Sodík — třetí nejrozšířenější prvek zemské kůry — se tiše chystá převzít roli, kterou svět doposud svěřoval lithiu. V březnu 2026 se sodíkové baterie poprvé napojily na americkou přenosovou soustavu v komerčním pilotním projektu a MIT Technology Review je zařadil mezi deset průlomových technologií roku 2026. A Česko v tom hraje neočekávaně důležitou roli — kolínská Draslovka buduje první průmyslový řetězec výroby sodíkových katod v celé Evropě.
Konec lithiové závislosti? Sodík míří na elektrické sítě
Po letech laboratorních slibů se sodíkové baterie definitivně přesunuly z výzkumných hal do reality. Americká společnost Peak Energy — kterou v roce 2023 založili bývalí inženýři z Tesly, Enovixu a Applu — ve spolupráci s RWE Americas spustila koncem února 2026 první sodíkovou baterii přímo zapojenou do přenosové sítě MISO v americkém Středozápadu (Wisconsin). Jde o světový unikát svého druhu: systém funguje bez aktivního chlazení a bez potřeby průběžné údržby.
„Skladování energie je klíčem k tomu, aby obnovitelné zdroje dodávaly spolehlivou elektřinu přesně tehdy, kdy ji lidé potřebují," říká Landon Mossburg, generální ředitel Peak Energy.
Technologie, kterou Peak Energy nasadila, využívá chemii označovanou jako NFPP (sodium iron pyro-phosphate — fosforečnan sodný a železnatý). Oproti klasickým lithium-iontovým článkům nabízí zásadní výhody: snižuje riziko požáru o více než 85 %, pracuje spolehlivě v širokém teplotním rozpětí — od mrazivých zim Středozápadu po horká léta — a nevyžaduje klimatizaci, která u lithiových systémů spolkne značnou část uložené energie.
Počítejte: o desítky miliard levněji
Čísla jsou výmluvná. Analýza poradenské firmy Aurora Energy Research spočítala, že kdybychom v regionu MISO (zásobujícím přibližně 45 milionů domácností v USA) nahradili plánované kapacity klasickými lithiovými bateriemi sodíkovými, celkové náklady by za příštích deset let klesly o více než 27 miliard dolarů. Peak Energy uvádí, že jejich systém snižuje celoživotní náklady na uchování jedné kilowatthodiny energie přibližně o 70 dolarů — zhruba o polovinu oproti současným lithiovým systémům.
Klíčovým důvodem nízkých nákladů je přirozeně dostupný zdroj: sůl — chlorid sodný — je na Zemi přibližně 1 000krát hojnější než lithium, nevyžaduje toxické těžební procesy a není soustředěna v geopoliticky citlivých regionech. Lithium naproti tomu pochází zejména z Chile, Argentiny a Čínské Lidové republiky — zemí, jejichž spolehlivost jako dodavatelů strategických surovin je čím dál více zpochybňována.
Proč to MIT zařadil na seznam průlomů roku 2026
MIT Technology Review každoročně sestavuje seznam deseti technologií, které mají potenciál změnit svět. Pro rok 2026 patří sodíkové baterie mezi vybranými — a není to jen symbolické ocenění. Redakce MIT hodnotí aktuální stadium vývoje, reálné komerční nasazení a schopnost škálovat výrobu. Sodíkové baterie splňují všechna tři kritéria: ceny článků již v roce 2026 atakují paritu s lithium-železo-fosfátovými (LFP) bateriemi na úrovni 55–100 dolarů za kilowatthodinu, první komerční instalace přes 100 MWh jsou spouštěny a výrobní linky jsou kompatibilní s existujícím zařízením pro lithiové baterie — bez nutnosti zcela nových investic.
Jedno omezení sodíkové technologie přetrvává: energetická hustota je nižší — 100 až 170 Wh/kg oproti 150–250 Wh/kg u lithiových článků. Proto jsou sodíkové baterie ideální pro stacionární ukládání energie na síti, ale méně vhodné pro elektromobily, kde na každém kilogramu záleží. Pro obnovitelné energetiky — solární a větrné parky potřebují obrovské zásobníky energie, ne lehké a kompaktní — je to dokonalá kombinace.
Česká stopa: Draslovka Kolín staví první evropský řetězec
Překvapivý geografický bod: středočeský Kolín se stává součástí evropského energetického průlomu. Česká firma Draslovka, historicky známá výrobou chemikálií, investovala 19,3 milionu eur do švédské společnosti Altris, která vyvinula proprietární sodíkovou katodu označovanou jako Fennac — takzvaná „pruská bílá", složená ze sodíku, železa, uhlíku a dusíku.
V kolínském závodě Draslovky vznikne průmyslová výroba sodíkových katodových materiálů o kapacitě až 350 tun ročně, což odpovídá přibližně 175 MWh kapacity bateriových článků. Spuštění výroby je plánováno na konec třetího nebo začátek čtvrtého čtvrtletí 2026. Jde o vůbec první průmyslový sodíkový katodový řetězec v Evropě.
„Evropa už nečeká, až sodíkové baterie dozrají někde jinde — industrializujeme je tady," říká Christer Bergquist, generální ředitel Altris.
Vedle Altris a Draslovky pracují na evropské sodíkové kapacitě i další hráči: francouzský Tiamat Energy s výrobní linkou 6 GWh spuštěnou koncem roku 2023, britský LiNa Energy s pevnolátkovými sodíkovými články nebo nizozemský LionVolt. Největší evropská instalace sodíkových baterií nyní funguje u letiště v Brémách — systém švýcarské firmy Phenogy o výkonu 400 kW v ostrovním provozu.
Evropa a strategická nezávislost
Brusel téma bedlivě sleduje. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) označil sodíkové baterie za strategickou prioritu. Čína do vývoje baterií za poslední dekádu investovala 1,2 miliardy eur a dnes drží vedoucí globální pozici — ve výrobě sodíkových baterií je nejdál CATL, BYD i Hina Battery. Fabrice Stassin z Asociace pro baterie Evropského partnerství (BEBA) neomaleně konstatuje: „Čína je nyní globálním lídrem v technologiích baterií. Naše cesta teprve začíná."
Právě proto má kolínský projekt Draslovky a švédský Altris daleko větší strategický rozměr, než by naznačoval jejich současný fyzický rozsah. Kdo ovládne výrobu klíčových komponent, bude mít zásadní vliv na to, kdo bude v Evropě stavět bateriové elektrárny — a za jakou cenu.
Prognózy hovoří jasně: do roku 2050 by globální poptávka po stacionárních bateriích mohla dosáhnout 67 až 106 terawatthodin. Pokud by sodíkové baterie obsadily jen třetinu tohoto trhu, mluvíme o průmyslu v hodnotě stovek miliard eur. Přitom suroviny pro jejich výrobu jsou doslova všude kolem nás.
Jsou sodíkové baterie bezpečnější než lithiové?
Ano, výrazně. Chemie NFPP (sodium iron pyro-phosphate) použitá v nejnovějších průmyslových systémech snižuje riziko samovznícení a požáru o více než 85 % oproti klasickým lithio-iontovým článkům. Sodíkové baterie navíc nevyžadují aktivní chlazení, což dále snižuje riziko přehřátí a eliminuje jeden z nejčastějších zdrojů selhání skladovacích systémů.
Proč se sodíkové baterie nepoužívají v elektromobilech, ale jen na síti?
Sodíkové baterie mají nižší energetickou hustotu (100–170 Wh/kg) než lithiové (150–250 Wh/kg). V elektromobilu každý kilogram hmotnosti ubírá dojezd, takže nižší hustota je nevýhoda. Naopak pro bateriové elektrárny zapojené do přenosové sítě hmotnost nehraje roli — důležité jsou cena, bezpečnost a dlouhá životnost, kde sodíkové baterie excelují. V budoucnu je nicméně nevyloučeno nasazení v městských elektrických autobusech nebo lehkých vozidlech.
Kdy budou sodíkové baterie dostupné v Česku?
Přímá česká cesta vede přes kolínský závod Draslovky, který má zahájit průmyslovou výrobu sodíkových katodových materiálů ve čtvrtém čtvrtletí 2026. Tyto komponenty budou dodávány do baterií sestavovaných ve Švédsku firmou Altris. Pro domácí použití (domácí bateriová úložiště, průmyslové zásobníky) by sodíkové baterie mohly být komerčně dostupné v zemích EU v horizontu roku 2027–2028, kdy se výroba plně rozjede.