Tučapy: sto let starý zdroj zmizel s kůrovcem
Tučapy, malebná obec ležící zhruba 8 kilometrů severovýchodně od Soběslavi a 20 kilometrů jihovýchodně od Tábora, čelí vodní krizi, která se táhne už několik let. Zlom nastal při kůrovcové kalamitě, kdy obec před čtyřmi lety přišla kvůli masivnímu odlesnění o zdroje vody, které ji bezproblémově zásobovaly více než sto let.
„Dříve jsme měli vlastní prameniště v lese, které nás živilo celé generace. Jenže les padl, krajina se změnila a voda přestala stačit," popsal pro Táborský deník starosta Tučap Pavel Novák. Dnes obec spoléhá na dva vrty, které ale v suchých obdobích přestávají držet krok se spotřebou.
Krizový moment nastal ve čtvrtek 21. května, kdy musely do Tučap poprvé vyrazit cisterny s pitnou vodou. Radnice neprodleně vydala zákaz zalévání pitnou vodou a napouštění bazénů — jenže vymáhání je prakticky nemožné. „Vyhlásili jsme to, ale v tu chvíli si všichni okamžitě začali napouštět bazény. Je to strašně těžko vymahatelné, protože se to nedá nijak dokázat, odkud vodu napustili," posteskl si starosta.
Víkendová krize a 50 kubíků pro školu
Nejsložitější situace nastává o víkendech, kdy do obce míří chataři a chalupáři. Spotřeba vody v tu chvíli raketově roste a vrty přestávají stíhat. V pondělí se situace zpravidla uklidní — během pracovního týdne obecní zdroje potřeby místních pokrýt dokážou. „Ale máme strach, co zase nastane v pátek, sobotu, neděli," dodal Novák.
Tučapská základní škola se na výpadky připravila vlastním vodojemem o kapacitě 50 metrů krychlových. To poskytuje alespoň základní pojistku pro případ, že by dodávky vypadly úplně.
47 milionů za vodovod — a žádná dotace
Trvalé řešení existuje: napojení Tučap na páteřní vodárenskou soustavu. Obec má projekt už hotový, nachází se však na mrtvém bodě. Investice vyjde na 47 milionů korun — sumu, kterou si žádná malá obec ze svého rozpočtu nemůže dovolit. A klíčový problém? Ministerstvo zemědělství momentálně nemá vypsaný žádný dotační program, který by obcím zasaženým suchem pomohl.
„Dříve byly výzvy na sucho, kdo byl v mapě suchých míst, měl možnost čerpat dotaci. Máme vše připravené, jsme na startovací čáře, ale ministerstvo zemědělství v tuto chvíli žádný dotační program nevypsalo, takže nemáme kde žádat," vysvětluje starosta Novák.
Sucho přitom nedopadá jen na domácnosti. Místní rybářství, které hospodaří na 13 hektarech rybníků, hlásí katastrofální sezónu. Do některých rybníků voda vůbec nenatekla a rybáři v nich nemohou chovat ryby. Obec spravuje také 80 hektarů lesa, z něhož kvůli kůrovcové kalamitě přišla zhruba o polovinu. Nově vysazené stromky ale usychají a decimuje je také lesní zvěř.
Nejen Tučapy: Nedvědice a další obce v ohrožení
Tučapy nejsou na Táborsku jediné. S nedostatkem vody se potýkají také v Nedvědicích, místní části Soběslavi. Tamní obyvatelé jsou odkázáni výhradně na vlastní studny, a protože osada leží ve vyšší nadmořské výšce a srážek je tu letos minimum, voda dochází i tady. Náklady na vybudování vodovodu odhaduje starosta Pavel Lintner na 20 milionů korun.
Naopak Lužnice na Jindřichohradecku představuje příběh s dobrým koncem. Ještě loni museli kvůli nedostatku vody ve vrtu a její zhoršené kvalitě zásobovat obyvatele cisternami. Od loňského listopadu jsou ale připojeni na dálkový vodovod z hamerské úpravny vody, který čerpá z pískoven Cep na Třeboňsku. „Od té doby s tím problémy nebyly. Teď čekáme, co se bude dít v létě," řekla starostka Tereza Širhalová.
Města sucho nepocítila — zatím
Města a větší obce napojené na velké vodárenské zdroje, mezi něž na jihu Čech patří hlavně římovská přehrada, zatím sucho nepocítily a vody mají dostatek. Společnost ČEVAK, která v regionu spravuje vodovodní infrastrukturu, nicméně už vydala doporučení k šetrnému napouštění bazénů. Lidé by měli vodu čerpat mimo odběrovou špičku, která připadá na ráno a večer, případně využít služeb cisteren.
Proč malé obce vysychají? Kořeny problému
Případ Tučap dokonale ilustruje širší problém, kterému dnes čelí řada menších českých obcí. Lokální vodní zdroje — prameniště, studny a mělké vrty — jsou stále častěji ohroženy kombinací několika faktorů: dlouhodobého poklesu hladiny podzemní vody, změny krajinného pokryvu po kůrovcové kalamitě a stále teplejších a sušších období, která jsou v souladu s předpověďmi klimatických modelů pro střední Evropu.
Jaro 2026 se nese ve znamení nadprůměrných teplot. Jen v úterý 26. května naměřili v Českých Budějovicích a ve Strakonicích 30,6 °C, což jsou hodnoty připomínající spíše vrchol léta. Při takových teplotách roste nejen spotřeba pitné vody, ale také výpar z půdy a vodních ploch. Každý den bez deště situaci prohlubuje.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) patřilo jaro 2026 k těm sušším — a to navazuje na sérii několika podprůměrných let z hlediska doplňování zásob podzemní vody. Zatímco velká města napojená na přehrady a rozsáhlé vodárenské soustavy situaci zatím zvládají bez omezení, právě menší samostatné obce jsou první na ráně.
Řešením je napojení na páteřní vodovodní síť, jak ukazuje příklad Lužnice. Jenže bez dotačních programů zůstávají Tučapy i další obce v pasti. A s blížícím se létem se obavy jen stupňují.
Může sucho v Tučapech ohrozit dodávky pitné vody i v okolních obcích?
Přímo neohrožuje, protože Tučapy používají vlastní nezávislé zdroje — prameniště a vrty. Okolní obce napojené na vodárenskou soustavu ČEVAKu (napájenou mimo jiné z římovské přehrady) zatím sucho nepocítily. Problém je specifický pro menší obce s autonomními zdroji, které jsou na výkyvech počasí závislejší.
Co se stane, když vydatně zaprší — vyřeší to problém?
Krátkodobě by déšť pomohl hlavně povrchovým zdrojům (rybníkům) a snížil spotřebu na zalévání. Problém podzemní vody je ale dlouhodobější — i několikadenní deště nestačí k obnovení zásob mělkých vrtů a pramenišť, které se doplňují pomalu. Trvalým řešením je napojení na páteřní vodovodní síť.
Jak poznám, že má obec problémy se suchem a hrozí výpadek vody?
Sledujte oficiální vývěsky obecního úřadu, webové stránky obce nebo speciální výstražné SMS systémy, pokud je obec provozuje. Prvním signálem bývá vyhlášení zákazu zalévání a napouštění bazénů pitnou vodou. Mapu aktuálního sucha a stav podzemních vod můžete sledovat také na webu ČHMÚ nebo portálu Intersucho.
