Spojené státy v sevření extrémního počasí
Zatímco střední Evropa prožívá relativně klidné jaro, rozsáhlé oblasti Spojených států, zejména v oblasti tzv. "Tornado Alley" a na jihu, se připravují na další vlnu silných bouří. Podle amerického Centra pro předpověď bouří (SPC) se zde střetávají protichůdné vzduchové hmoty, což vytváří explozivní koktejl pro vznik extrémního počasí. Teplý a vlhký vzduch z Mexického zálivu se střetává se studeným a suchým vzduchem ze severu, což za přítomnosti silného výškového proudění (tryskového proudění) vede ke vzniku silných, často supercelárních bouří.
Obyvatelé jsou varováni před celým spektrem nebezpečných jevů. Mezi ně patří zejména ničivé nárazy větru přesahující rychlost 100 km/h, které mohou lámat stromy a poškozovat budovy, krupobití s kroupami o velikosti golfových míčků i většími, a především bleskové povodně způsobené přívalovými srážkami. Největší hrozbou však zůstávají tornáda, která se mohou tvořit v rámci nejintenzivnějších bouřkových buněk, takzvaných supercel.
Anatomie ničivé bouře: Jak vzniká supercela a tornádo?
Supercela je specifický typ bouře, který se od běžné přeháňky či bouřky liší přítomností rotujícího vzestupného proudu, tzv. mezocyklóny. Právě tato rotace dává supercele její ničivý potenciál a dlouhou životnost, která může dosahovat i několika hodin. Pro její vznik jsou zapotřebí čtyři klíčové ingredience: dostatečná vlhkost vzduchu, atmosférická nestabilita (teplý vzduch u země a studený ve výšce), mechanismus pro vyzvednutí vzduchu (např. studená fronta) a v neposlední řadě tzv. střih větru. Střih větru, tedy změna rychlosti a směru větru s výškou, je klíčový pro roztočení vzestupného proudu a vznik zmíněné mezocyklóny.
Pokud jsou podmínky ideální, může se z rotující základny supercely spustit viditelný vír – tornádo. Tento atmosférický jev dokáže koncentrovat energii na velmi malou plochu s devastujícími účinky. Rychlost větru v tornádu může přesahovat i 400 km/h, což vede k totální destrukci zasažených oblastí.
Evropa není v bezpečí: Vzpomínka na tornádo na Moravě
Při pohledu na záběry z USA si mnoho lidí klade otázku, zda něco podobného hrozí i u nás. Odpověď je bohužel ano. Ačkoliv Spojené státy zažívají tornáda častěji a ve větším měřítku, Evropa rozhodně není vůči těmto jevům imunní. Důkazem je tragická událost z 24. června 2021, kdy se jižní Moravou prohnalo tornádo o síle F4 na Fujitově stupnici. Zanechalo za sebou pás zkázy, šest lidských životů a stovky zraněných.
Tato událost drasticky změnila pohled české veřejnosti i odborníků na nebezpečí tornád ve střední Evropě. Ukázala, že i u nás se mohou sejít podmínky pro vznik extrémně silné supercelární bouře schopné produkovat ničivé tornádo. Podle databáze Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se na našem území vyskytne několik slabších tornád prakticky každý rok, ta silná jsou naštěstí vzácnější.
Klimatická změna jako zesilovač extrémů?
Vědci se stále více shodují na tom, že klimatická změna hraje roli "zesilovače" extrémních projevů počasí. Teplejší atmosféra dokáže pojmout více vodní páry, což poskytuje bouřím více "paliva" a potenciál pro intenzivnější srážky vedoucí k bleskovým povodním. Změny v globálním proudění, včetně chování tryskového proudění, mohou také vytvářet příznivější podmínky pro vznik silného střihu větru. Ačkoliv přímá souvislost mezi klimatickou změnou a nárůstem počtu tornád je stále předmětem intenzivního výzkumu, trend k silnějším a vlhčím bouřkovým systémům je zřejmý a představuje rostoucí riziko pro budoucnost. Je proto nezbytné investovat do přesnějších předpovědních modelů a systémů včasného varování.
Jaký je rozdíl mezi americkým "tornado watch" a "tornado warning"?
"Tornado watch" (sledování tornád) znamená, že atmosférické podmínky jsou příznivé pro vznik tornád v širší oblasti a v delším časovém úseku. Je třeba situaci sledovat a být připraven. "Tornado warning" (varování před tornádem) je vydáno, když bylo tornádo přímo spatřeno pozorovatelem nebo detekováno meteorologickým radarem. Nebezpečí je v takovém případě bezprostřední a je nutné okamžitě vyhledat bezpečný úkryt.
Může se v Česku objevit tornádo srovnatelné s těmi největšími z americké "Tornado Alley"?
Ačkoliv je to statisticky méně pravděpodobné, tornádo o síle F4, které zasáhlo Moravu v roce 2021, ukázalo, že i ve střední Evropě se mohou vyskytnout velmi silná tornáda. Nejsilnější kategorie F5 jsou zde extrémně vzácné, ale nelze je zcela vyloučit, pokud se sejdou naprosto ideální atmosférické podmínky.
Co je to derecho a je hrozbou i pro Česko?
Derecho [čteno derečo] je rozsáhlá, dlouhotrvající a rychle se pohybující bouřková linie (konvektivní systém), která produkuje ničivý vítr na velké ploše stovek kilometrů. I v Česku se tyto jevy vyskytují, i když jsou méně časté než v USA. Mohou způsobit rozsáhlé škody na lesích, energetické infrastruktuře a budovách, podobně jako tornádo, ale na mnohem větší ploše.