Zatímco globální energetický sektor čelí turbulentním změnám v důsledku geopolitických konfliktů a snahy o dekarbonizaci, meteorologové varují před blížícím se fenoménem "Super" El Niño, který by mohl rozpoutat bezprecedentní vlnu extrémního počasí. Mezi tím vším se země jako Afghánistán, už tak sužované humanitární krizí, ocitají na pokraji klimatické katastrofy s omezeným přístupem k nezbytné pomoci. Jak se tyto globální události proplétají a jaký dopad mají na náš svět i na střední Evropu?
Globální energetika v bouři: Pokles fosilních paliv a snahy o elektrifikaci
Dnešní svět je svědkem paradoxní situace na energetických trzích. Zatímco dlouhodobý trend směřuje k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů, krátkodobé geopolitické napětí, jako jsou přetrvávající konflikty na Blízkém východě, opět vyhnalo ceny ropy nad 100 dolarů za barel. Podle zpráv BBC News z 15. dubna 2026 došlo k výraznému nárůstu cen poté, co se zkomplikovala mírová jednání mezi USA a Íránem a americký prezident Donald Trump nařídil blokádu íránských přístavů. Tato situace následovala po krátkém poklesu cen způsobeném oznámením o podmíněném dvoutýdenním příměří.
Evropské země reagují na rostoucí ceny energií plány na ochranu občanů a podniků. Irsko například oznámilo balíček podpory v hodnotě 505 milionů eur, zatímco Německo se dohodlo na opatřeních za 1,6 miliardy eur, jak informoval Bloomberg. Evropská unie navíc plánuje představit návrh na snížení cen elektřiny a zrychlení zavádění čisté energie v reakci na krizi, uvádí Reuters.
Tyto krátkodobé výkyvy nicméně nemění dlouhodobou trajektorii. Analýza Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) zjistila, že globální výroba elektřiny z fosilních paliv poklesla v prvním měsíci po uzavření Hormuzského průlivu. Ve většině zemí mimo Čínu klesla výroba z uhlí o 3,5 % a z plynu o 4,0 %. Tento pokles byl vyvážen nárůstem solární energie (o 14 %) a větrné energie (o 8 %). To naznačuje rostoucí odolnost energetických systémů díky obnovitelným zdrojům, které mohou v krizových situacích pomoci stabilizovat dodávky.
Dopady na Českou republiku a střední Evropu
Pro Českou republiku a střední Evropu představuje nestabilita na globálních trzích fosilních paliv neustálou výzvu. Země, které jsou silně závislé na dovozu ropy a zemního plynu, jsou obzvláště zranitelné vůči cenovým šokům. Zvýšené investice do domácích obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky jsou klíčové pro dosažení energetické bezpečnosti a stability. Strategie rychlé elektrifikace, jako je ta, kterou oznámil francouzský premiér Sébastien Lecornu, slibující 10 miliard eur ročně na elektrifikaci do roku 2030, by mohla sloužit jako inspirace pro region. Zde je nutné zdůraznit, že i přes aktuální výzvy směřuje Evropa k větší energetické soběstačnosti a nižší uhlíkové stopě.
"Super" El Niño 2026: Svět čelí hrozbě extrémního počasí
Meteorologové po celém světě vydávají naléhavá varování před vývojem mimořádně silného fenoménu, nazývaného "Super" El Niño, který by mohl v roce 2026 dramaticky ovlivnit globální počasí. Tento jev, který je přirozenou klimatickou oscilací v rovníkovém Tichomoří, se vyznačuje nadprůměrným oteplením povrchových vod oceánu. Jeho zesílená forma by mohla vést k ještě intenzivnějším a dalekosáhlejším dopadům, než jaké jsme pozorovali v minulosti.
Podle zpráv z Boston Globe, ABC News a CNN se očekává, že "Super" El Niño povede k nárůstu globálních teplot a bude hnací silou extrémních povětrnostních jevů po celém světě. To zahrnuje zesílené hurikány v některých regionech, prodloužená období sucha v jiných a intenzivnější srážky vedoucí k povodním jinde. Například Španělsko bylo varováno před "pecným létem", zatímco Austrálie se připravuje na další extrémy.
Jaký dopad může mít "Super" El Niño na střední Evropu?
Ačkoliv El Niño primárně ovlivňuje tropické oblasti a má nejvýraznější dopady na Pacifik, jeho vliv se šíří globálně prostřednictvím komplexních atmosférických drah. Pro střední Evropu to může znamenat řadu nepřímých dopadů. V minulosti silné El Niño události korelovaly s mírnějšími a suššími zimami v některých částech Evropy, zatímco léta mohla být extrémnější. Můžeme očekávat nárůst teplot a změny v srážkových režimech, což by mohlo mít důsledky pro zemědělství, vodní hospodářství a lesnictví. Zvláště pak riziko sucha nebo naopak lokálních přívalových povodní může vzrůst, což vyžaduje pečlivé monitorování a připravenost. Světová meteorologická organizace (WMO) a program Copernicus dlouhodobě zdůrazňují potřebu sledování těchto jevů.
Klimatický boj Afghánistánu: Zapomenutá krize
Zatímco svět řeší energetické výkyvy a hrozby El Niña, Afghánistán se potýká s trvalou a často přehlíženou klimatickou krizí. Země, která je podle indexu globální adaptace University of Notre Dame (GAIN) hodnocena jako 176. z 187 zemí v oblasti zranitelnosti vůči změně klimatu, zažívá ničivé dopady.
Začátkem dubna 2026 postihly rozsáhlé části Afghánistánu silné deště, bleskové povodně a sesuvy půdy. Tyto události poškodily tisíce domů, zničily úrodu, mosty a silnice a vyžádaly si téměř 100 životů. Povodně, které postihly 74 000 lidí ve 31 z 34 provincií, jsou jen posledním příkladem katastrof souvisejících s počasím, jež sužují národ, který v posledních letech trpí opakovanými bleskovými povodněmi, suchy a sesuvy půdy.
Hameed Hakimi, nerezidentní vedoucí pracovník Atlantic Council's South Asia Center, zdůraznil, že nedávné povodně vážně poškodí živobytí a potravinovou bezpečnost, neboť zničily pšeničné a rýžové plodiny v nejvíce postižených východních oblastech země. Podle Hakimiho "bleskové povodně doslova pohlcují půdu. Neničí jen domovy, ale i živobytí lidí, založené na tom, co pěstují." Situaci ještě zhoršuje blokáda hlavní tranzitní obchodní tepny přes Pákistán a mezinárodní sankce, které zmrazily dlouhodobou rozvojovou pomoc.
Průměrná teplota v Afghánistánu vzrostla z 12,2 °C v roce 1960 na 14,2 °C v roce 2024, jak uvádí portálu Světové banky pro klimatické změny. Sucha jsou rozsáhlá, závažná a přetrvávající, což ohrožuje potravinovou a vodní bezpečnost v zemi závislé na samozásobitelském zemědělství. Extrémní meteorologické jevy jsou také hlavní příčinou vnitřního vysídlování. Více než tři čtvrtiny ze 710 000 lidí, kteří se v roce 2024 přemístili v rámci Afghánistánu, tak učinily kvůli "environmentálním hrozbám", jako jsou sucho a povodně, podle hodnocení klimatické zranitelnosti od Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Boj o financování a hlas v mezinárodní komunitě
Přes závažné dopady extrémního počasí má Afghánistán od roku 2021 omezený přístup ke klimatickým jednáním OSN a finančním prostředkům. Důvodem je mezinárodní neuznání vlády Talibanu, která se chopila moci v roce 2021, kvůli jejímu přístupu k lidským právům, zejména k právům žen a dívek. Téměř veškeré financování z klíčových klimatických fondů bylo pozastaveno, s výjimkou několika projektů, kde agentury OSN a nevládní organizace působí současně jako "žádající" a "realizační" partneři.
Pomoc z klimatických fondů OSN klesla z 5,9 milionu dolarů ročně v letech 2014-2020 na 3,9 milionu dolarů ročně v letech 2021-2024, podle analýzy Berghof Foundation. Víceleté rozvojové banky poskytly dalších 337 milionů dolarů označených jako "klimatické finance" v letech 2021-2023. Pro srovnání, afghánský národní klimatický plán z roku 2016 požadoval 17,4 miliardy dolarů na klimatické finance v letech 2020-2030. Aktualizovaný plán z roku 2021, podporovaný vládou Talibanu, ale nepřijatý členskými vládami UNFCCC, volal po 20,6 miliardách dolarů do roku 2030.
Abdulhadi Achakzai, zakládající generální ředitel afghánské nevládní organizace Environmental Protection Trainings and Development Organization (EPTDO), který se každoročně účastní klimatického summitu COP jako pozorovatel, vyzývá UNFCCC, aby přijala nejnovější klimatický plán země a našla "alternativní řešení", které by dalo lidem Afghánistánu hlas v jednáních. "Každý rok ztrácíme stovky, tisíce lidí kvůli záležitostem souvisejícím se změnou klimatu. Každý rok ztrácíme stovky, tisíce hektarů úrody. Jsme ovlivněni rozhodnutími jiných zemí. Proč nejsme součástí tohoto procesu?" emotivně dodává Achakzai.
Nejnovější klimatický výzkum: Co říkají vědci?
Kromě aktuálních událostí nám vědecký svět přináší další důležité poznatky. Výzkum publikovaný v Climate Policy ukázal, že více než 70 % úvodníků diskutujících o čistých nulových emisích ve čtyřech britských pravicových novinách obsahovalo "alespoň jedno zavádějící prohlášení" během čtyřměsíčního období v roce 2023. To podtrhuje důležitost ověřování informací a kritického myšlení v diskuzi o klimatu.
Zajímavá studie v npj Climate and Atmospheric Science zase odhalila, že znečištění ovzduší z globální dopravy, které poškozuje lidské zdraví, má v současnosti chladící efekt, jenž kompenzuje 80 % oteplovacího dopadu emisí CO2 ze sektoru. To je komplexní zjištění, které ukazuje na složitost klimatických systémů a na to, že řešení jednoho problému (např. snížení znečištění) může mít neočekávané dopady na jiný (např. zrychlení oteplování, pokud se sníží aerosolové chlazení bez adekvátního snížení CO2).
Další výzkum v Science Advances naznačuje, že s využitím "observačních omezení" v projekcích klimatických modelů by Atlantická meridionální oběhová buňka (AMOC) mohla do roku 2100 zeslábnout až o 50 % ve scénáři středních emisí. Oslabení AMOC by mohlo mít významné dopady na klima v Evropě, potenciálně vedoucí k chladnějším zimám v severní Evropě a dalším změnám v počasí a oceánských proudech.
Závěr: Globální odpovědnost a lokální připravenost
Dnešní klimatické a energetické výzvy jsou hluboce propojené a vyžadují globální spolupráci. Od složitých diplomatických jednání o fosilních palivech, přes kritická varování před El Niñem, až po humanitární krize způsobené změnou klimatu v zemích jako Afghánistán – vše poukazuje na naléhavou potřebu kolektivní akce. Pro Českou republiku a střední Evropu to znamená nejen snahu o energetickou soběstačnost a dekarbonizaci, ale také připravenost na potenciální extrémy počasí a aktivní účast na mezinárodních platformách, které hledají řešení těchto bezprecedentních výzev.
Co je to index globální adaptace (GAIN) a jak se týká Afghánistánu?
Index GAIN (Global Adaptation Initiative) hodnotí zranitelnost zemí vůči změně klimatu a jejich připravenost na adaptaci. Afghánistán se umístil na 176. místě ze 187 zemí, což znamená, že je jednou z nejzranitelnějších zemí s nízkou schopností adaptace na dopady klimatických změn, jako jsou sucha a povodně.
Jaké jsou přímé ekonomické dopady extrémních výkyvů počasí na zemědělský sektor v zemích jako Afghánistán?
Přímé ekonomické dopady zahrnují zničení úrody (pšenice, rýže), ztrátu hospodářských zvířat, poškození zemědělské půdy erozí nebo zasolením a znehodnocení infrastruktury (zavlažovací systémy, cesty). To vede k potravinové nejistotě, zvýšení cen potravin a ztrátě příjmů pro farmáře, což dále prohlubuje chudobu a destabilizuje region.
Může se "Super" El Niño projevit v České republice a jakým způsobem?
Přímé projevy "Super" El Niña v České republice jsou méně pravděpodobné než v tropických oblastech, ale jeho globální dopady mohou ovlivnit i střední Evropu nepřímo. Může dojít ke změnám v atmosférické cirkulaci, které se projeví jako mírnější, sušší zimy nebo naopak extrémnější a nestabilnější letní počasí s přívalovými dešti či dlouhými vlnami veder. Je důležité sledovat dlouhodobé předpovědi a být připraven na možné výkyvy.