Bouře, jakou nepamatují
Zatímco kalendář ukazuje pokročilé jaro, počasí ve východní části střední Evropy se vrátilo do hluboké zimy. V pátek 28. března 2026 zasáhla plnou silou region tlaková níže, která v kombinaci s arktickým vzduchem spustila extrémní sněžení a silný vítr. Nejhůře zasaženými zeměmi jsou Moldavsko a Rumunsko, kde úřady vydaly nejvyšší stupeň varování – červenou výstrahu. V horských oblastech Rumunska napadlo za posledních 24 hodin přes 1,5 metru nového sněhu a vítr v nárazech dosahoval rychlosti vichřice, místy až 120 km/h. Vznikají tak rozsáhlé sněhové jazyky a závěje, které zcela paralyzovaly dopravu.
Stovky obcí jsou odříznuty od světa, desetitisíce domácností se ocitly bez dodávek elektrické energie. "Takovou situaci na konci března nepamatujeme desítky let. Je to absolutní chaos," citovala místní média starostu jedné ze zasažených obcí v rumunském župě Suceava. Podobná situace panuje v Moldavsku, kde vláda nasadila armádu na pomoc s odklízením sněhu a evakuací lidí z uvízlých vozidel.
Meteorologické pozadí katastrofy
Co stojí za tímto neobvykle silným zimním úderem? Podle meteorologů jde o souhru několika faktorů. Nad Skandinávií a severním Ruskem se usadila mohutná a stabilní tlaková výše, která funguje jako blokující prvek v atmosféře. Po její východní straně začal na jih proudit ledový vzduch přímo z arktických oblastí.
Střet vzduchových hmot
Současně se nad centrálním Středomořím zformovala hluboká tlaková níže. Ta postupovala k severovýchodu a nasávala nejen vlhký vzduch ze Středozemního a Černého moře, ale právě i onen arktický vzduch ze severu. Právě na jejím čele, kde se střetla ledová a vlhká vzduchová hmota, došlo k extrémně intenzivním srážkám ve formě sněhu. Teploty v zasažených oblastech klesly hluboko pod bod mrazu, místy až k -15 °C, což jen umocnilo dopady sněhové kalamity.
Zasažené země sčítají škody
Dopady bouře jsou fatální. V Rumunsku jsou uzavřeny klíčové horské průsmyky a hlavní dálniční tahy spojující Bukurešť se zbytkem země. V Polsku, zejména na jihovýchodě země, napadlo přes 50 centimetrů těžkého a mokrého sněhu, který lámal stromy a trhal elektrické vedení. Polský meteorologický institut IMGW vydal oranžové výstrahy a varoval před kolapsem dopravy. Podobné, i když mírnější, problémy hlásí také východní Slovensko. Původní zprávy, které situaci monitorovaly, naleznete například zde.
Klimatická změna a paradox chladných extrémů
Ačkoliv se to může zdát paradoxní, i takovéto extrémní zimní projevy mohou souviset s globální změnou klimatu. Odborníci poukazují na jev známý jako "oteplování Arktidy". Rychlejší oteplování polárních oblastí ve srovnání se zbytkem planety oslabuje takzvaný polární vortex – vír studeného vzduchu rotující nad pólem. Oslabený vortex je méně stabilní a má tendenci se "vlnit", což umožňuje masám ledového vzduchu proniknout mnohem dále na jih, než bylo dříve obvyklé. Když se takový vpád setká s dostatečnou vlhkostí, následky mohou být právě takto ničivé.
Česko v mrazivém sevření, ale bez kalamity
Česká republika se nachází na západním okraji tohoto extrémního počasí. Ačkoliv jsme byli ušetřeni hlavní sněhové kalamity, vpád arktického vzduchu je u nás citelný. Teploty v noci klesají k -8 °C, což představuje vážné ohrožení pro probouzející se vegetaci, zejména pro ovocné stromy. Meteorologové varují před silnými mrazy i v následujících dnech. Tento scénář ukazuje, jak zranitelná střední Evropa vůči podobným jevům je a že i v době postupujícího jara může zima udeřit s nečekanou a drtivou silou.