akumulací a inteligentním řízením. Takové systémy nejenže snižují závislost na fosilních palivech, ale také zvyšují energetickou bezpečnost a stabilizují ceny elektřiny pro koncové spotřebitele.
Pro české domácnosti a firmy to znamená jedno: cesta k levnější a čistší elektřině vede přes baterie. A ta cesta se právě teď otevírá nejen v Litvě, ale i v našich ulicích.
Co přesně znamená označení 25 MW / 65 MWh u bateriového úložiště?
Označení 25 MW vyjadřuje výkon – tedy kolik elektřiny může baterie dodávat do sítě v daném okamžiku. 65 MWh (megawatthodin) pak udává kapacitu, tedy celkové množství energie, které je baterie schopna pojmout a následně využít. Pomocí přirovnání: výkon je jako šířka potrubí, kapacita jako velikost nádrže.
Jak velkou roli hrají bateriová úložiště v české energetice?
V České republice aktuálně vznikají první velké bateriové projekty. Společnost Second Foundation staví úložiště o výkonu 307 MW a skupina MND nedávno spustila největší provozní baterii v Břeclavi. Podle odborníků budou baterie do roku 2030 nezbytné pro vyrovnávání kolísavé výroby ze slunce a větru a pro stabilitu české přenosové soustavy.
Proč Litva potřebuje baterie více než některé jiné evropské země?
Litva se v únoru 2025 odpojila od ruské elektrické sítě a synchronizovala se s kontinentální Evropou. Zatímco dříve mohla v krizových momentech spoléhat na ruskou síť, nyní musí zajišťovat stabilitu sama. Kombinace rychle rostoucího podílu obnovitelných zdrojů a potřeby energetické nezávislosti činí bateriová úložiště klíčovou prioritou litevské energetické strategie.