Co o něm říkají oficiální instituce
Podle Diagnostické diskuse ENSO z 9. července 2026 amerického Centra pro klimatické předpovědi (NOAA CPC) pokračuje El Niño a bude dále sílit do konce roku, přičemž pravděpodobnost, že vydrží do jara 2027, odhaduje centrum na 97 %. Hodnota indexu Niño-3.4, který měří odchylku teploty hladiny v centrální rovníkové části Tichého oceánu, činí +1,2 °C, východní index Niño-1+2 blízko pobřeží Jižní Ameriky dokonce +2,7 °C. NOAA uvádí 81% pravděpodobnost „velmi silného“ El Niño v období říjen–prosinec.
Evropský Copernicus ve svém pravidelném měsíčním komentáři z 10. července 2026 potvrzuje, že „další zesilování podmínek El Niño je velmi pravděpodobné“. Medián rozsáhlého vícesystémového souboru prognóz C3S pro index Niño-3.4 se přitom blíží k nejvyšším hodnotám pozorovaným v posledních desetiletích nebo je překračuje.
To je důležitý rozdíl oproti populárně-naučným portálům: zatímco citované projekce hovoří o potenciálním rekordu za 155 let, instituce, která měření a modely reálně provozuje (NOAA), se zatím vyjadřuje opatrněji o „velmi silné události“ s 97% šancí přetrvání. Důvodem je metodika – normovaný index RONI, který NOAA používá, pracuje se statistikou od roku 1950, zatímco porovnání sahající až do roku 1871 nese vyšší nejistotu měření z 19. století. V každém případě: schyluje se k silné události.
Kelvinova vlna – motor v hlubinách oceánu
Klíč k rychlému vývoji leží pod hladinou. NOAA diagnostikovala sled tzv. sestupných Kelvinových vln (downwelling Kelvin waves) – mas neobvykle teplé vody v hloubce, které se přesouvají východním směrem, prohlubují teplotní skok (tzv. termoklinu) a nakonec vystupují na hladinu. To je mechanismus, kterým se teplo nahromaděné v západním Tichém oceánu přesouvá do oblasti, kde vystupuje na povrch. NOAA připomíná, že atmosférické větry (západní větry v nízkých hladinách a východní v horních) společně s výrazně negativní jižní oscilací potvrzují provázanost oceánu a atmosféry. Právě tento vázaný režim je klíčem k tomu, aby se událost rozvinula do silné kategorie.
Zjednodušeně pro laika: západní větry tlačí rovníkovou vodu na východ jako ruka, která zvedá teplou vodu z hloubky nahoru. Jakmile tento proces začal a atmosféra se k němu přizpůsobila, šance na jeho setrvání roste – což dává modelům vysokou spolehlivost alespoň pro následující měsíce.
Co to znamená pro naše počasí – a co znamenat nemusí
Nejsilnější vliv má El Niño v bezprostřední blízkosti Tichého oceánu – v Severní a Jižní Americe, na západním pobřeží Afriky, v Indonésii a Austrálii. Pro Evropu je vazba mnohem slabší. Copernicus ve svém grafickém outlooku pro Evropu z července 2026 identifikuje určité statisticky rozpoznatelné signály nad naším kontinentem: teploty výrazně nadprůměrné prakticky po celé Evropě po celou dobu předpovědi a zároveň deštivější podzim v centrálních oblastech, tedy i u nás.
To však nejsou vysoce spolehlivá fakta pro konkrétní týden. Sezónní předpovědi neříkají, kdy přesně přijde liják nebo jaký vítr bude u Náchoda. Ovládají je další proměnné – zejména severoatlantická oscilace a umístění tryskového proudění. To, co Copernicus říká s vysokou spolehlivostí, je teplotní profil – ne proto, že by El Niño samo o sobě ohřívalo Evropu, ale proto, že dlouhodobější vzorec cirkulace, na jehož formování se El Niño podílí, nad Evropou nadprůměrné teploty podporuje.
Co jsme naměřili my: 30. 7. 2026 v datech naší sítě
Abychom si potvrdili, jak dynamické je rozložení počasí nad českým územím právě v dobách, kdy se Tichý oceán „přepíná“, podívali jsme se do naší sítě meteostanic k 30. červenci 2026, 10:40 SELČ. Naměřené hodnoty ukazují, jak velký je mezi jednotlivými místy rozdíl v jediném okamžiku:
- Nejvyšší naměřená teplota: Bezděkov pod Třemšínem (střední Čechy) – 34,6 °C, přičemž denní maximum vystoupalo až na 35,2 °C. Tlak 1022 hPa, vítr slabý (do 6 km/h).
- Téměř stejně horko: Nové Město pod Smrkem (Liberecký kraj) – 33,2 °C, avšak se zřetelným západním prouděním (průměrný vítr 16,1 km/h, nárazy až 19,2 km/h) a vysokým tlakem 1032 hPa.
- Větrný rekord dne: stanice Kopřivnice – Lubina zaznamenala maximální náraz větru 43,9 km/h při ranní teplotě pouhých 14,7 °C a nízkém tlaku 1006 hPa – stopa frontálního průchodu přes podhůří Beskyd.
- Srážky vzácné, ale lokální: Valašská Polanka 2,2 mm, Maršov u Úpice 0,4 mm, Kostelec nad Orlicí 0,1 mm. Většina území zůstala bez srážek.
Rozptyl naměřených teplot v jediném dni od 14,7 °C v Kopřivnici až po 35,2 °C v Bezděkově krásně ilustruje, o čem mluví i Copernicus: proměnlivé, dynamické proudění s ostrými lokálními výkyvy. To je typ rozložení, na kterém se tlakové útvary nad Evropou podepisují v létě – silné teplotní anomálie tam, kde převládá jižní proudění, výrazně nižší teploty za frontou. Přesný lokální dopad do začátku srpna nelze na týdny dopředu garantovat, ale data z naší sítě už teď potvrzují, že dynamika nad středem Evropy je nebývalě živá.
Podzimní a zimní výhled
Copernicus ve svém grafickém outlooku pro Evropu z července 2026 ukazuje dva hlavní signály:
- Pozdní léto a podzim (srpen–listopad): srážkově nadnormální podmínky se objevují v jižních oblastech Evropy a postupně přecházejí do střední Evropy. Teploty výrazně nadprůměrné prakticky všude.
- Přechod do zimy (prosinec–únor 2027): nadprůměrné teploty v podstatě po celém kontinentu, s nejvýraznějším teplem nad západní a centrální Evropou díky zesílenému západnímu proudění z atlantické tlakové níže, která se podle modelů tvaruje blízko Británie a Irska.
To je to, co dnes umíme s rozumnou spolehlivostí říct. Více o tom, jaké extrémy globální přesuny tlakových útvarů přinášejí, najdete mezi našimi předchozími analýzami počasí a v sekci extrémního počasí.
Klíčové číslo: +2,7 °C u pobřeží Jižní Ameriky
Hodnota indexu Niño-1+2 (+2,7 °C), kterou NOAA uvádí v červenci 2026, je významná i v kontextu rekordních událostí. Index měří teplotní anomálii východní rovníkové části Tichého oceánu blízko pobřeží Jižní Ameriky. To signalizuje, že nejvýraznější oteplování se nachází právě v této části – což odpovídá charakteru tzv. východopacifického (EP) typu El Niño. Právě události typu EP El Niño byly rekordní v letech 1997/98 a 2015/16. EP události bývají silněji vázány na atmosférické proudění než centrálnopacifický (CP) typ, což zvyšuje šanci, že se atmosférický most rozvine do plné síly.
Může se El Niño v září nebo říjnu oslabit a předpověď se nenaplní?
Ano, dlouhodobé sezónní předpovědi s sebou nesou nejistotu, která roste s dobou výhledu. Přesto se shoda tří nezávislých center (NOAA, ECMWF, BOM) a silná podpovrchová Kelvinova vlna považují za spolehlivý signál, že událost skutečně dosáhne rekordně silné kategorie. Každý nový běh modelu navíc ukazuje silnější, nikoliv slabší vrchol.
Proč se El Niño projeví u nás až na podzim a v zimě, když vzniká už v létě?
Atmosférický most mezi tropy a mírnými šířkami potřebuje čas, aby se atmosférické reakce rozvinuly a posílily proudění. V létě je navíc globální cirkulace jinak uspořádána. Teprve když se na podzim tvoří trvalejší tlakové útvary a proudění se ustálí, signál El Niño zasahuje plnou silou i do Evropy a ovlivňuje podzimní a zimní vzorce.
Lze už dnes říct, jaká bude konkrétní zima v České republice?
Ne. Sezónní předpovědi jako ty od Copernicusu ukazují pouze statistické pravděpodobnosti pro celé tři měsíce a široké oblasti, nikoliv počasí pro konkrétní týden. Pro Českou republiku letošní outlook naznačuje nadprůměrné teploty a pro podzim či začátek zimy nadnormální dešťové úhrny. Skutečný průběh ale ovlivní i severoatlantická oscilace a polární vír, jejichž vývoj se s jistotou předvídat nedá.
