Shrnutí v bodech
- Teplota mořské hladiny ve východním Pacifiku překračuje normál o více než 6 °C.
- Podpovrchová Kelvinova vlna vykazuje v hloubce do 200 metrů teplotní anomálii přes 10 °C.
- Podle Světové meteorologické organizace je pravděpodobnost trvání jevu do února 2027 téměř 100 %.
- Vlny veder spojené s tímto jevem mohou do února 2027 celosvětově způsobit až 451 000 úmrtí.
Kolaps pasátů a Kelvinova vlna v hlubinách Pacifiku
Klimatický systém v tropickém Tichomoří zaznamenal během uplynulého léta sérii procesů, které vyústily v bezprecedentní nárůst teploty vody. Základním spouštěčem byl úplný kolaps tradičních východních pasátů podél rovníku. Tyto větry za normálních okolností odtlačují prohřátou povrchovou vrstvu na západ k Indonésii a umožňují výstup chladných, na živiny bohatých vod u pobřeží Jižní Ameriky.
Místo nich se v západním a centrálním Pacifiku objevily rekordní západní větrné poryvy. Jak uvádí meteorologický portál Severe Weather Europe s odkazem na data z reanalýzy ERA5, anomálie západního proudění za červenec a srpen 2026 byla nejsilnější za celou 86letou historii souvislých záznamů. Tento náhlý obrat doslova odzátkoval nahromaděný oceánský tepelný obsah.
V hloubkách do 200 metrů pod hladinou se zformovala mohutná teplá Kelvinova vlna. Teplotní odchylka v jejím jádru překročila neuvěřitelných +10 °C nad dlouhodobým průměrem. Tato masivní masa teplé vody se v posledních týdnech posouvá směrem k východu a vystupuje k povrchu, což vysvětluje, proč se povrchové vody u pobřeží Peru a v centrálním rovníkovém Pacifiku ohřívají tak mimořádným tempem.
Čísla, která přepisují historii měření
Měření z družicových a bólových systémů NOAA Coral Reef Watch ukazují, že v klíčových sledovaných oblastech dosahuje anomálie povrchové teploty moře hodnot přes +6 °C. Tím stávající vývoj překonává tempo rozvoje všech velkých epizod z moderní historie, včetně těch z let 1982/1983, 1997/1998 a 2015/2016. Na to, jaké procesy tento jev odstartovaly, jsme upozorňovali již v rozboru Super El Niño 2026: Tichý oceán se přepíná do rekordního režimu.
Podle nejnovějšího hodnocení Světové meteorologické organizace (WMO) dosahuje pravděpodobnost, že extrémní fáze El Niño přetrvá minimálně do února 2027, téměř 100 %. Předpovědní modely počítají s tím, že vrchol síly nastane na přelomu listopadu a prosince letošního roku. Jde tak o jev, který svým rozsahem ovlivní globální energetickou bilanci celé planety, což detailněji rozebírá i analýza Sílící El Niño a rozpálené oceány: Rok 2026 útočí na teplotní rekordy.
Dopady se přitom neomezují pouze na meteorologické mapy. Zpravodajský server Samaa TV upozornil na analýzu vědecké skupiny Climate Impact Lab, podle níž mohou extrémní horka a doprovodné výkyvy počasí přímo spojené s tímto jevem způsobit od června 2026 do února 2027 celosvětově přibližně 451 000 nadbytečných úmrtí, především v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Jak teplý Pacifik změní zimu 2026/2027 v Evropě
Když se v tropech uvolňuje do atmosféry tak obrovské množství tepla a vlhkosti, dochází k hlubokému narušení Hadleyovy cirkulace. Vzniká stacionární atmosférický vlnový vzorec, který zásadně přetváří polární i subtropické tryskové proudění (jet stream). V Severní Americe to obvykle znamená hluboké tlakové níže nad Tichým oceánem, mírnější zimu v severních státech USA a Kanadě a naopak chladnější a vlhčí počasí na jihu.
Přenos signálu do Evropy je komplikovanější a probíhá přes severní Atlantik prostřednictvím atmosférických telekonekcí. Sezónní modely pro nadcházející zimu 2026/2027 naznačují několik klíčových trendů:
- Změna polohy tlakových útvarů: Super El Niño často podporuje posun atlantické bouřkové dráhy. V západní a střední Evropě modely favorizují častější převahu teplejšího jihozápadního a západního proudění.
- Srážkový deficit sněhu: V nižších a středních polohách kontinentu se očekává výrazný deficit sněhové pokrývky. Srážky sice mohou dosahovat průměrných či nadprůměrných hodnot, avšak kvůli vyšším teplotám budou převážně dešťové.
- Riziko blokujících situací v závěru zimy: Jakmile El Niño dosáhne vrcholu a začne na konci zimy pozvolna slábnout, zvyšuje se náchylnost k náhlým stratosférickým oteplením (SSW), což může přinést opožděné, avšak prudké vpády arktického vzduchu v únoru či březnu.
Střední Evropa včetně České republiky tak stojí před zimní sezónou, kterou bude silně dirigovat dění vzdálené deset tisíc kilometrů. Přestože lokální projevy vždy závisí na aktuálním rozložení jednotlivých tlakových výší a níží nad kontinentem, pravděpodobnost klasické ladovské zimy s trvalým mrazem v nížinách je za těchto atmosférických podmínek statisticky velmi nízká.
Co přesně odlišuje běžné El Niño od kategorie Super El Niño?
Jako Super El Niño se neoficiálně označují pouze ty epizody, u nichž anomálie povrchové teploty v klíčových oblastech rovníkového Pacifiku překročí dlouhodobý normál o více než 2 až 2,5 °C a dojde k rozsáhlému přenastavení globálního tryskového proudění. Vyskytují se zhruba jednou za dekádu nebo méně.
Znamená silné El Niño automaticky teplou zimu v České republice?
Nikoli automaticky, ale statisticky výrazně zvyšuje pravděpodobnost nadprůměrných teplot. Vliv tichomořských anomálií na střední Evropu je zprostředkovaný přes severoatlantickou oscilaci. Zatímco mírnější periody bývají častější, nelze vyloučit krátkodobé epizody arktických vpádů v případě kolapsu polárního víru.
