Českou republiku v první polovině května 2026 sužuje výrazný deficit srážek, který se dotýká nejen profesionálních zemědělců, ale i stovek tisíc zahrádkářů. Půda je na mnoha místech vyprahlá, hladiny podzemních vod klesají a první jarní výsevy čelí stresu z nedostatku vláhy. Přestože meteorologové předpovídají v nadcházejících dnech lokální srážky, jejich úhrny zatím nejsou dostatečné k tomu, aby plně vyřešily narůstající deficit. Jaká je aktuální situace a co čekat v příštích týdnech?
Aktuální situace sucha v České republice
Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se na území ČR vyskytuje meteorologické sucho, které je důsledkem nejen nízkých srážkových úhrnů za poslední měsíce, ale také nadprůměrných teplot zrychlujících výpar z půdy. Vláhová bilance – tedy rozdíl mezi srážkami a potenciální evapotranspirací – je v řadě regionů výrazně záporná.
Zatímco některé oblasti Čech zaznamenaly v dubnu 2026 ojedinělé přeháňky, celkový úhrn srážek zůstal výrazně pod dlouhodobým normálem 1991–2020. Zejména v nížinách středních a východních Čech, na jižní Moravě a v části slezské nížiny se sucho projevuje nejvýrazněji. Naopak v horských oblastech a na západě Čech je situace mírnější, přestože i zde je patrný trend podnormálních srážek.
ČHMÚ ve svém informačním systému o stavu a vývoji sucha sleduje tři základní typy sucha: meteorologické, půdní a hydrologické. V současné době jsou varovné signály především u meteorologického a půdního sucha, zatímco hydrologické sucho se zatím vyskytuje lokálně. To však neznamená, že by situace nebyla vážná – pokud by se suché období protáhlo, mohlo by dojít k propadu hladin podzemních vod a poklesu průtoků v tocích.
Jak sucho postihuje zahrádkáře a zemědělce
Pro desítky tisíc českých zahrádkářů je květen klíčovým měsícem výsevu zeleniny, sázení sadby a zakládání trávníků. Suchá půda však komplikuje klíčení semen a zakořeňování rostlin. Mnozí zahrádkáři jsou nuceni nákladně zavlažovat ze studní nebo obecního vodovodu, což zvyšuje náklady a v některých oblastech s omezenými zdroji ani není možné.
„Situace je nejhorší v oblastích s písčitými a štěrkovitými půdami, kde voda rychle vsakuje nebo se vypařuje,“ uvádějí odborníci z ČHMÚ. „V těchto lokalitách může být vláha dostupná pouze v horních několika centimetrech půdy, což pro kořeny mladých rostlin nestačí.“
Zemědělci hlásí problémy především s ozimými obilninami a řepkou, které sice zimu přečkaly, ale jarní sucho jim nedovoluje plně využít vegetační sezónu. V některých regionech jsou již viditelné známky stresu na listech – žloutnutí a předčasné zasychání porostů. Pro jarní plodiny, jako je ječmen nebo kukuřice, je situace ještě kritičtější, protože jejich kořenový systém není dostatečně rozvinutý, aby čerpal vláhu z hlubších vrstev.
Další komplikací je zvyšující se riziko požárů. ČHMÚ pravidelně vydává předpověď rizika požárů, a v obdobích sucha se tento index pohybuje na vysokých hodnotách. Lesní porosty, louky i zahrádky jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí vznícení.
Tři tváře sucha: v čem se liší?
Pro veřejnost může být pojem „sucho“ poněkud obecný. Ve skutečnosti meteorologové rozlišují několik jeho forem, z nichž každá má jiné příčiny a dopady:
Meteorologické sucho
Jde o stav, kdy srážkový úhrn za určité období výrazně poklesne pod dlouhodobý průměr. Zároveň hraje roli výpar – pokud je teplota vysoká a vzduch suchý, voda z půdy mizí rychleji, než ji stačí srážky doplnit. Meteorologické sucho je často prvním stupněm celého řetězce.
Půdní sucho
Týká se nedostatku vláhy přímo v půdním profilu. Je závislé nejen na srážkách, ale také na typu půdy, struktuře terénu a zemědělských praktikách. Půdní sucho je to, co nejbezprostředněji postihuje zahrádkáře a pěstitele.
Hydrologické sucho
Tato forma sucha se projevuje poklesem hladin povrchových a podzemních vod. Vyskytuje se obvykle se zpožděním oproti meteorologickému suchu, protože dotace podzemních vod zachycuje srážky z delšího období. Jakmile však nastane, je její dopad dlouhodobý a zotavení může trvat měsíce i roky.
Předpověď počasí: přijde úleva?
Podle aktuálních meteorologických modelů by měla přes Českou republiku v příštích dnech postupovat frontální vlna, která přinese přeháňky a bouřky. Tyto srážky však budou spíše lokálního charakteru a jejich úhrny se budou výrazně lišit region od regionu. Zatímco některé lokality mohou získat desítky milimetrů vody během několika dní, jinde zůstane situace téměř nezměněná.
„Pro znatelné zlepšení situace by bylo zapotřebí dlouhodobějšího období s pravidelnými srážkami o celkovém úhrnu 50–80 mm během dvou až tří týdnů,“ uvádí meteorologická komunita. „Navíc je důležité, aby srážky přicházely v menších dávkách a měly čas vsakovat, nikoliv ve formě přívalových dešťů, které z velké části odtékají po povrchu.“
V současné synoptické situaci panuje nad střední Evropou tlaková výše, která sice postupně slábne, ale její vliv na počasí v ČR je stále patrný. Teploty se v prvním květnovém týdnu 2026 pohybují mezi 18 až 25 °C, což ve spojení s intenzivním slunečním svitem podporuje vysoké výpary.
Dlouhodobý kontext: sucho jako nová realita?
Sucha v České republice nejsou novým jevem – historické prameny zaznamenávají období extrémního sucha například ve 40. letech 19. století nebo v roce 1947. V posledních dekádách se však frekvence a intenzita suchých období zvyšuje. Podle analýz ČHMÚ bylo několik posledních let výrazně srážkově podnormálních.
Klimatologové upozorňují, že se středoevropské podnebí mění: průměrné teploty rostou, zatímco celkové srážkové úhrny se sice nemění výrazně, ale mění se jejich rozložení. Častěji dochází k delším bezsrážkovým obdobím, která jsou přerušována nárazovými přívalovými dešti. Tento vzorec je pro přírodu i zemědělství velmi nevýhodný, protože půda nestačí vláhu zadržet.
Pro zahrádkáře a drobné pěstitele to znamená, že by měli zvážit opatření ke zvýšení retence vody v půdě – mulčování, zakládání záhonů do svahu, využívání dešťové vody nebo vybudování zavlažovacích systémů s kapénkovým zavlažováním.
Jaký je rozdíl mezi suchem a přívalovou povodní, když obojí souvisí s vodou?
Zatímco sucho vzniká dlouhodobým nedostatkem srážek a vysokým výparem, přívalová povodeň je způsobena nárazovými intenzivními srážkami, které půda nestačí absorbovat. Paradoxně mohou oba jevy nastat téměř současně – půda může být po dlouhém suchu tak vyschlá a ztvrdlá, že přívalový déšť rychle odtéká po povrchu a zatápí níže položené oblasti, aniž by vláhu zadržela.
Má smysl zavlažovat zahradu večer, nebo je lepší ráno?
Z hlediska účinnosti je nejvhodnější zalévat časně ráno, kdy jsou teploty nižší a sluneční svit slabší. Voda má tak více času vsáknout do půdy, než se vypaří. Večerní zavlažování je také možné, ale v teplých nocích může být výpar stále poměrně rychlý. Vyhněte se zalévání v poledních hodinách, kdy se většina vody ztratí okamžitým výparem.
Jak dlouho obvykle trvá, než se krajina zotaví z hydrologického sucha?
Zotavení závisí na intenzitě a trvání sucha. Meteorologické sucho může ustoupit během několika týdnů pravidelných srážek. Půdní sucho se zpravidla zmírní během jedné až dvou vegetačních sezón. Hydrologické sucho je nejodolnější – pokud klesnou hladiny podzemních vod nebo průtoky řek pod kritické limity, může trvat několik měsíců až let, než se zdroje plně obnoví, zejména v oblastech s pomalou obnovou podzemních vod.
