Tornádo na jižní Moravě: Pět let od nejničivější bouře v moderní historii Česka

Co se stalo 24. června 2021

Bylo krátce po sedmé hodině večerní, když se východně od Břeclavi zformovala supercela, která dala vzniknout mohutnému tornádu. To následně postupovalo severovýchodním směrem přes okresy Břeclav a Hodonín a zasáhlo sedm obcí. Nejhůře dopadly Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice a Lužice, kde tornádo dosáhlo maximální intenzity. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ve spolupráci s European Severe Storms Laboratory (ESSL) provedli detailní průzkum škod a ohodnotili tornádo stupněm IF4 na Mezinárodní Fujitově stupnici (odpovídá F4 na klasické Fujitově škále). Maximální rychlost větru byla odhadnuta na 380 km/h, což z něj činí jedno z nejsilnějších tornád zaznamenaných v Evropě. Šířka tornáda v nejužším bodě činila přibližně 500 metrů, v nejširším místě dosáhla dokonce 3,5 kilometru — to je nejširší tornádo, jaké bylo kdy v Evropě zdokumentováno. Bilance byla zdrcující: 6 mrtvých, 576 zraněných, přes 1 200 poškozených či zničených budov. Jen v Hruškách bylo poničeno 201 domů, z toho 58 muselo jít k zemi. V Moravské Nové Vsi utrpělo škody 369 budov. V Mikulčicích tornádo poškodilo na 300 domů. Celkové škody dosáhly přibližně 15 miliard korun. Bez elektřiny se ocitlo 121 000 domácností, doprava na dálnici D2 byla zastavena. Tornádo zvedalo sedmitunové karavany, automobily vymrštilo stovky metrů daleko — jeden vůz byl nalezen 200 metrů od původního místa s vytrženým motorem, který dopadl o dalších 150 metrů dál. Vinice byly zničeny, solární panely rozmetány, železniční trať včetně trolejí zdemolována. Hodinové ručičky na kostele v Moravské Nové Vsi zůstaly zastaveny na čase 19:25 — přesně v okamžiku, kdy tornádo udeřilo.

Jak tornádo vzniká

Tornádo je jedním z nejextrémnějších projevů počasí na Zemi. Vzniká za specifických podmínek: je potřeba silná konvekce (vzestupné proudění teplého a vlhkého vzduchu), střih větru (rozdíl v rychlosti a směru větru s výškou) a atmosférická nestabilita. Když se tyto tři složky sejdou, může z bouřkového oblaku typu cumulonimbus vzniknout supercela — rotující bouře s mezocyklonou, tedy rotujícím vzestupným proudem o průměru několika kilometrů. Právě v mezocykloně se za příznivých podmínek může zformovat tornádo. Rotující sloupec vzduchu se protahuje směrem k zemi — vzniká nálevkovitý oblak (trychtýř), který se po dotyku se zemí stává tornádem. Rychlost rotace uvnitř tornáda může přesáhnout 400 km/h, přičemž prudký pokles tlaku v jádru víru způsobuje, že budovy doslova explodují zevnitř — rozdíl tlaku mezi vnitřkem a vnějškem stavby je tak obrovský, že zdi nevydrží. Síla tornáda se měří na Fujitově stupnici (F0–F5), respektive na novější Mezinárodní Fujitově stupnici (IF0–IF5). Tornádo F0 láme větve, F1 strhává střechy, F2 převrací automobily, F3 ničí celé domy, F4 srovnává se zemí dobře postavené zděné stavby a F5 je prakticky apokalyptické — zvedá domy ze základů a přenáší je desítky metrů. Jihomoravské tornádo dosáhlo stupně IF4/F4.

Tornáda v Česku a ve střední Evropě

Česko není tornádovou velmocí, ale rozhodně není tornád imunní. Podle dat ESSL se na našem území ročně vyskytuje průměrně 1 až 8 tornád, většinou slabších (F0–F1). Za posledních 30 let bylo v Česku zdokumentováno několik silnějších tornád: v roce 2004 prošlo tornádo síly F3 obcí Litovel na Olomoucku, v roce 1910 zasáhlo Prahu tornádo odhadované síly F3. Žádné z nich se však ani zdaleka neblížilo intenzitě toho jihomoravského. Evropa jako celek zažívá 300 až 400 tornád ročně — většina z nich je slabých a vyskytují se nad otevřenou krajinou či mořem. Silná tornáda (F3 a vyšší) jsou v Evropě vzácná: od roku 1950 jich bylo zaznamenáno několik desítek. Jihomoravské tornádo z roku 2021 bylo prvním tornádem síly F4 v Evropě od června 2017, kdy podobně silné tornádo udeřilo v ruské vesnici Maloje Pesjanovo.

Může za to změna klimatu?

Otázka, zda za silnějšími tornády v Evropě stojí klimatická změna, nemá jednoduchou odpověď. Tornáda vznikají za velmi specifických podmínek — vyžadují současně vysokou instabilitu atmosféry (teplý a vlhký vzduch u země, studený ve výšce) a silný vertikální střih větru. Klimatické modely naznačují, že s oteplováním planety roste obsah vodní páry v atmosféře a tím i potenciální energie dostupná pro konvekci (CAPE), což zvyšuje pravděpodobnost silných bouří. Na druhou stranu střih větru v některých oblastech slábne, protože teplotní rozdíl mezi pólem a rovníkem se zmenšuje. Pro střední Evropu však některé studie naznačují, že by se počet dnů s podmínkami vhodnými pro supercely mohl do konce století zvýšit. Tým vědců z ESSL a ČHMÚ, který provedl analýzu tornáda z roku 2021, ve své studii publikované v časopise Weather, Climate, and Society v roce 2024 zdůraznil, že i ve střední Evropě je třeba počítat s potenciálem pro vznik silných tornád. Jisté je jedno: jihomoravské tornádo ukázalo, že ani srdce Evropy není vůči tomuto extrémnímu jevu imunní. A s pokračujícím oteplováním atmosféry roste množství energie, kterou bouřkové systémy mohou využít.

Jak se chránit — a co jsme se naučili

Jihomoravské tornádo odhalilo zásadní slabinu: Česko v té době nemělo žádný varovný systém specificky pro tornáda. Zatímco ve Spojených státech amerických funguje síť dopplerovských radarů, které dokážou detekovat rotaci v bouřkovém oblaku a vydat varování s předstihem 10–20 minut, v Česku takový systém chybí. Meteorologové dokázali předpovědět velmi silné bouřky, ale ne konkrétní tornádo. Co dělat, pokud se ocitnete v oblasti zasažené tornádem? Základní pravidla zní: ukrýt se v nejnižším patře budovy, ideálně ve sklepě nebo vnitřní místnosti bez oken. Vyhýbat se oknům, venkovním stěnám a lehkým konstrukcím. Mobilní domy a automobily neposkytují žádnou ochranu — vítr o rychlosti 300 km/h je převrátí či odnese. Pokud jste venku a nemáte se kam schovat, lehněte si do příkopu nebo prohlubně a chraňte si hlavu. Po tornádu na jižní Moravě vznikla obrovská vlna solidarity. Na pomoc zasaženým obcím se vybraly stovky milionů korun, podnikatel Karel Komárek, rodák z Hodonína, věnoval na obnovu 150 milionů korun. Do oblasti vyrazily záchranné týmy z celé republiky i ze sousedního Rakouska a Slovenska. Zasažené obce se během několika let dokázaly znovu postavit na nohy — za cenu enormního úsilí místních obyvatel, dobrovolníků a štědré pomoci z celé země. V Hodoníně se podařilo obnovit i místní zoo nebo psí útulek, který tornádo zcela zničilo.

Tornádo jako varování

Pět let po ničivém tornádu na jižní Moravě víme o mnoho víc. Víme, že tornáda střední Evropu ohrožují reálně, nikoliv jen teoreticky. Víme, že jejich predikce je složitá, ale s moderní radarovou technikou možná. A víme také, že prevence a osvěta mají smysl — včasné varování může zachránit životy. Jihomoravské tornádo z 24. června 2021 zůstane navždy mementem síly přírody. A zároveň připomínkou, že i v zemi, kde tornáda nejsou na denním pořádku, se vyplatí být připraven.