Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák

Noční záběry z afghánského Džalálábádu připomínaly válečnou zónu — jenže tentokrát bez výbuchů. Domy se tichounce bortily pod tíhou vody. Třináct lidí zahynulo přímo ve svých postelích, když jim na hlavu spadly střechy prosycené nočním lijákem. Za jediných 24 hodin si neúprosné počasí v Afghánistánu vyžádalo 22 nových životů. Celkový počet obětí katastrofálních jarních záplav od konce března přesáhl 130 mrtvých a záchranáři varují: nejhorší teprve přijde.

Třináct mrtvých ve spánku: noc, která změnila Džalálábád

V noci z pondělí na úterý 7. dubna 2026 se na východní afghánské město Džalálábád přivalily přívalové srážky, které za několik hodin proměnily ulice ve stoky a domy v pasti. Hliněné a cihlové stavby, typické pro tuto část Afghánistánu, nejsou na takový nápor stavěny — střechy nasákly vodou a zhroutily se přímo na spící rodiny.

Záchranáři z místní provincie Nangarhar hlásili 13 mrtvých a 19 zraněných jen z tohoto jediného incidentu. Celkem bylo jen za poslední den potvrzeno 22 obětí a 32 zraněných napříč celou zemí. Afghánský národní úřad pro zvládání katastrof (ANDMA) vydal nová varování a záchranné helikoptéry vylétly do terénu — v provincii Nangarhar muselo být vzdušnou cestou zachráněno 104 lidí, kteří zůstali uvězněni povodněmi bez přístupu záchranných vozidel.

Afghánská vládní agentura IANS zachytila i konkrétní tragédii z provincie Khost: zeď domu se pod tlakem vody zhroutila a zabila tři ženy, dvě děti utrpěla zranění. Příběhy jako tento se od konce března opakují v desítkách afghánských provincií.

Čtrnáct dní hrůzy: jak se čísla stupňovala

Katastrofa nezačala ze dne na den. Silné deště udeřily na Afghánistán 26. března 2026 a od té doby se nepřetržitě stupňují. Počet obětí stoupal děsivým tempem:

  • Do 4. dubna: 77 mrtvých, 137 zraněných (ANDMA)
  • Do 5. dubna: 99 mrtvých — společně s Pákistánem přes 121 za dva týdny
  • Do 6. dubna: 110 mrtvých, 7 pohřešovaných
  • Do 7. dubna: přes 130 mrtvých jen v Afghánistánu

Záplavy, sesuvy půdy a blesky zasáhly všech 34 provincií země. Afghánistán, jedna z nejchudších zemí světa, tak čelí jedné z nejrozsáhlejších přírodních katastrof v nedávné historii.

Devastace infrastruktury: silnice, pole, domy

Materiální škody jsou ohromující. Podle ANDMA bylo 958 domů zcela zničeno a dalších 4 155 částečně poškozeno — celkem tedy přes 5 000 obydlí. Povodně zaplavily více než 14 400 akrů zemědělské půdy (přibližně 58 km²) a zničily úrodu tisícům farmářů v zemi, kde většina obyvatel závisí na zemědělství jako jediném zdroji obživy.

Voda smetla nebo vážně poškodila přibližně 337–355 kilometrů silnic. Uzavřena byla silnice z Kábulu do Džalálábádu — hlavní dopravní tepna spojující afghánskou metropoli s východními provinciemi a pákistánskou hranicí. Zablokované zůstaly také dálkové trasy na sever a západ země. Výsledkem jsou zásobovací kolapsy v odlehlých regionech, kam se humanitární pomoc dostává jen stěží.

„Záplavy zničily úrodu lidí i jejich domovy," cituje Washington Post jednoho z místních zemědělců z provincie Nangarhar.

Afghánistán: země permanentní klimatické zranitelnosti

Afghánistán patří opakovaně mezi země nejzranitelnější vůči klimatickým extrémům, přestože sám ke globálnímu oteplování přispívá minimálně. Paradoxem je, že tato vnitrozemská středoasijská země trpí jak extrémním suchem, tak devastujícími povodněmi — někdy ve stejném roce, v různých částech země.

Jarní povodně jsou v Afghánistánu typické: sníh z horských masivů Hindúkuše taje a sráží se s intenzivními dešťovými srážkami. V letošním roce jsou srážky nadprůměrné a meteorologové je dávají do souvislosti s probíhajícím La Niña efektem, který přeorganizoval srážkové vzorce napříč střední Asií a zvýšil intenzitu jarních srážek v regionu.

Podle analytické platformy The Watchers přijdou v nadcházejících dnech do Afghánistánu další vlny srážek, takže záchranná operace zdaleka nekončí. Postiženo je přes 8 500 rodin.

Záchranná operace v zemi bez stabilní vlády

Tálibánský režim, který Afghánistán ovládá od roku 2021, čelí při koordinaci krizové reakce zásadním omezením. Mezinárodní humanitární organizace mají vstup do země ztížený, finance jsou omezené a infrastruktura záchranných složek je nedostatečná pro katastrofu takového rozsahu.

Přesto záchranné operace probíhají: helikoptéry afghánských bezpečnostních sil létají do odříznutých oblastí, místní dobrovolníci kopají v troskách holýma rukama. Obyvatelé Džalálábádu se navzájem zachraňují z rozvodněných ulic — v zemi zvyklé na válku se i záplavy stávají kolektivním bojem o přežití.

Světový potravinový program (WFP) a Červený kříž se pokoušejí koordinovat distribuci základních potřeb, ale rozsah katastrofy přesahuje dostupné kapacity. Afghánistán stále zůstává jednou ze zemí s nejvyšší mírou potravinové nejistoty na světě — nová pohroma situaci dramaticky zhoršila.

Předpověď: více deště, méně nadějí

Afghánská meteorologická služba i mezinárodní modely (ECMWF) předpovídají pro nadcházející dny pokračující srážky ve velké části Afghánistánu. Sesuvy půdy v horských oblastech představují akutní hrozbu pro vesnice, které doposud unikly nejhoršímu. Povodňové vlny na řekách Kábul a Amu Darja mohou nadále stoupat.

Čtrnáct dní nepřetržitých katastrof přitom teprve otevírá to, čemu meteorologové říkají „vrcholná jarní sezóna" — nejnebezpečnější období afghánského roku. Pokud se trendy nezmění, reálný počet mrtvých a zraněných pravděpodobně dále poroste.

Proč jsou v Afghánistánu tak časté smrtící záplavy na jaře?

Afghánistán leží ve středu asijského kontinentu a jeho terén ovládají horská pásma Hindúkuše s nadmořskými výškami přes 7 000 metrů. Na jaře tající sníh z hor splývá s přívalovými dešti, které přicházejí s jihoasijskými monzunovými okraji a středomořskými tlakovými výběžky. Výsledkem jsou rychlé záplavy s minimální dobou varování. Hliněná výstavba tradičních afghánských domů pak nestačí odolat nasycení srážkovou vodou — a střechy se bortí.

Jak souvisejí afghánské záplavy s klimatickými změnami?

Vědecké studie ukazují, že globální oteplování zesiluje intenzitu srážkových extrémů — více vody se vypaří z teplejších oceánů a při kondenzaci spadne na pevninu v kratším časovém úseku. Afghánistán je obzvlášť zranitelný, protože chudá infrastruktura a nestabilní politická situace brání budování protipovodňových opatření. Paradoxem je, že tato země patří k nejmenším producentům skleníkových plynů na světě, přesto klimatické extrémy nese neúměrně tvrdě.

Jak může světové společenství pomoci Afghánistánu při záchranných operacích?

Humanitární organizace jako WFP, UNICEF a Červený kříž operují v Afghánistánu v rámci striktních podmínek tálibánského režimu. Finanční pomoc lze posílat prostřednictvím ověřených mezinárodních organizací (ICRC, Save the Children, CARE International), které mají přístup do terénu. Afghánistán zároveň dlouhodobě potřebuje investice do systémů včasného varování, odolné infrastruktury a povodňových bariér — to jsou opatření, která zachraňují životy při dalších katastrofách.