Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák
Využití vodních ploch pro energetiku se může stát klíčovým pilířem budoucí energetické bezpečnosti. Nová studie vědců z amerického Národního laboratoria obnovitelných zdrojů (NREL) ukazuje, že federální vodní nádrže v USA skrývají potenciál pro výrobu energie, která by mohla ročně napájet přibližně 100 milionů domácností. Tato technologie, známá jako plovoucí fotovoltaika (Floating PV), nabízí řešení problému nedostatku půdy i ochranu vzácných vodních zdrojů, přestože zatím zůstává v kategorii malých, lokálních projektů.

Skrytý poklad na hladině nádrží

Zatímco debata o obnovitelných zdrojích energie se často točí kolem rozsáhlých polí solárních panelů na zemědělské půdě nebo lesních porostech, vědci se nyní dívají jinam – přímo na hladinu vodních ploch. Podle nedávné studie publikované v časopise Solar Energy mají federálně spravované nádrže v USA neuvěřitelný technický potenciál pro instalaci plovoucích solárních systémů.

Výzkumníci Evan Rosenlieb a Marie Rivers, geospecialisté z NREL, spolu s právním analytikem Aaronem Levinem, poprvé v historii provedli detailní kvantifikaci toho, kolik energie by mohly tyto projekty skutečně vygenerovat. Výsledky jsou ohromující: nádrže by mohly pojmout panely s celkovou kapacitou až 77 000 megawattů. To v přepočtu znamená roční produkci elektřiny dosahující až 1 476 terawatthodiny.

„Toto je technický potenciál,“ vysvětluje Rosenlieb. „Víme, že nebudeme schopni vyvinout všechno, co jsme identifikovali. Ale i kdyby se podařilo realizovat jen 10 % z tohoto odhadu, znamenalo by to obrovský posun v energetice.“

Proč je plovoucí fotovoltaika strategickou volbou?

Technologie plovoucích solárních panelů (Floating PV) přináší několik zásadních výhod, které ji odlišují od klasických pozemních instalací. Prvním a nejvýraznějším benefitem je úspora půdy. V místech, kde je zemědělská půda nebo lesy cenné, využívají tyto systémy plochy, které pro běžnou výrobičku elektřiny nejsou využitelné – tedy hladinu nádrží.

Druhým, často opomíjeným benefitem, je ochrana vodních zdrojů. Panely instalované na hladině vytvářejí stín, který snižuje přímé sluneční záření dopadající na vodu. To má dva zásadní účinky:

  • Snížení odpařování: V dobách sucha pomáhají panely udržet více vody v nádržích, což je kritické pro hospodaření i ekosystémy.
  • Chlazení panelů: Teplo snižuje účinnost solárních článků. Blízkost vody působí jako přirozený chladič, díky čemuž panely na vodě fungují efektivněji než ty v horkém pouštním prostředí.

Výzvy a bariéry rozvoje

Přestože jsou čísla fascinující, cesta k masivnímu nasazení není bez překážek. Aktuálně se v USA neobjevuje ani jeden projekt, který by přesáhl kapacitu 10 megawattů. Většina instalací je stále malého rozsahu a slouží spíše jako pilotní projekty.

Vědci zdůrazňují, že pro plnohodnotné nasazení je třeba vyřešit několik otázek, které v současné studii nebyly plně zpracovány:

  1. Ekologický dopad: Jak stínění hladiny ovlivní životní prostředí pod vodou, například růst vodních rostlin nebo pohyb ryb?
  2. Logistika a infrastruktura: Jak integrovat tyto zdroje do stávajících elektrických sítí u vzdálených nádrží?
  3. Vliv lidské aktivity: Jak panely ovlivní rekreaci na vodách nebo bezpečnost lodního provozu?

Perspektiva pro Evropu a Českou republiku

Ačkoliv se studie zaměřuje na americké federální nádrže, její závěry jsou vysoce relevantní i pro evropský kontext. V zemích jako je Česká republika, kde je nedostatek volné půdy pro velké solární parky konstantním tématem, může být využití přehrad (jako jsou Vltava nebo Orlík) pro plovoucí fotovoltaiku velmi zajímavou alternativou.

Integrace solárních panelů s existující vodní infrastrukturou by mohla vést ke vzniku hybridních systémů, kde hydroenergetika (vodní elektrárny) poskytuje stabilní základ a plovoucí solární panely dodávají energii v době nejvyššího slunečního svitu. To by výrazně zvýšilo efektivitu využití vodních ploch jako energetických uzlů.

Mají plovoucí solární panely negativní vliv na kvalitu vody nebo život ryb?

To je předmět probíhajících studií. Stínění může snížit teplotu vody a změnit hladinu světla, což ovlivňuje fotosyntézu vodních rostlin a životní prostředí ryb. Výzkumníci však naznačují, že při správném plánování lze tyto dopady minimalizovat.

Jaká je odolnost těchto systémů vůči extrémním povodním nebo bouřím?

Systémy musí být vybaveny robustním kotvením a materiály odolnými vůči vlny a větru. Výzvou zůstává náhlý nárůst hladiny vody během povodní, což vyžaduje specifický design, aby panely nebyly poškozeny nebo odplaveny.

Je plovoucí fotovoltaika dražší než klasická solární elektrárna na zemi?

Pořizovací náklady mohou být vyšší kvůli nákladům na plovoucí konstrukce a kotvení. Nicméně, díky vyšší účinnosti (díky chlazení vodou) a úspoře půdy se celková ekonomická návratnost může v určitých podmínkách vyrovnat nebo i převýšit klasické instalace.