Teplotní mozaika: od 11 °C po téměř 27 °C
Středa 8. července 2026 nabídla přesně ten druh počasí, který českou kotlinu proslavil — zatímco na několika málo kilometrech se teploty lišily i o deset stupňů. Nejtepleji bylo v tradičních jihomoravských baštách: Břeclav hlásila 26,9 °C, těsně následovaná Horními Bojanovicemi s 26,8 °C. Sudoměřice nad Moravou i Losiná u Plzně se shodně zastavily na 26,3 °C a Klatovy-Otín přidaly 26,1 °C. Pro polovinu července jde o teploty, které lze označit jako mírně nadprůměrné, ale nikoliv extrémní — žádná z našich dvaatřiceti meteostanic v Česku a na Slovensku nepřekročila tropickou třicítku.
Na opačném konci spektra stála rána v podhůří severních a severovýchodních Čech. Jablonec nad Nisou zaznamenal ranní minimum 11,3 °C, Frýdlant 11,9 °C a Nové Město pod Smrkem 12,0 °C. Také Nová Paka na Jičínsku se propadla k 13,2 °C. Tyto hodnoty jsou pro červenec citelně podprůměrné a připomínaly spíše začátek září než vrchol léta. „Za chladná rána mohla kombinace vyjasnění, slabého proudění a vlhkého vzduchu po úterních přeháňkách," vysvětlují meteorologové mechanismus radiačního ochlazování, který v noci na středu nejsilněji udeřil právě v severních oblastech.
Vítr potrápil Ostravsko a Vysočinu, nárazy dosáhly 50 km/h
Druhým výrazným hráčem středečního počasí se stal čerstvý vítr. Nejsilnější náraz dne zaznamenala meteostanice ve Václavovicích u Ostravy — 50 km/h, což již odpovídá čerstvému větru na hranici vichřice. Silný vítr hlásily i další stanice: Sudoměřice nad Moravou naměřily náraz 38,6 km/h, Čechtice na Benešovsku 37,8 km/h a slovenská Levoča dokonce 37,1 km/h.
Zajímavé je, že i přes výrazné nárazy větru zůstával průměrný vítr na většině míst relativně mírný — v rozmezí 1–7 km/h. To svědčí o tom, že se jednalo o nárazový vítr vázaný na konvektivní procesy a přechodné ochlazování v ranních a dopoledních hodinách, nikoliv o setrvalé větrné proudění typické pro podzimní bouře. Výjimkou byly Klatovy-Otín, kde průměrná rychlost větru dosáhla 20,9 km/h.
Přeháňky zasáhly hlavně severovýchod, jih zůstal na suchu
Snímky srážkoměrů na našich stanicích ve středu odhalily klasický scénář: severovýchod a sever republiky dostal svůj díl vláhy, zatímco jižní Morava, střední Čechy a Plzeňsko zůstaly prakticky bez kapky. Nejvyšší denní srážkový úhrn zaznamenaly Václavovice, kde spadlo 5,6 mm. Frýdlant v Čechách hlásil 3,6 mm, Nové Město pod Smrkem 3,0 mm a Čechtice 2,4 mm. Jablonec nad Nisou a Dolní Cerekev přidaly po 2,0–2,3 mm.
Pro představu: jde o srážky, které svlaží trávník a orosí listy, ale k hlubšímu prosycení vyschlé půdy rozhodně nestačí. Podle dat z našich stanic se za celý červenec zatím nedostalo výraznějších celoplošných srážek — a středa tento trend potvrdila. Neratovice, Císařov, Břeclav, Srch u Pardubic, Konstantinovy Lázně, Horní Bojanovice, Žerotín a další zaznamenaly přesně 0,0 mm.
Tlaková níže nad střední Evropou: proč počasí kolísá?
Za středečním proměnlivým počasím stála brázda nižšího tlaku vzduchu, která se nad střední Evropou udržuje již několik dní. Tlak na našich stanicích se pohyboval v rozmezí 1 006 až 1 020 hPa, což potvrzuje mírně cyklonální charakter počasí — ale nikoliv hlubokou tlakovou níži, která by přinesla výraznější srážky nebo bouřky.
Pro červenec je tento typ cirkulace poměrně typický. Teplý vzduch z jihu se střetává s chladnějším oceánským prouděním ze západu — a výsledkem je přesně to, co jsme ve středu pozorovali: ranní chlad, odpolední oteplení, lokální přeháňky na návětří a sucho v závětří. Modelové výhledy pro následující dny naznačují, že by se podobný charakter počasí měl udržet i ve čtvrtek a pátek, s mírným nárůstem odpoledních teplot.
Co čekat dál? Modely slibují stabilizaci
Výhled na zbytek týdne naznačuje pozvolný nárůst teplot — ve čtvrtek by se maxima měla pohybovat mezi 25 a 28 °C, v pátek a o víkendu by se mohla poprvé od červnové vlny veder znovu přiblížit tropické třicítce. Zároveň by mělo ubývat přeháněk a vítr by měl slábnout. Konkrétní vývoj však bude záležet na tom, zda se tlaková níže nad střední Evropou vyplní, nebo zda naopak zesílí.
Pokud se předpověď naplní, mohl by víkend přinést první tropický den druhé poloviny léta — a s ním i otázku, zda se letos dočkáme podobně extrémních teplot, jaké Česko zažilo v červnu při rekordních 41,9 °C v Doksanech.
Proč byla rána 8. července na severu tak chladná?
Za ranní minima kolem 11 °C mohlo takzvané radiační ochlazování. Po nočním vyjasnění zemský povrch rychle vyzařuje teplo do atmosféry, a pokud je bezvětří a vzduch je suchý, teplota u země prudce klesá. Tento efekt byl ve středu nejsilnější právě v podhůří severních Čech, kde minima klesla o 6–8 °C níže než v zastavěných oblastech.
Je 26,9 °C v polovině července podprůměr, nebo normální?
Maximální teplota 26,9 °C naměřená v Břeclavi je pro 8. července mírně nadprůměrná — dlouhodobý normál pro druhou červencovou dekádu se v Česku pohybuje mezi 22 a 25 °C. Rozhodně však nejde o extrém. Pro srovnání: loni touto dobou už Česko zažívalo první tropické dny nad 30 °C. Letošní červenec je zatím teplotně umírněnější.
Kdy se v Česku znovu oteplí na tropických 30 °C?
Podle aktuálních modelových výstupů by se tropická třicítka mohla vrátit o víkendu 11.–12. července. Záleží však na vývoji tlakového pole nad střední Evropou — pokud se tlaková níže vyplní a od západu pronikne teplejší vzduch, teploty půjdou nahoru. Sledujte aktuální předpověď na našem webu i-meteo.cz.
