Solární elektrárna budoucnosti s bateriovými úložišti energie — vizualizace energetické transformace
Publikováno - Daniel Česák

Šest let. Tolik zbývá do chvíle, kdy se sluneční energie stane největším zdrojem elektřiny na celé planetě. Nepíše to žádný aktivistický think-tank ani klimatická nevládní organizace, ale BloombergNEF — jedna z nejuznávanějších energetických analytických firem světa. Její nová zpráva New Energy Outlook 2026 je průlomem: ukazuje, že energetická transformace nejde tak rychle, jak bychom si přáli — jde ještě rychleji.

Solár na trůnu: 2032 jako přelom dějin

Zpráva BloombergNEF New Energy Outlook 2026 vydaná v červnu letošního roku přináší jedno z nejodvážnějších — a zároveň nejpodložnějších — tvrzení v dějinách energetiky. Do roku 2032 sluneční elektrárny předstihnou všechny ostatní zdroje a stanou se číslem jedna ve světové výrobě elektřiny.

Není to scénář „v případě, že vše půjde dobře". Je to základní, takzvaný baseline scénář. Jinak řečeno: analýza předpokládá, že se nebude dít nic mimořádného — žádná politická revoluce, žádný technologický zázrak navíc. Jen pokračující pokles cen panelů, přebytek výrobní kapacity z Číny a rostoucí poptávka po levné elektřině. Dohromady to tvoří gravitaci, které nemůže nic vzdorovat.

Přitom ještě v roce 2000 byl solár tak nepatrný, že se ani nezapisoval do energetických statistik. Za čtvrt století se stal hráčem číslo jedna. To je tempo, které mění civilizace.

Baterie jako skutečná novinka: růst 17krát

Solár samotný by byl jen poloviční vítězství — slunce přece nesvítí v noci. Právě proto je druhé číslo ze zprávy stejně závratné: kapacita bateriových úložišť poroste 17násobně. Z 223 gigawattů instalovaných v roce 2025 na 3,8 terawattu v roce 2035.

Terawatt. Pro srovnání: celkový instalovaný výkon všech elektráren v České republice dnes nedosahuje ani 25 gigawattů. Svět tedy přidá kapacitu baterií odpovídající více než 150 Českim elektroenergetikám — a udělá to za pouhých deset let.

Baterie přitom nejsou jen „zásobárna energie na noc". Jsou klíčem ke stabilitě sítí v době, kdy uhlí a plyn postupně mizí. BloombergNEF odhaduje, že do roku 2035 bude nutné přesouvat 11 procent veškeré vyrobené elektřiny v čase — dnes je to jen 3 procenta. To znamená obrovské investice do sítí, chytrého řízení spotřeby a právě úložišť.

2,3 bilionu dolarů: energetická transformace jako největší průmysl světa

Čísla z průzkumu Energy Transition Investment Trends ukazují, že svět vloni investoval do čisté energie a elektrifikace rekordních 2,3 bilionu dolarů — o 8 procent více než v roce 2024. Největší položky tvořily elektrická vozidla (893 miliard dolarů), obnovitelné zdroje (690 miliard) a rozvodné sítě (483 miliard).

Poprvé od roku 2020 přitom investice do fosilních paliv klesly — o 9 miliard dolarů. Čistá energie tak předstihla špinavé zdroje investic v druhém roce v řadě a propast se prohlubuje. Peníze — jak se říká — nemluví, ale křičí.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Zpráva BloombergNEF předpovídá, že v Evropě se elektřina stane dominantním zdrojem energie do roku 2043. To zní jako vzdálená budoucnost, ale elektrizace dopravy, průmyslu a vytápění probíhá viditelně i u nás. Poptávka po elektřině přitom do roku 2035 globálně vzroste o 29 procent a do roku 2050 o 69 procent — táhnou ji datová centra, elektromobily a elektrifikace průmyslu.

Pro Česko je zpráva výzvou i příležitostí. Česká republika patří v Evropě k zemím s nejpomalejším rozvojem obnovitelných zdrojů — to jasně ukázal i nedávný žebříček Eurostatu. Zatímco Španělsko, Dánsko nebo Německo staví solární a větrné kapacity v desítkách gigawattů, české stavební a regulatorní prostředí zůstává jedním z nejsložitějších v EU.

A přitom právě zeměpisná poloha Česka — uprostřed Evropy s dobrou sluneční expozicí — nabízí ideální podmínky. Ostatně letošní rekord solárních výnosů, kdy panely v květnu produkovaly elektřinu se zápornými cenami, naznačuje, že instalovaná kapacita roste rychleji, než elektrizační soustava zvládá.

Zpráva také poukazuje na geopolitický rozměr: státy závislé na dovážených fosilních palivech — a Česko je jedním z nich — jsou nejvíce vystaveny cenovým šokům. Elektřina ze slunce a větru je domácí komodita, kterou nelze embargovat. To je lekce, kterou si Evropa bolestivě zaplatila po roce 2022.

Čína, Indie, USA: různá tempa, jeden směr

BloombergNEF nezapomíná na asijské giganty. Čína je v elektrizaci nejrychlejší — elektřina tam již dnes dominuje spotřebě a podíl uhlí na výrobě elektřiny klesne z 54 procent v roce 2025 na pouhých 7 procent v roce 2050. Indie elektřinu upřednostní před ropou a uhlím okolo roku 2041. Spojené státy budou pomalejší — transformace tam vrcholí kolem roku 2047 — ale i zde jsou dnešní solární a větrné rekordy nezastavitelné.

Svět se neotočí zpátky. Ceny, technologie a investiční toky jsou totiž jednosměrná ulice.

Je to dobrá zpráva?

Záleží na pohledu. Pro klima — bezpochyby ano. Obnovitelné zdroje podle BloombergNEF v roce 2025 zamezily emisím CO₂ odpovídajícím celkovým ročním emisím USA, EU a Japonska dohromady. To je číslo, které zatím nebylo ve zpravodajství dostatečně zdůrazněno.

Pro průmysl a politiku to ale znamená nutnost zvládnout přechodné období: jak udržet stabilitu sítí, jak rekvalifikovat pracovníky, jak financovat obrovské investice do infrastruktury. To jsou výzvy, na které zpráva BloombergNEF odpověď nenabízí — a právě tady budou v příštích šesti letech vznikat největší politické bitvy. Česko v nich zatím stojí spíše v rohu hřiště.

Proč se solár stane největším zdrojem elektřiny tak rychle, když ho ještě nedávno nikdo nebral vážně?

Klíčem jsou ceny. Za posledních patnáct let klesla cena solárních panelů o více než 90 procent. Dnes je nový solár v naprosté většině světa nejlevnějším způsobem výroby elektřiny — levnějším než uhlí, plyn i jádro. K tomu se přidává obrovský výrobní přebytek z Číny, který ceny dále tlačí dolů. Výsledek je matematicky nevyhnutelný: co je nejlevnější, to se staví nejvíce.

Co se stane, když slunce nesvítí a baterie nestačí?

Moderní elektrizované sítě kombinují různé zdroje — solár, vítr, vodní elektrárny, ale také zálohy v podobě plynových a jaderných elektráren, které slouží jako doplněk při delších klidných a oblačných obdobích. Zpráva BloombergNEF počítá s tím, že baterie v roce 2035 zvládnou přesunout v čase 11 procent veškeré elektřiny — zbytek obstará propojení sítí mezi státy a flexibilní řízení spotřeby průmyslu i domácností.

Jak si v tom stojí Česko ve srovnání se zbytkem Evropy?

Česko zatím patří k pomalejším zemím EU v rozvoji obnovitelných zdrojů. Přesto se situace mění: loňský rok přinesl rekordní instalace solárních panelů na střechách domů a firem. Problémem zůstávají povolování nových projektů a připojování do sítě, kde jsou průměrné doby delší než v sousedních zemích. Podle analytiků bude klíčem reforma těchto procesů — jinak hrozí, že Česko zůstane závislé na dovozu elektřiny ze zemí, které transformaci zvládnou rychleji.