Zatímco naše meteostanice dnes dopoledne ukazují příjemných 17–22 °C a zdejší krajina si ještě nestěžuje, za obzorem se formuje něco výjimečného. Obrovská tepelná kupole, jaká v závěru května v Evropě jen vzácně vzniká, se chystá přejet kontinent od Pyrenejí přes Alpy až do středoevropského srdce. Meteorologové sledují na snímcích numerických modelů ECMWF a GFS hodnoty, které se blíží absolutním maximům pro hladinu 500 hPa v celé historii měření tohoto měsíce. Jinými slovy — co přijde o víkendu a v prvním červnovém týdnu, nebude jen „pěkné počasí". Bude to klimatická událost.
Co je tepelná kupole a proč teď?
Tepelná kupole (anglicky heat dome) vzniká, když oblast vysokého tlaku v troposféře „uvězní" horký vzduch pod sebou jako poklice na hrnci. Sestupné pohyby vzduchu jej adiabaticky zahřívají, oblačnost se rozplývá a sluneční záření bez překážek pálí povrch. Výsledkem je samoposilující smyčka: čím víc se země zahřeje, tím vydatněji ohřívá přízemní vzduch a tím déle kupole přetrvává.
Tentokrát je spouštěčem mohutný subtropický hřeben, který se od Azorských ostrovů soustavně zesilovalo. Od pátku 22. května se začíná klenbout nad Francií, o víkendu zahrne celou jihozápadní Evropu a na začátku příštího týdne vystrčí svůj severovýchodní výběžek právě nad střední Evropu — tedy i nad Českou republiku.
Španělsko a Portugalsko na hranici hrůzy
Epicentrem události bude Pyrenejský poloostrov. Již od čtvrtku 22. května teploty ve středním a jižním Španělsku dosahují 33–36 °C. O víkendu hodnoty dále porostou — v Andalusii a na španělské Messetě se počítá s 38–40 °C, místy i výše. Jde o výjimečné hodnoty pro druhou dekádu května, která bývá teplotně zhruba o 8–12 °C chladnější než vrchol léta.
Portugalská meteorologická služba IPMA vydala pro vnitrozemí výstrahy. Hodnoty 12–16 °C nad dlouhodobým normálem pro tuto část sezóny jsou doslova mimosezónní abnormalitou. Iberský ostroh se stane dočasným „letním ostrůvkem" uprostřed jarního kontinentu.
Zároveň Euro Weekly News upozorňuje, že Španělsko stojí před první skutečnou vlnou veder roku 2026, po týdnech nestabilního a místy chladného počasí. Kontrast bude proto ještě tvrdší.
Francie, Německo, Alpský oblouk
Jak teplo postupuje severovýchodním směrem, Francie zažije od pátku výrazný nárůst teplot — v severovýchodní části země, Alsasku a Lorraine, se čekají hodnoty přes 30 °C, na jihu až 34 °C. Bude to jeden z nejteplejších konců května za posledních dvacet let.
Nad Alpami se teplotní anomálie podepíše zrychleným táním zbytků sněhové pokrývky. V Německu, zejména v Bavorsku, Porýní a Bádensku-Württembersku, se v neděli a v pondělí předpovídá 28–31 °C.
Česko: víkend přinese první letní vlnu roku 2026
Dnes dopoledne naše meteostanice hlásí klidné hodnoty. V Neratovicích naměřili 21,8 °C jako dnešní denní maximum, Bezděkov pod Třemšínem 21,2 °C, Zašová na Moravě 19,8 °C. Tlak je vysoký — v Císařově 1024 hPa, v Bezděkově dokonce 1029 hPa — a srážky jsou minimální.
To je jen předehra. Od soboty 23. května bude tlaková výše posilovat i nad Českem. V neděli a v pondělí meteorologové počítají s teplotami, které v Polabí, jižních Čechách a na jižní Moravě překročí 30 °C. Pokud se naplní pesimistické modely, Brno, Uherské Hradiště nebo Mikulov mohou naměřit 31–32 °C — tedy oficiálně letní tropické dny podle meteorologické definice.
Noční minima přitom neklesnou pod 15–18 °C, takže lékaři již nyní doporučují preventivní opatření pro seniory a chronicky nemocné. Tropu (= noční minimum nad 20 °C) může zaznamenat jihomoravské nížinné pásmo.
Rekordní hodnoty na hladině 500 hPa: co to znamená?
Meteorologové nejsou vzrušeni jen přízemními teplotami. Severe Weather Europe upozorňuje, že hodnoty výšky hladiny 500 hPa (přibližně 5–6 km nad zemí) se blíží historickým maximům pro měsíc květen. Čím výše tato hladina leží, tím teplejší je vzduchová masa ve spodní troposféře a tím stabilnější — a bezoblačnější — počasí panuje na zemském povrchu.
Jinými slovy: modely naznačují, že subtropický vzduch zaujme v nadmořské výšce prostor, kde bývá jen v červenci a srpnu. Pro konec května je taková konfigurace statisticky výjimečnou událostí.
Sucho + vedro = krize pro krajinu
V kontextu jara 2026, které bylo v Česku historicky nejsušším za celé období měření, je příchod vlny veder obzvlášť znepokojivý. Hladiny řek jsou na rekordních minimech, půda v hloubce metrů stále trpí vlhkostním deficitem. Vysoké teploty urychlí výpar zbývající vody a dále zatíží vegetaci, která se s deficitem srážek teprve stěží vyrovnávala.
Lesy jsou v permanentním požárním ohrožení. Suché podnebí v kombinaci s vedrem a případnými zábleskovými bouřkami koncem příštího týdne — kdy se studená fronta začne opět přibližovat — vytvoří klasický recept pro vznik požárů.
Kdy to skončí a co přijde po vlně veder?
Modely zatím naznačují, že intenzita tepelné kupole se začne zmírňovat kolem 27.–30. května, kdy atlantické vlnění začne razit cestu severem Evropy. Na přelomu května a června by měl od severozápadu přitéct chladnější vzduch s přeháňkami a bouřkami. Ty mohou být po předchozím přehřátí intenzivní — hovoříme o klasickém scénáři „heat break storms", tedy bouřkového zlomu po vlně veder.
Do té doby si Česko prožije pravděpodobně nejintenzivnější epizodu letního počasí od začátku roku 2026.
Super El Niño: tichý spoluautor vedra
Na pozadí všeho stojí super El Niño 2026, které ECMWF označuje za nejsilnější za posledních sto let. Anomálně teplý tropický Pacifik mění tlakové pole v celém severním polokouli, posiluje subtropické hřebeny a naklání šance v prosperitu extremních teplotních epizod. Letní sezóna 2026 tak začíná přesně podle prognóz klimatologů — brzy, silně a s dopady, které ještě letos zdaleka neskončí.
Jak se pozná tepelná kupole na synoptické mapě?
Na výškové mapě hladiny 500 hPa se tepelná kupole projeví jako mohutný hřeben — oblast vydutých izohypsy (čar stejné výšky tlakové hladiny) vypínající se daleko na sever. Nad ním vzduch klesá a adiabaticky se zahřívá. Na přízemní mapě odpovídá rozsáhlá oblast vysokého tlaku s hodnotami nad 1020–1030 hPa. Výsledkem je stabilní, bezesrážkové a stále teplejší počasí.
Může vlna veder na konci května prolomit absolutní teplotní rekordy pro Česko?
Absolutní celoroční rekord pro Českou republiku je 40,4 °C naměřených v Dobřichovicích v srpnu 2021. Hodnoty na konci května se k tomuto číslu ani zdaleka nepřiblíží. Avšak rekordy pro konkrétní datum (tj. „nejteplejší 25. nebo 26. květen v historii dané stanice") jsou reálně ohroženy, zejména na Jižní Moravě a v Polabí, kde se teploty mohou pohybovat 3–5 °C nad dosavadními maximy pro tyto dny.
Co způsobuje, že vlny veder jsou stále silnější a dřívější?
Základní příčinou je klimatická změna — globální průměrná teplota je již o 1,3–1,5 °C vyšší než v předindustriálním období. To posouvá celou teplotní křivku nahoru, takže extrémní hodnoty dosahují vyšší úrovně. Navíc dochází ke změnám atmosférické cirkulace: subtropický výtlak se rozrůstá, zatímco proudění v polovině šířek (jet stream) zpomaluje — to umožňuje tlakové útvary zadržet na jednom místě déle. Výsledkem jsou delší a intenzivnější periody extrémního počasí.
