Zatímco dnešní sobotní Česko se potýká s chladnem a deštěm — naše meteostanice naměřily dopoledne jen 9 až 14 °C a v Nové Pace napršelo přes 11 milimetrů — vědci z ETH Zurich a Univerzity v Bernu přicházejí s varováním do budoucna: supercely, nejnebezpečnější druh bouřek na světě, budou v Evropě přibývat. A střední Evropa včetně Česka patří mezi nejvíce ohrožené oblasti.
Ještě 12. května 2026 zasáhla supercelární bouřka Moravu — téhož dne, kdy Česko prožívalo dramatické teplotní kontrasty od poledních veder na jihu po ranní mráz. Málokdo tehdy tušil, že přesně takové bouřky jsou předmětem rozsáhlé vědecké studie, která mění pohled meteorologů na klimatická rizika celého kontinentu.
Co říká nová studie z ETH Zurich?
Výzkumníci z Federálního technologického institutu v Curychu (ETH Zurich) a Univerzity v Bernu publikovali v odborném časopisu Science Advances výsledky, které jsou jednoznačné: klimatická změna zvyšuje frekvenci supercel v Evropě. Studie zveřejněná v srpnu 2025 vychází z vysoce detailního klimatického modelu s rozlišením 2,2 kilometru — nejpřesnějšího svého druhu pro simulaci bouřkové aktivity v Evropě.
Výsledky jsou znepokojující. Při oteplení planety o 3 °C oproti předindustriálnímu období — scénář, který řada klimatologů považuje za realistický pro druhou polovinu tohoto století — vzroste počet supercely na severní straně Alp až o 52 procent. Pro celou Evropu je průměrný nárůst odhadován na 11 procent. Jihozápadní Francie a Iberský poloostrov naopak zaznamenají pokles aktivity.
Česká republika leží přesně v zóně, kterou studie označuje jako oblast zvýšeného rizika — střední a východní Evropa, kde se kombinují potřebné podmínky pro vznik supercely: teplý vlhký vzduch u povrchu, chladnější vzduch ve výšce a především silný vertikální střih větru, který uvádí bouřku do rotace.
Co je to vlastně supercelární bouřka?
Supercelární bouřka není jen silná přeháňka. Jde o bouřkový systém s organizovanou rotací, který meteorologové označují termínem mesocyklóna — rotující sloupec vzduchu uvnitř bouřkového mraku, který může přetrvávat hodiny a putovat stovky kilometrů. Právě tato rotace dává supercele mimořádnou ničivou sílu.
Supercely produkují největší kroupy (v rekordních případech přes 10 cm průměru), devastující poryvy větru a jsou zodpovědné za drtivou většinu tornád v Evropě i zámoří. Přestože tvoří jen malý zlomek všech bouřek, způsobují nepřiměřeně velké škody.
Čísla hovoří za sebe: v roce 2023 způsobily silné konvektivní bouřky — kategorie, do níž supercely spadají — globálně pojišťovací ztráty ve výši téměř 55 miliard eur. To z nich dělá nejnákladnější přírodní katastrofu na světě, předstihují i hurikány a záplavy.
Proč právě Alpy a střední Evropa?
Výzkumný tým vedený odborníky ze scClim projektu (Swiss Climate Change and Climate Impacts Research) identifikoval několik klíčových mechanismů. Na severní straně Alp se s oteplováním výrazně zvyšuje atmosférická nestabilita — teplotní rozdíl mezi nízkými a vysokými vrstvami atmosféry roste, což pohání vertikální proudění. Zároveň se zvyšuje obsah vodní páry ve vzduchu, což dodává bouřkám více energie.
Zajímavý je i časový posun: v teplejším klimatu začne bouřková sezóna dříve na jaře a bude přetrvávat déle do podzimu. To znamená delší okno rizika pro zemědělce, pojišťovny i záchranáře.
Metodologicky šlo o průkopnický výzkum — vědci simulovali jedenáct let bouřkové aktivity v Evropě a výsledky ověřili proti skutečným pozorováním z let 2016 až 2021. Model „z velké části odráží realitu, i když zachycuje mírně méně bouřek", uvádějí autoři — tedy jde spíše o konzervativní odhad.
Aktuální situace: Česko dnes chladné, ale bouřková sezóna teprve začíná
Dnešní sobota 16. května 2026 nepřipomíná blížící se letní bouřkové riziko — právě naopak. Nad Českem přetrvává chladná vzdušná hmota v důsledku výběžku studené tlakové výše. Naše meteostanice zaznamenaly v poledne tyto hodnoty:
- Neratovice: 14,3 °C, 0 mm srážek, tlak 998 hPa
- Nová Paka: 10,4 °C, 11,6 mm srážek dnes
- Bezděkov pod Třemšínem: 12,1 °C, 9,6 mm srážek
- Zašová (Valašsko): 10,1 °C, 4,8 mm srážek
- Nové Město pod Smrkem: 9,2 °C, 5,7 mm srážek
Teploty jsou 8 až 10 stupňů pod normálem pro druhou dekádu května. Studená brázda, která zasáhla Evropu tento týden, přinesla do Alp až 50 cm čerstvého sněhu a teplotní anomálie –10 až –14 °C zasáhly i Středomoří. Teprve příští týden se situace normalizuje.
Paradoxně právě tyto dramatické výkyvy — od supercelární bouřky na Moravě 12. května přes mrazivé ráno 13. května až po dnešní deštivé a studené odpoledne — jsou ilustrací toho, jak nestabilní a extrémní se evropské klima stává. Studie ETH Zurich varuje, že to nejhorší teprve přijde.
Co to znamená pro Česko prakticky?
Česko bohužel patří do středoevropského koridoru zvýšeného bouřkového rizika, který sahá od Německa přes Česko a Rakousko do Maďarska. Právě zde se nejčastěji setkává teplý středomořský a subtropický vzduch se studenými frontami ze severu — ideální podmínky pro vznik supercely.
V praxi to znamená:
- Větší frekvenci silných bouřek s krupobitím v letní sezóně
- Vyšší pravděpodobnost tornád — jejich výskyt v Česku není výjimečný, zemi zasahují průměrně jednou za několik let
- Riziko bleskových záplav v urbanizovaných oblastech, kde kanalizace nestačí odvádět přívalové deště
- Vzrůstající pojistné ztráty v zemědělství a stavebnictví
Meteorologové upozorňují, že klíčem k adaptaci je zlepšení systémů včasného varování, vzdělávání veřejnosti o bouřkovém riziku a modernizace radarové sítě ČHMÚ, která umožňuje sledovat vývoj supercely v reálném čase.
Věda, která mění pohled na české počasí
Studie ze švýcarských univerzit není jen akademický dokument — je to jasný signál pro pojišťovny, stavební normy, zemědělce i obecní samosprávy po celé střední Evropě. Supercely nejsou výjimečný přírodní úkaz rezervovaný pro americké prérie. Jsou tu, byly tu a budou přibývat.
Dnešní chladná a deštivá sobota nás sice před bouřkami chrání. Ale klima se mění a příští supercelární sezóna přijde rychleji, než si mnozí myslí.
Jaký je rozdíl mezi běžnou bouřkou a supercelou?
Běžná bouřka vzniká lokálně, rychle se vybouří a zaniká — typicky trvá 30 až 60 minut. Supercelární bouřka má rotující strukturu (mesocyklónu), která ji udržuje při životě hodiny a umožňuje cestovat stovky kilometrů. Právě díky rotaci produkuje největší kroupy, nejsilnější poryvy větru a je schopna generovat tornáda. Je to vzácnější, ale výrazně nebezpečnější typ bouřky.
Proč jsou Česko a střední Evropa na vzestupu supercel obzvláště ohroženy?
Střední Evropa leží na rozhraní vzdušných hmot — teplý vlhký vzduch přicházející ze Středomoří a ze subtropů se zde střetává se studenými frontami z Atlantiku a Arktidy. Toto střetání vytváří silný vertikální střih větru, který je klíčovou ingrediencí supercely. S oteplováním klimatu přibývá energie ve vzdušných hmotách a střety jsou intenzivnější — to podle studie ETH Zurich vede k nárůstu supercelární aktivity právě v tomto koridoru.
Jak se bránit při výskytu supercelární bouřky?
Nejdůležitější je sledovat výstrahy ČHMÚ a radarové snímky. Při přiblížení supercely vyhledejte pevné stavení (ideálně sklep), opusťte automobil a otevřené prostory. Vyhněte se blízkosti stromů, stožárů a vod. Supercely mohou přinášet kroupy velké jako golfové míčky, které jsou schopny prorazit čelní sklo nebo způsobit těžká zranění. Mobilní aplikace ČHMÚ a waze.com nabízejí upozornění v reálném čase.
