Sucho decimuje české brambory — na Vysočině může pomoci déšť do půlky srpna, ukazují data Intersucho

Půdní sucho v číslech: Vrchní vrstva se zlepšila, hlubší vrstvy trpí

Nejnovější data z portálu Intersucho, který provozuje Ústav výzkumu globální změny AV ČR ve spolupráci s Mendelovou univerzitou, ukazují paradoxní obrázek. Povrchová vrstva půdy do 40 centimetrů se po častějších přeháňkách v týdnu od 12. do 18. července výrazně zlepšila — na většině území Česka zde aktuálně není pozorována odchylka od obvyklého stavu. Jen na jižní Moravě, jihu Čech, Třeboňsku či Děčínsku přetrvává počínající až mírné sucho.

Jenže situace v hloubce 40 až 100 centimetrů je dramaticky odlišná. Zde zůstává stav prakticky beze změny a na převážné části republiky nadále panuje výjimečné až extrémní sucho. V celém půdním profilu do jednoho metru vykazuje odchylku od normálu zhruba 60 procent území České republiky. Výjimečné až extrémní sucho se lokálně vyskytuje na Břeclavsku, Českokrumlovsku a Domažlicku.

Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se velmi nízká půdní vlhkost pod hranicí 30 % využitelné vodní kapacity vyskytuje na 22 % stanic ve vrstvě 0–10 cm, na 25 % stanic v 10–40 cm a na 39 % stanic v hloubce 50–100 cm. Právě tato čísla odhalují skutečný rozsah problému — čím hlouběji do půdy se podíváme, tím je situace horší.

Proč jsou brambory tak zranitelné?

Brambory patří mezi plodiny, které jsou na dostatek vláhy extrémně citlivé. Jejich kořenový systém sahá relativně mělce — většina kořenů se nachází v hloubce do 40 centimetrů, kde sice letos díky lokálním srážkám panují relativně dobré podmínky, ale rozhodující je i vlhkost v hlubších vrstvách, odkud rostlina čerpá vodu v období déletrvajícího sucha.

„Obecně ty porosty opticky vypadají velmi dobře, na druhé straně hlízy nerostou a jsou výrazně drobnější,“ popsal pro server Zemědělec.cz předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Tento zdánlivý rozpor — zelená nať, ale malé hlízy pod zemí — je pro letošní sezónu typický. Rostlina sice dokáže udržet nadzemní část v dobré kondici, ale na tvorbu zásobních orgánů jí chybí dostatek vody.

Vysočina jako poslední naděje

Klíčovým regionem pro české bramborářství je tradičně Vysočina, kde se pěstuje přibližně třetina všech brambor v republice. Právě zde se soustředí zejména později sklízené odrůdy, u nichž hlavní fáze tvorby hlíz spadá na přelom července a srpna. Zatímco v Polabí a na jižní Moravě už zemědělci sklízejí od června a výsledky jsou na nezavlažovaných polích podprůměrné, Vysočina má stále teoretickou šanci na solidní úrodu.

Podle Králíčka ale rozhodne počasí v následujících třech až čtyřech týdnech: „Pokud bude pršet do poloviny srpna, mohlo by to ještě pomoci.“ Meteorologické modely však zatím slibují spíše pokračování nestabilního počasí s lokálními bouřkami, nikoliv plošně vydatné srážky, které by dokázaly doplnit hluboký půdní deficit. Tým Intersucho navíc ve své dlouhodobé předpovědi očekává v následujících deseti dnech mírné zhoršení situace.

Přívalové deště versus plošné srážky

Letošní sezóna dokonale ilustruje jeden z klíčových problémů měnícího se klimatu ve střední Evropě. Celkové roční úhrny srážek v Česku zůstávají přibližně stejné jako před desítkami let — někde dokonce mírně rostou — jenže přicházejí v jiné podobě. Namísto vytrvalých, několikadenních dešťů, které by půdu nasákly do hloubky, převládají krátké intenzivní bouřky.

Jak vysvětluje klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, srážky dnes padají v jinou dobu, na jiných místech a v jiné intenzitě, než krajina potřebuje. Uplynulý týden to ukázal dokonale: v Jeseníkách spadlo za týden více než 100 milimetrů srážek, zatímco na jižní Moravě a severozápadě Čech jen několik milimetrů. Na přibližně 95 procentech území napršelo maximálně 40 milimetrů. Takto nerovnoměrné rozložení srážek je pro zemědělství noční můrou — na jednom místě voda odtéká po povrchu, jinde chybí úplně.

Ekonomické dopady: Brambory zdražují, ale zemědělci z toho neprofitují

Pěstitelé brambor nyní prodávají konzumní brambory ve velkém za 6 až 6,50 koruny za kilogram, při drobném prodeji za přibližně 10 korun za kilogram. Je to mírně více než loni touto dobou. Vloni ale cena po sklizni rychle spadla kvůli přebytku na trhu — zemědělci na konzumních bramborách z loňské sklizně dokonce prodělávali. Letos podle Králíčka podobný propad nehrozí, protože celková úroda bude kvůli suchu pravděpodobně výrazně nižší.

Přesto se nedá říct, že by zemědělci na suchu vydělávali. „Mezi náklady a farmářskou cenou se ty nůžky velmi rozevírají,“ upozorňuje Králíček. Ceny nafty, osiv, hnojiv a práce rostou, zatímco výnosy klesají. Část loňského přebytku brambor přitom skončila ve škrobárnách, bioplynových stanicích nebo jako krmivo pro zvířata.

Na zavlažovaných polích, zejména v Polabí, kde jsou porosty navíc kryté textilií, dosahují výnosy standardní úrovně okolo 20 tun a více z hektaru. Suchá pole bez závlahy na jižní Moravě jsou na podstatně nižších číslech. Rozdíl mezi zavlažovanými a nezavlažovanými plochami se letos ještě prohlubuje.

Střední Evropa a sucho: Rok 2026 navazuje na nepříznivý trend

Rok 2026 není výjimkou, ale pokračováním trendu, který je ve střední Evropě patrný od začátku 21. století. Epizody sucha jsou v důsledku zvyšujících se teplot stále častější, intenzivnější a delší. Nejhorší sucha zasáhla region podle mediálních záznamů a vědeckých analýz v letech 2003, 2015, 2018, 2022 a 2025.

Čeští vědci ve spolupráci s kolegy z dalších šesti evropských zemí analyzovali dopady extrémního počasí v teplé části roku — sucha, vlny veder a přírodní požáry — za posledních 25 let. Výsledky ukazují, že problém se netýká jen Česka, ale celého středoevropského prostoru od Polska po Chorvatsko. S každou další dekádou přibývá jak počet suchých epizod, tak jejich závažnost.

Pro zemědělce je přitom klíčové rozlišovat mezi meteorologickým suchem (nedostatek srážek), zemědělským suchem (nedostatek půdní vláhy pro plodiny) a hydrologickým suchem (pokles hladin podzemních vod a průtoků). Letos zažíváme projevy všech tří typů současně. Teploty vzduchu se v uplynulém týdnu většinou pohybovaly mezi 26 a 30 °C, což dále zvyšovalo výpar a prohlubovalo stres rostlin.

Co čekat od zbytku léta

Dlouhodobá předpověď naznačuje, že výraznější a plošně vyrovnané srážky nás v nejbližších týdnech pravděpodobně nečekají. Letní bouřky sice lokálně přinášejí desítky milimetrů vody, ale ty většinou stékají po povrchu, místo aby se vsákly do hlubších vrstev. Pro brambory na Vysočině tak zůstává otevřené okno zhruba do poloviny srpna — pokud do té doby region zasáhne alespoň několik dnů s vytrvalejším deštěm, může se ještě část úrody zachránit.

Pokud ale sucho vydrží, budou letošní brambory v českých obchodech nejen dražší, ale především výrazně drobnější. A to i přesto, že na první pohled pole vypadají zeleně a zdravě. Paradox, který dokonale vystihuje podstatu současné klimatické výzvy pro české zemědělství.