Česká fotovoltaika právě psala historii. V květnu 2026 vyrobily solární elektrárny v Česku rekordních 701 GWh elektřiny — nejvíce za celou dobu měření. Jenže za tímto triumfem se skrývá fascinující paradox: přebytku bylo tolik, že ceny elektřiny místy padly hluboko pod nulu. Jak je to možné a co to říká o budoucnosti naší energetiky?
Rekordní měsíc: Slunce zásobovalo Česko jako nikdy dřív
Čísla jsou působivá. Zatímco dosavadní rekord držel červen 2025 s přibližně 654 GWh, květen 2026 jej překonal o bezmála 50 GWh. Celková produkce dosáhla 701 GWh — množství elektřiny, které by pokrylo roční spotřebu stovek tisíc domácností. Instalovaný výkon české fotovoltaiky se přitom za poslední dva roky zdvojnásobil a aktuálně dosahuje přibližně 20 GW.
Zlomový květen nebyl náhodou. Česko zažilo mimořádně slunečné a teplé počasí, panely pracovaly na vrcholu výkonnosti a dlouhé slunečné dny přidávaly hodiny výroby. V kombinaci s horkou vlnou, která přehnala přes celou Evropu, vznikla dokonalá bouře — tentokrát ze solárního záření.
Ceny pod nulou: Přebytek, který překvapil i odborníky
Paradox solárního boomu se projevil okamžitě. V prvním květnovém týdnu ceny elektřiny na denním trhu propadly do záporných hodnot — průměrná realizační cena dosáhla po část měsíce hodnoty -8,5 EUR/MWh. Celkový průměr za celý měsíc nakonec skončil na 41 EUR/MWh, ale momenty, kdy elektřina nestála nic — ba dokonce se její výrobci museli připlácet za to, aby ji síť odebrala — ukazují na strukturální problém.
Česko v tom není samo. Podle dat PV Magazine zaznamenaly trhy EU-27 v prvním čtvrtletí 2026 celkem 1 223 hodin záporných cen elektřiny — více než dvojnásobek stejného období roku 2025. Rekordmanem je Španělsko se 397 hodinami záporných cen jen za první kvartál, zatímco ještě o rok dříve to bylo pouhých 48 hodin.
V Británii se 24. května solární energie podílela na pokrytí téměř poloviny celkové spotřeby elektřiny v poledních hodinách — historicky nejvyšší hodnota. Ve Francii klesly ceny pod nulu 26. května, kdy nad zemí ležela tepelná kupole a panely pracovaly naplno.
Proč jsou záporné ceny problém, ne radost?
Záporné ceny znějí jako sen: zaplatí vám za to, že elektřinu odeberete. Ve skutečnosti jde ale o varovný signál. Česká soustava není dostatečně flexibilní, aby tak velké množství energie rychle absorbovala. Chybí bateriová úložiště, chybí kapacita přeshraničních vedení, chybí přizpůsobivá spotřeba průmyslu.
Solárním elektrárnám záporné ceny způsobují přímé finanční ztráty — podle serveru oenergetice.cz vyrobily české solárky v letošním roce 18 % elektřiny v dobách záporných cen. Pro provozovatele bez dotací to může znamenat existenční hrozbu.
Česko dostane miliardy na bateriová úložiště
Evropská komise situaci sleduje a reaguje. V rámci záchranného plánu schválila pro Česko dotaci 279 milionů eur na výstavbu 1 500 MWh nových bateriových úložišť. Cílem je zdvojnásobit kapacitu energetického skladování v zemi a umožnit síti lépe zvládat vrcholy solární výroby.
Je to správný krok — ale pravděpodobně teprve začátek. Při dalším růstu fotovoltaické kapacity, který se v Česku podle prognóz nezastaví ještě minimálně pět let, bude potřeba řešení mnohem ambicióznějších rozměrů.
Británie: 87 % méně emisí do roku 2040
Zatímco Česko řeší paradoxy solárního boomu, Velká Británie 2. června 2026 formálně přijala jeden z nejambicióznějších klimatických cílů na světě. Britský parlament projednává zákon, který stanoví snížení emisí skleníkových plynů o 87 % oproti hodnotám roku 1990 do roku 2040 — tzv. Sedmý uhlíkový rozpočet.
Ministr energetiky Ed Miliband při té příležitosti prohlásil: „Čistá energie je jediná cesta, jak ochránit rodiny před dalšími cenovými šoky z fosilních paliv — jako ty, které Evropa zažila po válce na Ukrajině a nyní na Středním východě."
Britský příklad ukazuje, že ambiciózní klimatická politika a energetická bezpečnost nejsou v rozporu — naopak, jdou ruku v ruce.
Co z toho plyne pro Česko?
Solární rekord z května 2026 je dobrá zpráva i výzva zároveň. Česko dokáže vyrábět ohromné množství čisté elektřiny ze slunce — ale bez modernizace sítě, bez bateriových úložišť a bez chytřejšího řízení spotřeby bude tato schopnost přinášet více problémů než užitku.
Přechod na čistou energetiku neznamená jen stavět panely a turbíny. Znamená to přestavět celý energetický systém tak, aby byl schopen pracovat s proměnlivou výrobou. A v tom Česko zatím zaostává.
Proč jsou záporné ceny elektřiny špatné pro solární elektrárny?
Záporné ceny nastávají, když výroba elektřiny převyšuje spotřebu a síť nedokáže přebytky absorbovat. Solární elektrárny pak musejí buď omezit výrobu, nebo dokonce doplácet za to, aby síť elektřinu odebrala. To způsobuje přímé finanční ztráty — zvláště pro provozovatele bez státní podpory. V Česku probíhalo 18 % letošní solární výroby v dobách záporných cen.
Jak velká bateriová úložiště Česko potřebuje, aby zvládalo solární přebytky?
Evropská komise schválila dotaci 279 milionů eur na výstavbu 1 500 MWh nové úložné kapacity. Odborníci ale varují, že při dalším plánovaném růstu fotovoltaiky bude potřeba kapacit ještě výrazně více. Pro srovnání: v Texasu provozuje Tesla bateriové úložiště Megapack o výkonu přes 4 000 MWh jen pro jednu oblast sítě.
Kdy může sluneční energie pokrýt v Česku většinu spotřeby elektřiny?
Při aktuálním tempu růstu instalovaného výkonu se odhaduje, že do roku 2030 by solární elektrárny mohly ročně vyrobit tolik elektřiny jako jeden jaderný blok Temelína. Aby ale mohly spolehlivě pokrývat větší podíl spotřeby, budou nezbytná bateriová úložiště, přeshraniční propojení sítí a flexibilní průmyslová spotřeba reagující na ceny.
