Solární průlom: Švýcarští vědci překonali 30 % účinnost a mění budoucnost čisté energie

Proč je 30 procent magická hranice?

Standardní křemíkové solární panely, které dnes pokrývají střechy domů po celém světě, dosahují účinnosti typicky mezi 20 a 22 procenty. Nejlepší komerční moduly se drží kolem 24 procent. Každý procentní bod navíc přitom znamená výrazně více vyrobené elektřiny z téže plochy — a tedy nižší náklady na instalaci, méně potřebné půdy a rychlejší návratnost investice.

Tým vedený laboratoří fotovoltaiky a tenkých filmů (PV-Lab) na EPFL ve spolupráci s CSEM nyní certifikoval výsledek 30,02 % u trojspojkového článku, který kombinuje křemíkovou základnu se dvěma vrstvami perovskitu. Předchozí certifikovaný rekord přitom stál na 27,1 %. Skok o téměř tři procentní body je v oboru fotovoltaiky považován za obrovský.

Co je perovskitový solární článek a proč se o něm tolik mluví?

Perovskity jsou skupina krystalických materiálů s unikátní strukturou, která jim umožňuje absorbovat sluneční záření mimořádně efektivně. Na rozdíl od křemíku, jehož výroba je energeticky náročná a vyžaduje přísně čisté prostředí, lze perovskitové vrstvy nanášet relativně jednoduchou metodou — v podstatě jako barvu na povrch.

Výzkumný tým implementoval tři klíčové technické inovace, aby pokořil dosavadní rekordy:

• Molekulový tlakový žíhací proces — speciální molekula zajišťuje ideální tvorbu perovskitových krystalů a zvyšuje napětí vrchního článku na 1,4 V
• Tříkrokový postup nanášení — vylepšuje absorpci infračerveného záření v prostředním článku trojice
• Nanočástice odrážející světlo — část záření, která by jinak propadla, je zpětně nasměrována do prostředního článku

Prvním autorem studie je Kerem Artuk, nyní pracující přímo v CSEM. Výzkumníci zdůrazňují, že kombinace základní vědy se švýcarským inženýrským know-how umožnila dosáhnout výkonu, který byl dosud doménou extrémně drahých vesmírných solárních článků — ovšem za zlomek jejich ceny. Teoretický potenciál trojspojkové architektury přitom sahá podle autorů studie nad 40 procent.

Co rekord znamená pro reálný svět?

Zatímco laboratorní rekordy a komerční produkty bývají od sebe vzdáleny roky, tentokrát je situace přece jen povzbudivější. Firmy jako Oxford PV nebo Tandem PV již od začátku roku 2026 dodávají komerční moduly s účinností v rozmezí 24,5 až 29 procent. Perovskitová technologie tedy přestává být jen vědeckou kuriozitou — pomalu vstupuje na trh.

Analytici přitom upozorňují, že každé zvýšení účinnosti o jeden procentní bod snižuje celkové náklady solárního projektu přibližně o 3–5 %. Při masivním měřítku, v jakém se solární energie buduje — jen v roce 2025 bylo celosvětově instalováno přes 600 GW nové solární kapacity — jde o desítky miliard dolarů v úsporách.

Geotermální energie jako druhý tichý hráč

Solární průlom není jedinou dobrou zprávou z fronty čisté energetiky v březnu 2026. Kanadská firma Eavor oznámila zahájení výstavby druhé smyčky svého průkopnického uzavřeného geotermálního systému v bavorském Geretsriedu. První smyčka dodává elektřinu do německé sítě již od prosince 2025.

Technologie Eavor-Loop je přelomová v tom, že nepotřebuje žádné přirozené podzemní rezervoáry horké vody, žádné hydraulické štěpení hornin (fracking) a zabere minimální plochu na povrchu. Projekt má v konečné fázi zásobovat teplem přibližně 20 000 domácností a dodávat až 30 MW geotermálního výkonu ročně. Druhý projekt přitom Eavor rozvíjí v Hannoveru, kde by mohl pokrýt 15–20 % potřeb dálkového vytápění celého města.

Geotermální energie má klíčovou vlastnost, kterou solár ani vítr nemají — dodává elektřinu nepřetržitě, bez ohledu na počasí nebo denní dobu. Ve světě, kde roste podíl proměnlivých obnovitelných zdrojů, se stabilní základna stává stále cennější.

Globální kontext: Energetická inovace v roce 2026

Březnové průlomy nejsou náhodou. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své aktuální zprávě "The State of Energy Innovation 2026" upozorňuje, že energetický sektor zažívá rekordní tempo patentové aktivity a počtu nových startupů — v roce 2025 získalo první kolo financování přes 320 nových energetických startupů.

Inovace přitom stále více táhne nikoliv jen klimatická urgence, ale i čistě ekonomická logika: obnovitelné zdroje jsou v naprosté většině světových regionů nejlevnějším způsobem výroby nové elektřiny. Solární elektřina z nových projektů je v mnohých zemích levnější než provoz již odepsaných uhelných elektráren.

Pro Českou republiku to není vzdálená záležitost. Tuzemský podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie sice roste, ale podle studie organizace Fakta o klimatu je pro splnění evropských cílů do roku 2030 nutné výrazně zrychlit. Průlomy jako ten z EPFL mohou právě tento proces urychlit — vyšší účinnost panelů znamená, že stejného výkonu lze dosáhnout na menší ploše a s nižšími náklady.

Co přijde dál?

Vědci z EPFL jsou přesvědčeni, že trojspojková architektura má potenciál překonat i 40 procent účinnosti. Cesta k tomu vede přes další zdokonalení perovskitových vrstev, lepší správu odraženého záření a zlepšení dlouhodobé stability — perovskity totiž historicky trpěly degradací při vlhkosti a tepelném zatížení. Tento problém se ale daří postupně řešit a komerční moduly s perovskitovou vrstvou dnes vydávají záruky srovnatelné s tradičními panely.

Závod o čistou energii se v roce 2026 nezpomaluje. Naopak — průlomy se hromadí a technologie, které byly před deseti lety na papíře, nyní pohánějí skutečné sítě a ohřívají skutečné domovy. Švýcarský rekord z března 2026 je v tomto příběhu dalším záchytným bodem, který ukazuje, kam směřujeme.