Březen a duben 2026 byly v Česku nejsušší za 65 let. Srážkový deficit dosahuje kritických hodnot a více než třetina země trpí nejhorším stupněm půdního sucha. Jaké budou dopady na zemědělství, lesy a vodní zdroje v nadcházejících měsících?
Co je sucho a proč je nebezpečné
Sucho není jen absence deště. V meteorologii rozlišujeme několik jeho forem: meteorologické sucho vzniká, když srážky dlouhodobě klesají pod normál. Následuje půdní sucho, kdy se země vysuší do takové míry, že už nedokáže zásobovat kořeny rostlin vodou. A pak je tu hydrologické sucho, které se projevuje poklesy hladin podzemních vod, řek a nádrží. Často tyto jevy postupují jako kaskáda — nejprve nepřijde déšť, pak uschne půda, nakonec vyschnou studny a potoky.
V českých podmínkách je situace zvláště citlivá. Česká republika leží v mírném podnebném pásu, kde by měly být srážky relativně rozloženy po celý rok. Když ale přijde jaro téměř bez deště, následky se projeví rychle a bolestivě.
Historický deficit: čísla hovoří jasně
Podle České televize a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl letošní srážkový deficit největší za posledních pětašedesát let. Během měsíců března a dubna by mělo v průměru spadnout 83 milimetrů srážek. Letos to bylo pouhých 32 milimetrů. To znamená, že příroda dostala méně než polovinu obvyklé dávky vody v době, kdy vegetace začíná intenzivně růst.
Dubnové průtoky řek na Vysočině dosáhly pouze 20 procent běžného stavu pro toto období. V Královéhradeckém kraji je aktuálně k dispozici jen třetina obvyklého objemu vody. V Povodí Odry sice zůstávají velké nádrže relativně dobře naplněné, ale povrchové toky klesají. A na mnoha místech se už projevuje absence vláhy přímo na polích.
Půdní sucho zasáhlo celou republiku
Data z monitorovací sítě Intersucho a ČHMÚ ukazují znepokojivý obraz. Více než jedna třetina území Česka trpí nejhorším stupněm půdního sucha v hloubce až jednoho metru. Dalších třicet procent země je zasaženo druhým a třetím nejhorším stupněm. Na povrchu je situace ještě dramatičtější — suchá vrstva půdy se prohlubuje každým týdnem bez významnějších srážek.
Deště, které přišly v první polovině května 2026, situaci podle meteorologů zmírňují jen nepatrně. Půda je natolik vyschlá, že krátkodobé přeháňky nestačí k doplnění zásob. K tomu by bylo zapotřebí několikatýdenní perioda s pravidelnými srážkami nadprůměrného charakteru. A ta zatím v předpovědi není.
Kritická místa na mapě Česka
Nejhůře je na tom Zlínský kraj, kde hejtman kvůli dlouhotrvajícímu suchu a rostoucímu počtu požárů vyhlásil období nepříznivých klimatických podmínek. Platí tam zákaz rozdělávání ohňů a omezení používání otevřeného ohně. Od začátku dubna hasiči v kraji zasahovali u 45 požárů ve volné přírodě, lesích a na polích.
Na Bruntálsku panuje extrémní sucho. Zemědělci se obávají, že nebudou mít dostatek krmiva pro dobytek. V Plzeňském kraji a na jižní Moravě jsou porosty nižší a řidší než obvykle. Chmelaři na Lounsku a Žatecku, kde se pěstuje světově proslulý chmel, hlásí kritický nedostatek vláhy. Každá kapka je tam dobrá, ale zatím jich nepřichází dostatek.
Globální kontext: rok 2026 je klimaticky mimořádný
Situace v Česku není ojedinělá. Vědci z organizace World Weather Attribution (WWA) v nedávné zprávě upozornili, že rok 2026 je už nyní klimaticky mimořádný. Během prvních měsíců roku shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin — zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim a arktický mořský led se nachází na historických minimech.
„Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli vědci. El Niño, oteplení povrchových vod východního Pacifiku, obvykle přináší do střední Evropy teplejší a sušší podzimy a zimy. Pokud by se skutečně rozvinulo, sucho by se mohlo prohloubit ještě na konci roku.
Evropa se přitom podle posledních dat otepluje nejrychleji ze všech kontinentů. Česká republika zažila v posledních letech několik vln extrémního sucha — například v letech 2015, 2018 a 2022. Odborníci varují, že takové události se budou v budoucnu opakovat častěji a s větší intenzitou.
Proč suší i deštivé Česko?
Na první pohled by se mohlo zdát paradoxní, že v zemi známé častými dešti a mlhami může takové sucho vůbec vzniknout. Faktorů je však několik. Klimatická změna způsobuje, že srážky jsou sice celkově podobné, ale jejich rozložení se mění — přichází déletrvající období sucha přerušovaná náhlými povodňovými situacemi. Půda nestačí vodu zadržet a ta odtéká do řek a pryč z krajiny.
Další problém tkví v historických úpravách krajiny. Meliorace, odvodňování polí a rovné orání urychlují odtok vody. Chybějící mokřady, meandrující potoky a vysušené louky už neslouží jako přirozené zásobárny vláhy. V Beskydech proto například lesníci budují sítě zasakovacích jam, které mají pomoci udržet vodu v půdě.
Zemědělci se navíc často spoléhají na podzimní a zimní srážky, které doplní zásoby před jarem. Když je zima mírná a bez sněhu — což se v posledních letech stává normou — chybí tato klíčová zásobárna. I proto byl letošní duben tak kritický: očekávaná voda z tajícího sněhu nepřišla a jarní deště také ne.
Jak se suchu bránit?
Řešení sucha nejsou jednoduchá ani rychlá, ale existují. Na úrovni krajiny jde především o zadržování vody — návrat mokřadů, budování tůněk, zatravňování ploch a změny v hospodaření s půdou. Většina odborníků se shoduje, že česká krajina má kapacitu zadržet mnohem více vody, než činí dnes.
Zemědělci postupně přecházejí na šetrnější technologie — mulčování, redukované zpracování půdy a využívání pokryvných plodin. Některé oblasti už zvažují i zákazy zalévání pitnou vodou nebo napouštění bazénů. Na Břeclavsku se o takových opatřeních diskutovalo již v květnu 2026.
Pro běžné obyvatele je důležité si uvědomit, že sucho n jen problém venkova. Městské zásoby pitné vody jsou dlouhodobě závislé na průtocích a podzemních vodách, které se suchem vyčerpávají. Šetření vodou a podpora projektů na její zadržení v krajině jsou investicí do vlastní budoucnosti.
Jaký je rozdíl mezi meteorologickým a půdním suchem?
Meteorologické sucho znamená nedostatek srážek v daném období. Půdní sucho nastává, když se vysuší zemina natolik, že už nemůže zásobovat rostliny vodou. Půdní sucho může přetrvávat i několik týdnů po dešti, pokud srážky nestačí doplnit hlubší vrstvy půdy.
Může několik deštivých dnů v květnu sucho vyřešit?
Bohužel ne. Květnové přeháňky situaci zmírňují jen na povrchu. Půda je po extrémně suchém jaru natolik vyschlá, že by bylo zapotřebí několika týdnů nadprůměrných srážek k doplnění zásob v hlubších vrstvách. Meteorologové proto varují, že riziko sucha přetrvává i přes občasné deště.
Jak souvisí sucho v Česku s klimatickou změnou?
Klimatická změna způsobuje, že srážky se koncentrují do kratších, intenzivnějších období, mezi kterými jsou dlouhá suchá období. Zároveň stoupá teplota, což zvyšuje výpar z půdy a vegetace. Podle vědců z WWA se proto sucha v Evropě vyskytují častěji a jsou intenzivnější než v minulosti.
