Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák
Česká republika zažívá mimořádně horký závěr května. V pondělí 25. května padly teplotní rekordy na pěti procentech meteorologických stanic s alespoň třicetiletou historií a na několika místech západních a severozápadních Čech překročila rtuť teploměru hranici 30 °C — tedy hodnotu, kterou meteorologové označují za tropický den. Po nedělním o poznání dramatičtějším rekordu, kdy padla dvoutřetinová většina denních maxim, přichází vyvrcholení vedra právě v úterý, kdy teploty mohou vyšplhat až ke 32 stupňům.

Od prvního tropického dne k vlně rekordů

První tropický den letošního roku zaznamenali meteorologové už v sobotu 23. května, kdy stanice Doksany na Litoměřicku naměřila přesně 30 °C. Pro meteorology je tropickým dnem den, kdy maximální teplota dosáhne nebo překročí 30 stupňů Celsia, a letošní první takový den přišel prakticky přesně v termínu, který odpovídá dlouhodobému trendu posouvání léta do stále časnějších termínů. V neděli 24. května už vedra udeřila naplno — teplotní rekordy pro 24. květen padly na dvou třetinách stanic, na Litoměřicku vystoupala teplota až nad 32 °C. Není divu, že v ten samý den vyhlásil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) výstrahu před zvýšeným rizikem požárů pro Prahu, střední a severozápadní Čechy s platností do odvolání. Pondělí 25. května bylo oproti neděli o něco chladnější, ovšem pouze relativně. Na osmi ze 171 stanic měřících alespoň 30 let padly rekordy — šlo především o lokality v západních a severozápadních Čechách. Na většině ostatních stanic si své rekordní hodnoty pro 25. květen podržel rok 2007, který dodnes představuje jeden z nejteplejších květnů v historii měření.

Kde bylo nejtepleji — konkrétní naměřené hodnoty

Pondělní rekordy nebyly plošné, ale o to zajímavější je jejich geografické rozložení. Přes třicet stupňů se dostaly tři stanice, všechny v západní polovině Čech:
  • Bolevec (Plzeň): 30,6 °C
  • Dobřany: 30,2 °C
  • Doksany (Litoměřicko): 30,0 °C
Právě Doksany se staly jakýmsi symbolem současné vlny veder — už v sobotu zde padla tropická třicítka a stanice nepřestává lámat rekordy ani v následujících dnech. Polabská nížina, kam Doksany spadají, je pro extrémní letní teploty dlouhodobě nejnáchylnější oblastí Česka spolu s jižní Moravou a Poohřím. Předpověď na úterý 26. května slibuje teploty mezi 27 a 32 stupni Celsia, přičemž nejtepleji má být v dolním Polabí, v Poohří, v Praze a na jihu Moravy. Dá se očekávat, že právě na těchto místech budou opět ohroženy rekordní hodnoty.

Sucho: březen a duben bez vody, květen bez deště

Současná vlna veder nepřichází zničehonic — je posledním článkem řetězu meteorologických extrémů, které Česko sužují už od konce zimy. Za březen a duben 2026 spadlo na celém území Česka dohromady pouhých 32 milimetrů srážek, což je vůbec nejméně od roku 1961, odkdy se vedou souvislé záznamy. Pro srovnání: dlouhodobý průměr za oba měsíce činí 83 milimetrů. Zvlášť dramatický byl duben, kdy na české území spadlo v průměru jen 13 milimetrů — tedy ani ne šestina normálu. Jen jednou za posledních 66 let, v roce 1974, napršelo za březen a duben méně než 40 milimetrů. Letošních 32 milimetrů je tak hodnotou, která překonává i toto historické minimum. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Podle portálu InterSucho je výrazné sucho na 60 procentech území Česka. Kritická je situace zejména ve svrchní vrstvě půdy, ale také u hladin podzemních vod. Hluboké vrty vykazují podle ČHMÚ nejhorší stav nejen v porovnání se všemi dubny od roku 1991, ale dokonce se všemi měřenými měsíci od tohoto data. Mezi hlavní příčiny odborníci řadí suchou zimu s minimální sněhovou pokrývkou (sníh roztál mimo horské hřebeny už koncem února), až o tři týdny dřívější nástup vegetace, která začala odčerpávat vláhu dříve než obvykle, a kombinaci vysokých teplot s minimem srážek, jež zvyšuje výpar. A květen na tom nic nezměnil. Meteorologové o uplynulém víkendu napsali, že většina Čechů se do konce měsíce s deštěm nepotká. Pouze ve středu 27. května jsou možné lokální slabé přeháňky ve Slezsku a na Moravě — na malé části území. Šance na plošnější déšť se začne mírně zvyšovat až o víkendu a na začátku dalšího týdne, nejistota je ale podle ČHMÚ stále velmi vysoká.

Jak klimatická změna mění české jaro

Současná situace zapadá do širšího kontextu, který meteorologové ve svých vyjádřeních explicitně zmiňují. "V posledních několika desetiletích se ukazuje, že přechod z jarního období do období letních teplot je mnohem rychlejší a ostřejší, než tomu bývalo dříve," napsal ČHMÚ na sociální síti X. "Prodlužuje se i období léta dřívějším nástupem a pozdějším odchodem letních teplot." Nejde přitom jen o české specifikum. Podle klimatologa Miroslava Trnky, jehož zjištění nedávno přinesl iROZHLAS, jde počasí v Evropě do extrémů a sucho je jedním z hlavních příznaků klimatické změny. Problémem podle něj není jen samotná míra oteplení, ale především rychlost, jakou změny nastávají. V českých podmínkách se to projevuje právě stále časnějším nástupem tropických teplot. Ještě před dvaceti lety bylo nemyslitelné, aby už na konci května padaly třicítky na desítkách stanic a na 60 procentech území panovalo výrazné sucho. Dnes se tyto jevy stávají novou normou.

Výhled: krátký čtvrteční oddych, pak opět vedra

Pro nejbližší dny přináší předpověď ČHMÚ následující obrázek: ve středu bude Česko teplotně rozdělené — od 20 °C na severu Čech po 30 °C na jihu Moravy. Jediný den s výraznějším ochlazením bude čtvrtek 28. května, kdy by se teploty měly pohybovat mezi 19 a 24 stupni. Už v pátek ale opět vystoupají ke 27 °C a o víkendu meteorologové očekávají hodnoty mezi 25 a 30 stupni. Ani prodloužený výhled na začátek června nenabízí výraznou úlevu — plošnější déšť je pro následující týden dopředu "víceméně vyloučen" a sucho se bude podle ČHMÚ v dalších dnech dál prohlubovat. Požární výstraha pro Prahu, střední a severozápadní Čechy zůstává v platnosti. Kombinace sucha, vysokých teplot a jen minimálního výskytu srážek vytváří ideální podmínky pro vznik a rychlé šíření požárů, zejména v lesních porostech a na zemědělské půdě.

Proč padají teplotní rekordy právě v západních a severozápadních Čechách?

Západní a severozápadní Čechy leží v závětří Krušných hor a Českého lesa, kde při převládajícím jihozápadním proudění dochází k takzvanému fénovému efektu — vzduch se při sestupu po závětrné straně hor otepluje a vysušuje. Polabí a Poohří navíc patří k tradičně nejteplejším oblastem Česka, takže kombinace těchto faktorů vytváří podmínky pro rekordní teploty častěji než jinde.

Je 32 °C na konci května v Česku opravdu tak výjimečné?

Ano, přestože se to v posledních letech stává častějším. Ještě v 90. letech 20. století bylo dosažení tropické třicítky před začátkem června poměrně vzácné. Rekordy pro 25. květen držel na naprosté většině stanic rok 2007, který byl sám o sobě chápán jako extrémní. Dnešní situace, kdy už tři dny po sobě (sobota–pondělí) překračují teploty 30 °C a v úterý se očekává vrchol až 32 °C, rozhodně výjimečná je.

Co můžeme čekat od léta, když už teď panuje takové sucho?

Aktuální deficity vláhy v půdě i podzemních vodách jsou natolik výrazné, že i kdyby v červnu přišly nadprůměrné srážky, bude trvat týdny až měsíce, než se hydrologická situace vrátí k normálu. Zemědělci už nyní hlásí poškození plodin suchem a obávají se výrazně nižší úrody. Pokud bude léto pokračovat v podobném trendu, může se situace dále zhoršovat a přinést i omezení v zásobování vodou v některých regionech.