Konec problému s „kachní křivkou“?
Jedním z největších problémů, kterým čelí moderní energetika s vysokým podílem obnovitelných zdrojů, je tzv. „duck curve“ neboli kachní křivka. Tento jev popisuje situaci, kdy během dne, díky obrovskému množství solárních panelů, klesá poptávka po energii z konvenčních zdrojů na minimum, ale jakmile slunce zapadne, nastává prudký nárůst potřeby elektřiny, který musí okamžitě pokrýt. To vytváří obrovské napětí v elektrické síti.
Data z Australského národního elektrického trhu (NEM) však ukazují, že tento problém lze efektivně řešit. Díky investicím do velkokapacitních baterií dokázala země v rámci trhu přesunout 359 MW. To znamená, že energie, která by byla v poledne „vyhozená“ nebo musela být neefektivně ří 아니라, byla uložena a následně vypuštěna do sítě přesně v momentě, kdy lidé zapínají světla, vařiče a klimatizaci.
Podle zpráv z PV Tech je tento trend poháněn neustálým růstem kapacity bateriových úložišť (BESS – Battery Energy Storage Systems). Jen v prvním čtvrtletí roku 2026 přibylo do australské sítě staggering 11 219 MWh kapacity velkokapacitních baterií, což v podstatě zdvojnásobilo celkovou instalovanou kapacitu úložišť v daném období.
Nové cíle: Od 40 na 56 GWh
Tento dynamický růst si vyžaduje nejen technologickou inovaci, ale i změnu strategického plánování. Paul Peters, CEO Energy Security Corporation v Novém Jižním Walesu, zdůraznil na nedávném summitu Energy Storage Summit Australia 2026, že původní cíle už nestačí. Původní plán počítal s kapacitou 40 GWh do roku 2030, ale vzhledem k tempu implementace solárních projektů byl tento cíl upraven na 56 GWh.
Proč je tento nárůst tak důležitý? Protože baterie nejsou jen „záložním zdrojem“. Jsou to aktivní hráči na trhu, kteří:
- Stabilizují frekvenci sítě v reálném čase.
- Vyrovnávají volatilitu výroby (např. náhlé přiklopení mraků na solární pole).
- Snižují náklady na provoz konvenčních elektráren, které nemusí být v pohotovosti.
Technologie za úspěchem: Jak to funguje?
Pro laika to může znít jako magie, ale jde o sofistikovaný systém řízení. Velkokapacitní baterie (utility-scale storage) využívají tisíce bateriových článků propojených do modulů, které jsou řízeny pokročilými algoritmy umělé inteligence. Tyto systémy dokážou předpovídat počasí a pohyb cen na trhu. Pokud algoritmus vidí, že za 4 hodiny bude cena elektřiny vysoko, začne nabíjet baterii v době, kdy je cena nejnižší (tedy při maximální solární výrobě).
Co to znamená pro Českou republiku a Evropu?
Ačkoliv Austrálie není v přímém geografickém kontaktu s Českou republikou, její zkušenosti jsou pro nás klíčovým vodítkem. V rámci evropského trhu i v českém prostředí vidíme podobný trend. S rostoucím počtem domácích fotovoltaik na střechách čelíme stejnému problému: v poledne máme v síti přebytek, večer deficit.
Evropská unie v rámci svých klimatických cílů masivně podporuje projekty, které kombinují solární energetiku s úložištěm. Investice do baterií, které vidíme v Austrálii, jsou přesným modelem toho, co budeme muset implementovat i u nás, abychom zajistili energetickou bezpečnost bez nutnosti stavět další plynové elektrárny pro pokrytí špiček. Stabilita sítě v 21. století nebude záviset na tom, kolik elektřiny dokážeme vyrobit, ale na tom, kolik elektřiny dokážeme uchovat a kdy ji uvolnit.
Globální finanční trhy tento trend potvrzují. Jak ukazuje archiv PV Tech, investiční skupiny jako HSBC nebo různé energetické platformy masivně financují projekty kombinující solar a storage po celém světě – od Texasu až po Saúdskou Arábii. Je jasné, že éra čisté výroby bez ukládání je dávno pryč.
Co přesně znamená posun 359 MW z dne do večera?
Znamená to, že díky bateriím bylo v rámci elektrické sítě možné „odložit“ spotřebu nebo výrobu takového množství energie, které by jinak v poledne způsobilo přetížení sítě nebo muselo být zbytečně odvedeno do odpadu. Tato energie byla uložena a následně využita v době večerní špičky.
Je bateriové úložiště pro běžného uživatele výhodné?
Ano, na úrovni domácností i velkých podniků umožňuje baterie snížit náklady na elektřinu tím, že využijete vlastní solární energii i v době, kdy slunce nesvítí, čímž se snižuje závislost na drahé síťové energii v špičkách.
Jaká je životnost těchto velkých baterií?
Moderní velkokapacitní systémy jsou navrženy tak, aby vydržely 10 až 20 let provozu, přičemž jejich efektivita se postupně snižuje v závislosti na počtu cyklů nabíjení a vybíjení.